Evropa chce technologickou nezávislost za 30 miliard eur. Postaví ji na amerických čipech

Evropská komise ve čtvrtek oficiálně odstartovala jeden z nejambicióznějších technologických projektů posledních let. Do tendru na výstavbu takzvaných AI gigafactory se mohou hlásit konsorcia firem, investorů a veřejných institucí z celé unie, přičemž na stole leží investice přesahující 30 miliard eur. Cílem je, aby Evropa přestala být závislá na výpočetní kapacitě z USA a Číny.

Zajímavé přitom je, že mezi osmnácti zeměmi, které se na financování přes organizaci EuroHPC JU podílejí, figuruje i Česká republika. Nová centra tak teoreticky mohou vyrůst i tady, ať už jako samostatný český projekt, nebo v rámci širší mezinárodní koalice.

Sedm center, stovky tisíc čipů

Podle zveřejněné výzvy půjde o infrastrukturu řádově větší, než na jakou je Evropa zvyklá. Unie už dnes provozuje devatenáct menších takzvaných AI factory, nové gigafactory je ale mají násobně převyšovat. Každé centrum by podle odhadů mělo pracovat s více než 100 tisíci nejmodernějších AI čipů a nabízet výkon srovnatelný s aktuálně nejsilnější evropskou AI infrastrukturou - v druhé fázi projektu ještě několikanásobně vyšší.

Z celkové sumy má 10 miliard eur přijít z evropských a národních veřejných rozpočtů, zbylých přibližně 20 miliard eur má přitáhnout soukromý kapitál. Přihlášky se přijímají do 12. listopadu 2026, o vítězích rozhodne Brusel začátkem roku 2027 a první centra by měla naběhnout do osmnácti měsíců od podpisu smluv - reálně tedy nejdříve v roce 2028.

Zájem přitom evidentně existuje. Když Komise loni sbírala prvotní vyjádření zájmu, přišlo jí 76 přihlášek ze šestnácti členských zemí. Počet plánovaných center se proto mezitím zvýšil z původních pěti na sedm.

Nezávislost stavěná na amerických čipech

Právě tady ale vzniká paradox, kterému se evropští politici těžko vyhýbají. Součástí čtvrtečního oznámení bylo i podepsání memorand s americkými výrobci čipů AMD $AMD, Nvidia $NVDA a Qualcomm $QCOM, která mají gigafactory zajistit "bezproblémový přístup" k potřebnému hardwaru. Jinými slovy - evropská technologická suverenita se má postavit na hardwaru firem, kterým chce Evropa konkurovat.

Přístup k obrovské výpočetní kapacitě, kterou AI gigafactory nabídnou, je pro Evropu strategickou nutností v době, kdy se vývoj umělé inteligence zrychluje.

Henna Virkkunenová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu

Kritici na to upozorňují už delší dobu. Podle analýzy think-tanku CEPS mají všechna dosud plánovaná centra běžet na čipech Nvidia, což s sebou nese i závislost na jejím softwarovém prostředí CUDA - to určuje, které čipy jsou vůbec kompatibilní, a fakticky tak limituje možnost přejít ke konkurenci. Jak upozornil server Tech Policy Press, Evropa přitom vyrábí méně než 10 % světové produkce čipů.

Klíčové pozice drží malý počet firem, většinou mimo Evropu.

Claire Godfreyová, výkonná ředitelka Balanced Economy Project

Kdo na tom skutečně vydělá

Z pohledu investora je odpověď na otázku "kdo z toho bude těžit" celkem nasnadě - a není to úplně překvapivé. AMD, Nvidia i Qualcomm jsou už dnes jedny z nejhodnotnějších firem na světě a evropský tendr pro ně představuje spíš doplňkovou zakázku než zásadní zlom v byznysu. Skutečný prostor pro nové hráče se otevírá spíš o patro níž - u firem stavějících datacentra, chladicí a energetickou infrastrukturu nebo vysokorychlostní konektivitu, tedy segmentu, kam má směřovat část z avizovaných 20 miliard eur soukromých peněz.

Stojí za pozornost i to, že podobné projekty mají historii zpoždění. Plán na gigafactory se poprvé objevil na summitu v Paříži už na začátku roku 2025 a od té doby se termíny opakovaně posouvaly - k frustraci některých partnerů, bez kterých se výstavba neobejde. Otazník navíc visí i nad tím, zda se skutečně podaří přitáhnout slibovaných 20 miliard eur soukromého kapitálu, a nad cenou evropské elektřiny, která je dvou až třikrát vyšší než v USA nebo Číně - a právě dostupnost energie je dnes jedním z hlavních limitů výstavby datacenter.

Česko mezi kandidáty

Pro české publikum je zajímavé hlavně to, že Česká republika je jednou ze zemí, které se na společném financování přes EuroHPC JU podílejí, a může se tak ucházet o hostitelství některého z center - samostatně, nebo v koalici s dalšími státy. Zatím jde o otevřenou možnost, ne hotovou věc: o tom, kam sedm center nakonec putuje, rozhodne Brusel až v první polovině roku 2027.

Zájem evropských zemí je každopádně enormní - o hostitelství usiluje deset států včetně Německa, Francie, Itálie, Španělska nebo Polska, přičemž Francie už avizovala, že postaví vlastní centrum samostatně. Do jaké míry se do závodu prosadí menší hráči jako Česko, ukáže až samotný výsledek tendru.