Je vám čtyřicet a nemáte nic naspořeno? Buffett radí to nejnudnější, co existuje

Ve dvaceti je spoření na důchod abstrakce. Ve čtyřiceti přijde nepříjemné zjištění: polovina produktivního života je pryč a na účtu není nic, co by se dalo nazvat portfoliem. Hypotéka, děti, auto. Peníze byly, jen se vždycky našlo, kam je dát.

Tohle je moment, kdy většina lidí udělá jednu ze dvou chyb. Buď to vzdají s tím, že už je pozdě. Nebo naopak začnou honit ztracený čas a hledají něco, co to dožene rychle. Obě cesty končí špatně.

Warren Buffett má na podobnou situaci odpověď, kterou opakuje už řadu let. A je natolik nudná, že jí skoro nikdo nevěří.

Devadesát procent do jediného fondu

V jednom z výročních dopisů akcionářům Berkshire Hathaway Buffett popsal, co má správce jeho majetku udělat s penězi, které po jeho smrti připadnou jeho ženě.

"Má rada správci nemůže být jednodušší: 10 % hotovosti do krátkodobých vládních dluhopisů a 90 % do velmi levného indexového fondu na S&P 500. Doporučuji ten od Vanguardu."

Warren Buffett, výroční dopis akcionářům Berkshire Hathaway

Není v tom žádný trik. Buffett neuvedl název konkrétního produktu, jen typ fondu a správcovskou firmu. Té charakteristice dnes odpovídá třeba Vanguard S&P 500 ETF $VOO, který spravuje přes bilion dolarů a účtuje si 0,03 % ročně. To znamená tři dolary poplatku z každých deseti tisíc investovaných. Za ty tři dolary dostanete podíl na pěti stovkách největších amerických firem a nemusíte se rozhodovat vůbec o ničem.

Buffett tuhle radu nedává proto, že by šlo o nejchytřejší investici na světě. Dává ji proto, že u ní nemusíte být chytřejší než trh. Stačí být trpělivější.

Proč nudné vyhrává

Zní to skoro jako rezignace. Místo abyste vybírali ty nejlepší firmy, koupíte prostě pět stovek největších amerických společností najednou. Jenže právě na tom výběru dlouhodobě selhává většina profesionálních správců.

Takzvaný aktivně řízený fond funguje tak, že za vás akcie vybírá tým analytiků a vy jim za to platíte. Pokud je jeho cílem porazit S&P 500, vyšší poplatek dává smysl hlavně tehdy, když se mu to dlouhodobě daří. Jenže devíti fondům z deseti se to za patnáct let nepovedlo. Vydělaly svým klientům méně než obyčejný index, který se snažily porazit.

Důvod není v tom, že by jejich správci byli hloupí. Fond, který si účtuje 1,5 % ročně, musí trh trvale překonávat o 1,5 %, jen aby byl s indexem na stejno. A to se přes celé dekády daří málokomu.

Buffett se o tom kdysi vsadil o milion dolarů. Deset let se obyčejný indexový fond měřil s pěti hedgeovými fondy a vydělal 125,8 %. Nejlepší z pětice skončila na 87,7 %, nejhorší na 2,8 %. Velkou část jejich zisků spolkly poplatky kolem 2,5 % ročně.

"Když biliony dolarů spravují lidé z Wall Street a účtují si vysoké poplatky, obvykle to nejsou klienti, kdo si odnese nadprůměrný zisk. Jsou to správci."

Warren Buffett, výroční dopis akcionářům Berkshire Hathaway

Kolik to dělá v praxi? Běžný podílový fond si u nás účtuje kolem 1,5 % ročně, indexové ETF 0,03 %. Kdo odkládá 5 000 Kč měsíčně po pětadvacet let a trh mu vydělá modelových 7 % ročně, skončí kvůli tomu rozdílu zhruba o 790 000 korun níž. Ty peníze neztratil na trhu. Odešly na poplatcích.

A v tom je celý vtip Buffettovy rady. Výnos vám nikdo nezaručí, ale poplatek znáte předem. Je to jediná část rovnice, kterou máte pod kontrolou.

Kolik toho ještě stihnete

Teď to podstatné pro čtyřicátníka. Do standardního důchodového věku vám zbývá zhruba pětadvacet let. To je pořád dost dlouhá doba na to, aby složené úročení odvedlo většinu práce za vás.

Modelový příklad. Odkládáte 5 000 Kč měsíčně a nesáhnete na to.

• Za 25 let vložíte celkem 1,5 milionu korun

• Při modelovém průměrném výnosu 7 % ročně z toho vznikne zhruba 3,9 milionu

• Při dlouhodobém historickém průměru S&P 500 kolem 10 % ročně by výsledná částka přesáhla 6 milionů korun

Vložíte tedy 1,5 milionu a vyberete skoro čtyři miliony. O ten rozdíl se nepostarala vaše šikovnost při výběru akcií, ale čas.

Funguje to i v menším měřítku. Při 2 000 Kč měsíčně skončíte na zhruba 1,6 milionu, při 10 000 Kč měsíčně na necelých 8 milionech. Výše částky rozhoduje o tom, kolik toho bude. Ale jestli vůbec něco bude, o tom rozhoduje pravidelnost.

Historický dlouhodobý výnos S&P 500 se pohybuje kolem 10 % ročně, nejde ale o příslib do budoucna. Poslední dekáda byla mimořádně štědrá a ta příští být nemusí. Pro vlastní plánování proto dává smysl pracovat i s nižším modelovým výnosem a počítat s tím, že skutečný výsledek může být výrazně vyšší i nižší. Všechny uvedené částky jsou navíc nominální a nezohledňují inflaci, která jejich budoucí kupní sílu sníží.

Nejtěžší část přijde až potom

Vybrat fond je otázka deseti minut. Těžké je zbylých pětadvacet let.

Za posledních sto let neexistuje pětadvacetiletý úsek, ve kterém by nepřišel aspoň jeden hluboký propad. Během finanční krize v letech 2007 až 2009 ztratil S&P 500 přes 50 % hodnoty. Na přelomu února a března 2020 spadl o třetinu za pouhých pět týdnů. Kdo tehdy prodal a už se na trh nevrátil, připravil se o celé zotavení. Průměrný medvědí trh ubere 35 % a trvá necelých deset měsíců, přičemž 42 % nejsilnějších dnů trhu za poslední dvě dekády padlo právě do takového období.

Jack Bogle, zakladatel Vanguardu a člověk, který indexové investování zpřístupnil běžným lidem, to shrnul do jedné věty.

"Čas je váš přítel, impuls je váš nepřítel."

John C. Bogle, zakladatel Vanguard Group

Ve čtyřiceti máte v tomhle jednu výhodu. Krizi z roku 2008 i pandemický propad jste sledovali jako dospělí, ne v učebnici. Víte, jak to dopadlo. Kdo žádný velký propad na vlastní kůži nezažil, ví to jen teoreticky, a to je v panice málo platné.

Jedna věc, kterou byste měli vědět

Buffettova rada má dnes jednu vrásku, o které se moc nemluví. Index se za poslední dekádu výrazně zúžil. Podíl deseti největších firem se zhruba zdvojnásobil z asi 20 % na dnešních 37 % a zhruba stejný díl indexu připadá na jediný sektor, technologie.

Kupujete tedy pořád pět set firem, ale neúměrně velká část vaší investice připadá na Nvidii $NVDA, Apple $AAPL, Microsoft $MSFT a několik dalších obřích technologických jmen. Pokud jednoho dne přijde delší období, kdy se technologiím nebude dařit, index to pocítí víc, než by člověk od "širokého trhu" čekal.

Pro čtyřicátníka to není důvod nezačít. Je to důvod nemyslet si, že jednou koupenou položkou máte diverzifikaci vyřešenou navždy.

Pointa Buffettovy rady ostatně nikdy nebyla v hledání dokonalého fondu. Je v jednoduchosti: nízké náklady, expozice na stovky velkých firem najednou, minimum rozhodování a dost dlouhý horizont.

Žádné napětí, žádné tipy, žádná historka, kterou by se dalo chlubit u piva. Přesně v tom je její síla. A ve čtyřiceti na ni pořád zbývá dost času.