#cesko
Rozdíly ve zvycích průměrného Čecha vs. finančně gramotného člověka. Čísla mluví za vše
79 % Čechů věří, že rozumí penězům. Data ale ukazují něco jiného a propast mezi tím, co si myslíme, a tím, co skutečně děláme, nás ročně stojí tisíce korun.
Téměř 25 000 korun hrubého: česká minimální mzda míří na nový rekord a přesto zaostává za Evropou
Od ledna 2027 si lidé na minimální mzdě přilepší na téměř 25 000 korun. Jenže v evropském srovnání to Česku na chvostu pomáhá jen málo.
Průměrná mzda nestačí: kolik opravdu potřebuje vydělávat single člověk, aby žil pohodlně
Čísla z výplatní pásky vypadají líp než dřív - průměrná mzda přesáhla 49 000 Kč. Jenže pro single člověka, který platí nájem sám, to stále nemusí stačit ani na pohodlný život.
Dividendová sezóna 2026: Kdo na pražské burze platí a kdo jen vypadá dobře
Dividendová sezóna 2026 je v plném proudu a přehled titulů na BCPP ukazuje výrazné rozdíly - od výnosu přes 8 % až po pouhých 0,6 %. Tady jsou čísla, která rozhodují.
Nejdražší bydlení v Evropě, a přesto se kupuje. Dává koupě bydlení ekonomicky smysl?
Byt v Praze stojí 15 ročních platů. Hypotéka vyjde na 5 % ročně. A přesto trh letí nahoru. Kdy přestává být vlastní byt investicí a stává se jen velmi drahou střechou nad hlavou?
Kanceláře táhly realitní trh dvacet let. Teď je vystřídaly servery
Investoři do nemovitostí si potrpí na předvídatelné příjmy a stabilní nájemce. A datová centra jim to nabízejí - k tomu ale ještě výnosy, na které tradiční realitní trh nestačí.
Proč grafy akcií lžou i zkušeným investorům a jak to napravit?
Otevřete graf Apple nebo S&P 500 za dvacet let a uvidíte dekády nudy a pak šílenou hokejku. Problém je, že ta hokejka neexistuje - je to jen matematický klam.
Proč utrácíme za věci, které nepotřebujeme a kdo z toho profituje?
Každý rok přitečou do světového trhu luxusního zboží přes tisíce miliard eur. Přitom naprostá většina nákupů nemá nic společného s praktickou potřebou. Co nás vlastně vede k tomu, že si kupujeme status?
Výplata přišla, za tři dny je pryč. Jak přestat žít od výplaty k výplatě?
Téměř třetina Čechů nemá naspořeno ani tolik, kolik vydělá za měsíc. A přitom průměrná mzda v roce 2025 přesáhla 49 tisíc korun hrubého. Problém není příjem - problém je systém.
Vysoký příjem ≠ bohatství. Přesto si to většina lidí myslí a platí za to celou kariéru
Průměrná mzda v Česku se loni dostala na 46 165 Kč hrubého. IT specialisté berou průměrně přes 85 000 Kč a ti nejlepší v Praze klidně šestimístnou cifru. Jenže čím víc lidé vydělávají, tím víc se diví, kam peníze mizí. Tohle není náhoda. Je to vzorec, který má jméno, funguje systematicky a ukrajuje z majetku tiše, bez dramatických rozhodnutí, jen každý měsíc trochu.
Inflace ukrojila Čechům třetinu kupní síly. A přiměla je investovat způsobem, jaký tu za třicet let nebyl
Česká republika prošla mezi lety 2022 a 2023 největší inflační vlnou od vzniku samostatného státu. Průměrná roční inflace dosáhla v roce 2022 hodnoty 15,1 % a kumulativně za dvě léta zdražily ceny o více než 27 %. Jenže inflace neudělala jen to, co se od ní čeká. Vedle znehodnocených úspor a nižší kupní síly změnila i finanční chování celé generace. A některé z těch změn jsou překvapivě trvalé.
Finanční chyby podle věku: každé desetiletí má svou a každá bolí jinak.
Peníze nefungují stejně ve dvaceti a ve čtyřiceti. Jinak se počítá čas, jinak vás chyba zasáhne a jinak vypadá správný tah. Průzkum finanční gramotnosti Ministerstva financí ČR z roku 2025 ukázal, že pouze 39 % Čechů má stanovený finanční cíl a ti, kteří ho mají, nejčastěji řeší splácení hypotéky. To není špatně, ale je to jen část obrazu. Co udělat, co neopakovat a proč na pořadí záleží víc, než si myslíte - to je přesně to, o čem tenhle článek je.
Rodičovský příspěvek roste na 400 tisíc. Superdávka se mění podruhé za půl roku a stát přiznává, že první verze nestačila
Sněmovna poslala do druhého čtení novelu, která zvedne rodičovský příspěvek o 50 tisíc korun a zároveň opraví klíčové parametry superdávky. Jenže zvýšení se netýká všech rodičů a superdávka se mění podruhé za méně než rok od spuštění - tentokrát s daty od více než 160 tisíc žadatelů, která při návrhu systému prostě nebyla k dispozici.
Důchodový účet je letos poprvé v plusu. Za pár dekád může být problém obrovský
Letošní přebytek 15,6 miliardy korun vypadá jako dobrá zpráva a do jisté míry je. Jenže průběžný systém funguje jen tehdy, když má dost pracujících na každého důchodce. V Česku se rodí rekordně méně dětí a do důchodu odcházejí silné generace. To je kombinace, která se nevyřeší sama od sebe.
Pražský byt vynese 3 % ročně. ETF historicky desetkrát víc. Přesto Češi sází na cihly.
Pražský byt 2+kk stojí dnes přes 8 milionů korun a hypotéka na něj vyjde na víc než 36 000 Kč měsíčně. Jenže průměrný čistý výnos z pronájmu v Praze se pohybuje kolem 3 %. ETF kopírující S&P 500 přitom historicky vynáší přes 10 % ročně - bez nájemníků, oprav a výpadků obsazenosti. Tak proč Češi stále sází na cihly?
Daň z nemovitosti může letos zdražit o stovky procent. Záleží na tom, co schválilo vaše zastupitelstvo
Daň z nemovitých věcí letos plošně neroste - stát inflační koeficient nezvedl. Přesto část vlastníků zaplatí výrazně víc než loni, někteří i násobně. Důvod není v zákoně, ale v obecní vyhlášce: místní koeficient, který si každá obec nastavuje sama, se pohybuje od 0,5 do 5,0 a letos ho řada zastupitelstev znovu upravila. Pro investora do nemovitostí je to signál, že výnosová kalkulace bez téhle položky není úplná.
Stát vám v důchodu nahradí jen 55 % platu. Zbývajících 45 % musíte vyřešit sami a čas hraje víc než výše vkladu
Průměrný český důchod dnes dělá 21 175 Kč měsíčně. Průměrná mzda je skoro 50 tisíc. Mezera mezi těmito dvěma čísly, téměř 17 tisíc korun každý měsíc, není chyba ve výpočtu. Je to záměr systému, který se málokdo obtěžuje vysvětlit. Stát od roku 2024 výrazně zlepšil podmínky pro soukromé spoření, ale většina lidí to stále buď ignoruje, nebo dělá špatně. Tady je přehled, co funguje a proč záleží hlavně na tom, kdy začnete.
Prvních 100 000 Kč se neinvestuje dvakrát. Takhle bych je v roce 2026 rozdělil já
Sto tisíc korun je psychologická hranice a zároveň první skutečný test disciplíny. Rok 2026 přináší jiné podmínky než euforický bull market z let 2020–2021: sazby centrálních bank sice klesají, trhy jsou ale volatilní a ocenění části technologického sektoru se pohybuje na hranici přijatelného. Právě proto záleží na tom, jak k prvnímu kapitálu přistoupíte - "dát to do ETF" je sice správná odpověď, ale zdaleka ne kompletní.
45 % Čechů stále neinvestuje ani korunu. Problém je, jak náš mozek vnímá riziko
Aktivně investuje 55 % Čechů. To zní jako pokrok a to rozhodně je. Jenže to zároveň znamená, že skoro polovina dospělé populace stále není na trhu vůbec. Ne proto, že by neměla přístup k brokerovi. Ne proto, že by neměla 500 korun měsíčně navíc. Ale proto, že v jejich hlavě se odehrává něco, co je vždy přesvědčí, aby počkali.
Průměrný pražský byt stojí 15 ročních mezd. Pro mladé se hypotéka stala cílem, ne nástrojem.
Česko patří k pěti nejhorším státům EU v dostupnosti bydlení. Praha je třetí nejméně dostupnou metropolí celé Evropy, hůř je na tom jen Amsterdam a Athény. Úrokové sazby hypoték, i přes postupný pokles, zůstávají jedny z nejvyšších na kontinentu. Tohle není dočasný výkyv. Je to strukturální problém, který mladé uzamyká do nájemního bydlení nebo do závislosti na rodičích.
Káva za 80 korun vás nezruinuje. Co skutečně ničí finance lidí?
Teorie latte faktoru, koncept, který zpopularizoval finanční poradce David Bach, tvrdí, že každodenní káva za 90 korun vás v součtu stojí statisíce. Je na tom kousek pravdy. Ale lidé, kteří skutečně žijí v dluzích nebo nemají naspořeno na důchod, se tam nedostali kvůli kávě - dostali se tam kvůli výdajům, které jsou desetkrát větší a přitom téměř neviditelné.
Každý třetí investor hledá rady na TikToku. Jenže 87 % je zavádějících.
Finanční obsah na sociálních sítích roste rychleji, než regulátoři stíhají reagovat. Dnes hledá investiční inspiraci na TikToku nebo Instagramu každý třetí investor. Algoritmus odměňuje jednoduchost a sebejistotu, ne přesnost. Výsledek: 27 % uživatelů sociálních sítí přiznalo, že naletělo radě, která se ukázala jako nepravdivá nebo zavádějící.
Investuju od šestnácti. Kdybych tehdy věděl, co vím dnes, měl bych o čtyři miliony korun víc.
Začal jsem investovat v šestnácti. Prvních pár let jsem dělal skoro všechno špatně - ne dramaticky špatně, ale dost špatně na to, abych se ohlédl a litoval každého roku, který jsem nechal ležet ladem. Někdo by mi to tehdy mohl říct, ale neřekl.
Finanční svoboda v Česku má konkrétní číslo. Problém je, že ho většina lidí počítá špatně
Skoro každý, kdo se začne zajímat o investování, narazí dřív nebo později na otázku: kolik peněz vlastně potřebuji, abych nemusel pracovat? Na internetu kolují čísla jako "10 milionů" nebo "25násobek výdajů". Jenže správná odpověď záleží na třech věcech, které většina lidí přehlíží: kolik utrácíš, kdy začínáš čerpat a co se stane na trhu hned na začátku.
Generace Z začala investovat v 19, mileniálové ve 26. Kdo z nich ale skutečně buduje bohatství?
Generace Z vstupuje na trh dříve než kterákoli jiná generace v historii. Průměrně začínají investovat v 19 letech - o sedm let dříve než mileniálové. Jenže rychlý start ještě neznamená chytřejší přístup. Data ukazují, že za nadšením se skrývají strukturální slabiny, které celou generaci mohou připravit o výraznou část výnosu.
Pasivní příjem neznamená nedělat nic. 7 mýtů, kterým věří začínající investoři
Instagram je plný lidí, kteří vám slibují, že vydělávají tisíce za hodinu bez práce. Realita pasivního příjmu je ale jiná. A pokud ji nepochopíte správně, přijdete buď o peníze, nebo o čas. Tady jsou největší mýty, které o pasivním příjmu kolují, a co za nimi skutečně stojí.
Státní dluhopisy jsou zpět. A jeden nenápadný detail z nich dělá velmi zajímavý produkt
Ministerstvo financí spustilo novou emisi Dluhopisů Republiky - tři produkty, online nákup, žádný poplatek. Většinou by to byla nudná vládní tiskovka. Ale jedna věc výpočet mění, a to dost zásadně na to, aby si ji všiml každý, kdo má na spořicím účtu více než půl milionu korun.
Vláda znovu nabízí občanům státní dluhopisy. Jsou lepší než spořící účty?
Ministerstvo financí po 5 letech obnovilo prodej státních dluhopisů pro drobné investory. V nabídce jsou 3 typy s různými výnosy.
Glosa: ČNB zmrazila sazby. A je to správně, i když to říkám nerad.
Rok beze změny, hypotéky stále nad pěti procenty a nikdo neví, kdy se to zlomí. Můj názor na včerejší rozhodnutí centrální banky.