Téměř 25 000 korun hrubého: česká minimální mzda míří na nový rekord a přesto zaostává za Evropou

Minimální mzda v Česku roste pravidelně a předvídatelně - to je dobrá zpráva. Přesná částka pro rok 2027 ještě není definitivní, ale propočty ministerstva práce hovoří jasně: pokud průměrná mzda dosáhne předpokládaných 55 795 korun, vyjde minimální mzda na 24 885 korun hrubého. Poprvé v historii se tak přiblíží hranici 25 000 korun.

Oproti letošním 22 400 korunám jde o nárůst zhruba o 2 500 korun. Reálná výše se potvrdí až po srpnové makroekonomické predikci ministerstva financí - ta určí přesný základ pro výpočet.

Za vzorcem stojí plán sahající až do roku 2029

Zvyšování minimální mzdy není v Česku od roku 2024 věcí ročního politického vyjednávání, ale systému. Vláda nastavila mechanismus, podle kterého minimální mzda každý rok roste jako podíl průměrné mzdy - a to o přibližně 1,2 procentního bodu ročně.

Cíl? Do roku 2029 dosáhnout 47 procent průměrné mzdy. Letos je to 43,4 procenta, příští rok by to mělo být 44,6 procenta, rok nato 45,8 procenta.

Tento přístup má své výhody - firmy vědí, co čekat, a mohou se na růst nákladů připravit dopředu. Koeficienty pro roky 2027 a 2028 jsou právě předmětem aktuálního návrhu vládního nařízení, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Vláda pokračuje v naplňování politiky rovnoměrného zvyšování minimálního výdělku s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 procent. Pracovat se musí vyplatit.

Marian Jurečka, bývalý ministr práce a sociálních věcí

Koho se to vlastně týká?

Přímý dopad je menší, než by se mohlo zdát. Podle dat ministerstva práce pobírá minimální mzdu přibližně tři procenta zaměstnanců - loni to bylo zhruba 118 tisíc lidí. To je ve srovnání například s Francií nebo Slovinskem, kde na minimální mzdě pracuje každý desátý zaměstnanec, výrazně méně.

Přesto minimální mzda ovlivňuje širší segment trhu práce. S jejím růstem se posouvají i zaručené platy ve veřejném sektoru, které jsou od ní odvozeny a liší se podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti konkrétní práce.

Zároveň platí, že dvě třetiny českých zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou - mediánová mzda je výrazně nižší než průměr. Pohyb minimální mzdy proto nepřímo ovlivňuje i mzdové nastavení v řadě dalších profesí.

Rekord doma, chvost v Evropě

Čísla rostou, ale kontext je méně lichotivý. Podle dat Eurostatu k 1. lednu 2026 patří česká minimální mzda - v přepočtu přibližně 924 eur - stále mezi nejnižší v Unii. Z 22 zemí EU se zákonnou minimální mzdou je Česko v přepočtu na kupní sílu dokonce třetí od konce.

Pro srovnání:

• Německo: 2 343 eur (více než dvojnásobek české hodnoty)

• Francie: přes 1 800 eur

• Polsko: přibližně 1 000 eur

• Slovensko: zhruba 750 eur

Zajímavé je, že Česko v přepočtu na kupní sílu zaostává i za zeměmi, které jsou jinak považovány za ekonomicky slabší - Rumunsko, Bulharsko nebo Slovensko.

Minimální mzda v Česku sice v nominální hodnotě roste rychle - za posledních pět let se zvýšila o téměř 50 procent - ale zároveň roste i v okolních zemích, takže relativní pozice se výrazně nemění.

Průměrná mzda táhne, ale ne všichni se svezou

Celý mechanismus valorizace stojí na vývoji průměrné mzdy. Ta v prvním čtvrtletí 2026 meziročně vzrostla o 8,1 procenta na 50 282 korun. Pokud podobné tempo vydrží, výpočet pro rok 2027 vychází příznivě.

Pozor ale na jedno číslo, které český statistický úřad připomíná pravidelně: hodinová mzda v Česku odpovídá 57 procentům průměru EU - a je sedmá nejnižší ze 27 členských států. Tato mezera se roky zmenšuje, ale pomalu.

Data Eurostatu ukazují, že tempo růstu minimální mzdy nestačí a ještě dlouho stačit nebude. Česko je stále na konci evropského srovnání.

Odborový svaz ČMKOS, komentář k datům Eurostatu z března 2026

Co přijde po roce 2027

Mechanismus je nastavený až do roku 2029. V roce 2028 by koeficient měl dosáhnout 0,458 průměrné mzdy. Pokud průměrné mzdy porostou tempem posledních let, mohla by se minimální mzda v roce 2029 pohybovat kolem 28 000 korun - záleží ale na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika a inflace.

Strop 47 procent průměrné mzdy, který si vláda dala jako cíl, není konečnou stanicí. Odborové organizace i část opozice dlouhodobě požadují rychlejší tempo, aby se Česko přibližovalo evropskému standardu. Politická debata o tom, zda současný plán stačí, bude pravděpodobně pokračovat.

Jisté je jedno: hranice 25 000 korun, která ještě před pár lety vypadala jako vzdálený cíl, je náhle na dosah.