ČEZ slibuje 40 miliard do slunce a větru. Ze solárů zatím vyrábí necelé procento elektřiny

Finanční ředitel skupiny ČEZ Martin Novák při zveřejnění pololetních výsledků zopakoval číslo, které firma používá už delší dobu: do roku 2030 má na výstavbu a rozvoj obnovitelných zdrojů vyčleněno až 40 miliard korun. Na první poslech to působí jako velká zelená ofenziva. Když se ale číslo zasadí do kontextu ostatních výdajů skupiny, vypadá to jinak.

Čtyřicet miliard s hvězdičkou

Podstatná je formulace "až". Nejde o garantovanou výši investic, ale o maximální investiční rámec, a ten je navázaný na dvě podmínky. První je ekonomická návratnost projektu. Druhá, u větrných elektráren zásadní, je souhlas obcí v místě výstavby. Novák zároveň připustil, že skupina nemusí v příštích letech celý rozpočet vyčerpat.

Cíl až 40 miliard je přitom součástí strategie Čistá energie zítřka a ČEZ ho uvádí ve svých materiálech s výslovnou podmínkou "za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR". Firma tedy netvrdí, že se prostředí musí zlepšit, ale že investice s určitou podobou legislativy a regulace počítají.

Nebudeme to stavět někde, kde si to nikdo nepřeje.

Martin Novák, finanční ředitel Skupiny ČEZ, podle ČTK

Proč v Česku větrníky skoro nerostou

Povolování je jednou z hlavních brzd větrné energetiky v Česku. Po redukci původního návrhu ze 110 na 61 oblastí schválila vláda 27. července výsledné vymezení takzvaných akceleračních zón pro zrychlené povolování. Plocha se přitom smrskla z 2 685 na 297 kilometrů čtverečních, tedy zhruba na jedenáct procent původního záměru, uvedl po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Zařazení do zóny navíc neznamená automatické povolení elektrárny, každý projekt dál projde standardním řízením a obce v něm zůstávají účastníky.

Realita posledních let je ovšem podstatně skromnější. Zatímco instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v zemích Visegrádské čtyřky vzrostl během roku 2025 o více než 6 gigawattů, v Česku přidal vítr jen jednotky megawattů a prakticky celý nový výkon zajistily fotovoltaiky. Národní klimaticko-energetický plán přitom počítá s 1,5 gigawattu větrných elektráren v provozu do roku 2030.

Zajímavý je rozdíl mezi obecným postojem veřejnosti a postojem ke stavbě za humny. Rozvoj větrné energetiky podle březnového průzkumu STEM/MARK podporuje 56 procent Čechů. U modelové situace, kdy by turbína stála pět kilometrů od bydliště, podpora klesá na 49 procent a odpor stoupá na 38 procent.

Je to nakonec na nich, zda je budou chtít, nebo ne.

Martin Novák o jednání s obcemi a kraji, podle ČTK

Doma stavět, v zahraničí prodávat

Souběžně běží druhý pohyb, který stojí za pozornost. ČEZ jedná se zájemci o prodeji svých větrných parků v západní Evropě. V Německu skupina provozuje pevninské parky o instalovaném výkonu 156 MW, ve Francii zatím čtyři parky s 45,3 MW. Podle informací serveru Mergemarket, které popsal server e15, jde o balík zhruba 400 megawattů včetně rozestavěných projektů a jeho hodnota by mohla přesáhnout deset miliard korun. Sám ČEZ transakci nekomentoval. Doma přitom vlastní zelené portfolio, kterému stále dominují vodní elektrárny.

Z investorského hlediska lze krok číst jako rotaci kapitálu, oficiální důvod prodeje ale firma nezveřejnila. Do skládačky každopádně zapadá i akvizice přes dceřinou Elevion Group, která v červenci podepsala smlouvu na koupi stoprocentního podílu v italské BTS Holdings Italy, mateřské firmě značky BTS Biogas. Nejde o klasického výrobce energie, ale o dodavatele inženýrských a servisních služeb pro bioplynové a biometanové stanice. Součástí transakce jsou i 51procentní podíly ve firmách provozujících devět stanic v severní Itálii, z toho tři už běží a šest se přestavuje z bioplynu na biometan, uvedla skupina. Obchod při oznámení ještě čekal na souhlas italského antimonopolního úřadu a energetického regulátora. O ústup od obnovitelných zdrojů tedy nejde, mění se jen to, kde je ČEZ chce mít.

Kromě větru míří peníze také do bateriových úložišť kombinovaných se solárními parky. Ta jsou dnes v Česku ekonomicky zajímavá proto, že poledních přebytků elektřiny přibývá a hodnota se přesouvá k tomu, kdo je umí uložit na večer. To je ovšem obecná logika trhu, ne oficiální zdůvodnění energetické skupiny.

V blízkosti některých z nich stavíme také bateriové systémy.

Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ, v tiskové zprávě k výrobě fotovoltaik

Kolik to je v měřítku celé skupiny

A teď to hlavní srovnání. Při čistě mechanickém rovnoměrném rozložení na roky 2026 až 2030 by čtyřicet miliard znamenalo osm miliard ročně, rovnoměrné čerpání ovšem firma neslíbila. Jenže celkové investice skupiny dosáhly jen za první pololetí 2026 částky 30,2 miliardy korun, meziročně o třicet procent víc, uvedl ČEZ v tiskové zprávě k výsledkům. Při zachování tohoto tempa by roční capex vyšel zhruba na 60 miliard. Celý zelený rozpočet do roku 2030 tedy odpovídá asi dvěma třetinám jediného roku běžných investic skupiny napříč všemi segmenty.

Pro představu o řádech v energetice pomůže i srovnání s jádrem. Dostavba dvou bloků Dukovan má stát 407 miliard korun a k tomu nejméně 15 miliard za první dodávku paliva, jak vyplývá ze zveřejněné smlouvy s korejskou KHNP. Jde ovšem o takzvaný overnight cost, tedy cenu bez nákladů na financování a bez vlivu inflace, takže konečný účet bude vyšší, upozornily Hospodářské noviny. Nejde ale o dva srovnatelné investiční rozpočty: osmdesát procent projektové společnosti Elektrárna Dukovany II převzal loni stát a financování zajišťuje formou návratné finanční výpomoci. ČEZ si ponechal pětinu a know-how, nikoli investiční břemeno.

Zelená základna, ze které má těch čtyřicet miliard růst, je zatím malá. Provozované fotovoltaiky skupiny překročily letos v srpnu hranici 220 MWp a za první pololetí dodaly do sítě 111 GWh elektřiny, meziročně o 13 procent víc, uvedl ČEZ v tiskové zprávě. Celá skupina za stejné období vyrobila 26,1 TWh, takže podíl slunce na její produkci vychází zhruba na čtyři desetiny procenta.

Zbytek zelené výroby stojí hlavně na vodních elektrárnách na Labi, Berounce, Moravě či Svratce, větru má skupina doma jen minimum. Nové peníze mají podle firemní strategie směřovat hlavně do fotovoltaik na opuštěných průmyslových areálech, výsypkách dolů a dalších plochách, které už jinak využít nejde. Postavit na tomhle základu do konce dekády tisíce megawattů by znamenalo tempo, jaké ČEZ doma nikdy nepředvedl.

O zisku energetické skupiny zatím obnovitelné zdroje nerozhodují. Rozhoduje o něm cena silové elektřiny, objem výroby a regulované výnosy z distribuce. Vedle toho běží druhý příběh, který míří spíš na akcionáře než na výsledovku, totiž plán státu firmu plně ovládnout. Čtyřicet miliard na vítr a slunce leží připravených na stole, ale kolik z nich se skutečně proinvestuje, se rozhodne někde jinde než v centrále energetické skupiny.