120 tisíc čistého měsíčně, nebo stačí byt bez hypotéky? Co dnes v Česku opravdu znamená "být bohatý"?

Zeptejte se deseti lidí, kolik měsíčně musíte vydělávat, abyste byli „bohatí", a dostanete deset různých odpovědí. Průzkum sázkové společnosti Sazka z roku 2022 nabídl jasnou odpověď: hranice bohatství začíná na 120 000 korunách čistého měsíčně. Ještě v roce 2009 přitom stačilo padesát tisíc. Za třináct let se tedy subjektivní laťka více než zdvojnásobila.

Co se za tu dobu nezměnilo? Fakt, že naprostá většina z nás na ni prostě nedosáhne.

Průměr klame, medián říká pravdu

Průměrná hrubá mzda v Česku za celý rok 2025 dosáhla 49 215 korun, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí vyskočila na rekordních 52 283 korun. Na první pohled skvělé číslo. Problém je, že průměr je statisticky zkreslený - táhnou ho nahoru vysoké výdělky úzké skupiny lidí.

Reálnější obrázek dává medián: v závěru roku 2025 činil 45 523 korun hrubého. A ještě důležitější detail - přibližně dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu vůbec nedosáhnou. Medián navíc v posledních dvou letech rostl pomaleji než průměr, což naznačuje, že mzdy těch nejlépe placených rostou rychleji než zbytku.

Čisté příjmy tak průměrné domácnosti k představě o bohatství nestačí. Kde tedy skutečné bohatství v Česku leží?

Bohatství má u nás jméno: byt

Česká domácnost je v evropském kontextu zvláštní případ. Studie think-tanku IDEA z února 2026 ukázala, že mediánová česká domácnost vlastní majetek v hodnotě přibližně 2,4 milionu korun - tedy zhruba stejně jako mediánová domácnost v Německu. Jenže způsob, jakým je ten majetek složený, se zásadně liší.

U typické české domácnosti tvoří až 80 procent veškerého majetku primární nemovitost - byt nebo dům, ve kterém bydlí. Akcie, dluhopisy, spořicí produkty a jiná likvidní aktiva jsou minoritou. Německá domácnost má naproti tomu v nemovitostech výrazně menší podíl a disponuje likvidním majetkem, se kterým může flexibilně nakládat.

Praktický důsledek? Čech s bytem v Praze je na papíře "bohatý", ale pokud potřebuje rychle peníze, musí byt prodat - a pak zároveň řešit, kde bude bydlet. To není bohatství v klasickém slova smyslu, to je spíš zamrzlý kapitál.

Mediánová česká domácnost, která má majetek v hodnotě sto tisíc eur, má osmdesát procent toho majetku v primární nemovitosti. Když se budeme bavit o tom, jaká je možná finanční síla té domácnosti, tak na tom bude německá střední domácnost líp, protože má jinou strukturu majetku a může použít likvidní prostředky.

Michal Šoltés, ekonom CERGE-EI

Horní pětina a propast pod ní

Data ČSÚ a ČNB z konce roku 2025 ukázala zajímavý řez společností. Čisté jmění nejbohatší pětiny českých domácností přesahuje v průměru 12 milionů korun. Nejchudší pětina má přitom průměrně jen 114 500 korun - to je propast, která se těžko přehlédne.

Ještě výraznější obraz nabídne pohled na špičku pyramidy:

• Top 1 % nejbohatších vlastní přes 36 % veškerého majetku v zemi (průměr EU je okolo 30 %)

• Top 10 % drží zhruba 67 % celkového majetku - v roce 2010 to bylo 48 %

• Top 20 % vlastní přes polovinu veškerého majetku, pokud zahrneme nemovitosti i finanční aktiva

Česko tak patří v EU k zemím s nadprůměrnou majetkovou nerovností, přestože příjmová nerovnost je naopak jedna z nejnižších. Jde o paradox vycházející z dob privatizace v 90. letech - velké majetky se skoncentrovaly v úzké skupině lidí, zatímco mzdové rozdíly zůstaly relativně stlačené.

Chybějící střed: proč nám chybí bohatá střední třída

Ekonom Michal Šoltés spolu s Danielem Münichem ve své průlomové studii identifikoval jeden ze zásadních problémů české ekonomiky: absenci bohaté střední třídy. Zatímco ve vyspělých zemích Západu existuje početná skupina domácností s majetkem mezi 5 a 100 miliony korun, v Česku je tato vrstva výrazně tenčí.

Zdejší ekonomice a průmyslu tento kapitál chybí. Jde o kapitál, který by hnal rizikovější investice, inovační projekty, startupy. Chudší domácnosti pro takové investice kapitál neposkytnou.

Michal Šoltés, ekonom CERGE-EI

Přitom podle dat ČNB a ČSÚ platí, že čisté jmění domácností roste s věkem - domácnosti vedené osobami mezi 51 a 70 lety vlastní v mediánu o 30 % více než ty, jejichž čelo tvoří lidé ve věku 31 až 50 let. Bohatství se zkrátka kumuluje pomalu a přichází pozdě.

Co se za inflaci reálně stalo s majetkem Čechů

Léta 2022 až 2024 byla pro česká čistá jmění složitá. Nominálně průměrné čisté jmění domácností vzrostlo o 11,7 % a medián o 17,1 %. Jenže souhrnná inflace za totéž období dosáhla přibližně 30 %. Reálně tedy česká domácnost průměrně zchudla.

Rok 2025 přinesl obrat: příjmy domácností začaly dynamicky růst a ceny nemovitostí po předchozím propadu opět akcelerují. Analytici předpokládají, že část reálné ztráty se postupně umaže - ale do původního stavu ještě daleko.

Výrazně v tom ale bude hrát roli rok 2025. Za prvé začaly poměrně dynamicky růst příjmy domácností, za druhé se dokončil obrat trendu na trhu nemovitostí. Lze tedy očekávat, že v roce 2025 a během roku 2026 se podaří nemalou část reálné ztráty umazat.

Vítězslav Hruška, analytik PKF APOGEO

Kde tedy hranice bohatství opravdu leží?

Pokud byste chtěli být zařazeni do nejbohatší pětiny českých domácností, potřebujete čisté jmění přesahující 9,3 milionu korun (medián horní pětiny). Průměr v této skupině táhnou nahoru výrazně bohatší rodiny - průměr sám o sobě přesahuje 12 milionů.

Starat se přitom o to, co "bohatý" v Česku opravdu znamená, nestojí jen na číslech. Důchodce s vlastním bytem v Praze je na papíře milionář. Třicátník s vysokým příjmem, který splácí hypotéku a nemá žádné úspory navíc, je bohatý pouze zdánlivě. A rodina, která zdědí nemovitost, může přeskočit celou generaci majetkového žebříčku - bez jediného vlastního přičinění.

Bohatství v Česku není ani tak otázka příjmu, jako otázka toho, co máte pod nohama - doslova i přeneseně.