Nasdaq vs. S&P 500: kdo vydělal víc za posledních deset let a proč je rozdíl tak propastný?

Stejný start, úplně jiný cíl

Představte si dva investory. Oba si před deseti lety, v polovině roku 2016, vložili do burzovního fondu (ETF) stejnou částku. Jeden zvolil fond kopírující index Nasdaq-100, tedy technologicky nabitý košík největších nefinančních firem obchodovaných na burze Nasdaq. Druhý sáhl po klasice - fondu na S&P 500, tedy 500 největších amerických firem napříč sektory.

O deset let později se dívají na naprosto odlišná čísla. A rozdíl mezi nimi je natolik velký, že stojí za bližší pohled - včetně toho, proč k němu došlo a co za něj investoři zaplatili v podobě rizika.

Čísla, která mluví jasně

Zástupcem Nasdaq-100 je v praxi nejčastěji ETF Invesco QQQ $QQQ, u S&P 500 pak fond SPDR S&P 500 $SPY. Kdo do QQQ vložil před deseti lety 10 000 dolarů, měl by dnes na účtu zhruba 73 500 dolarů - to znamená celkový výnos kolem 635 %, respektive průměrně přes 21 % ročně, jak ukazují propočty portálu AverageAnnualReturn.

Stejná investice do SPY by se za stejné období proměnila zhruba na 42 500 dolarů, tedy o výnos kolem 325 % neboli necelých 15,6 % ročně, podle dat téhož zdroje pro SPY.

V přepočtu na koruny to při aktuálním kurzu kolem 21 Kč/USD znamená, že z investované částky přibližně 210 000 Kč by dnes bylo:

• cca 1,55 milionu korun u fondu na Nasdaq-100

• cca 895 000 korun u fondu na S&P 500

Rozdíl přes 650 000 korun na stejné vstupní částce je impozantní. Otázka zní, odkud se vzal.

Proč Nasdaq tak trhá tempo

Odpověď se skrývá ve složení obou indexů. Nasdaq-100 je mnohem úžeji zaměřený na technologické a růstové firmy - podle analýzy portálu Yahoo Finance tvořilo deset největších pozic v QQQ ke konci února 2026 dohromady zhruba 47 % váhy fondu, přičemž samotná Nvidia představovala přes 8 %. U S&P 500 je stejná desítka firem zastoupena výrazně méně, kolem 38 až 39 %, protože index musí zahrnovat i banky, energetiku, zdravotnictví nebo průmysl.

Posledních deset let přitom bylo obdobím, kdy právě úzká skupina technologických gigantů - Nvidia $NVDA, Apple $AAPL, Microsoft $MSFT, Amazon $AMZN, Alphabet $GOOG, Meta $META - táhla trh nahoru rychleji než zbytek ekonomiky. Boom cloudových služeb, později umělé inteligence, se do výnosů Nasdaq-100 promítl mnohem silněji než do širšího S&P 500.

Koncentrace na hrstku technologických lídrů dělá z Nasdaq-100 mnohem citlivější nástroj na náladu kolem umělé inteligence, než jak ho vnímá běžný investor - a právě tahle citlivost byla v posledním desetiletí hlavním motorem jeho náskoku.

Miles Harding, finanční analytik

Odvrácená strana koncentrace

Vyšší výnos ale nikdy nepřichází zadarmo. Nasdaq-100 je historicky výrazně volatilnější než S&P 500 - podle srovnávacích dat má QQQ maximální propad (drawdown) přes 80 % z historického vrcholu, zatímco u SPY se maximální propad pohybuje kolem 55 %.

Dobře to ilustruje rok 2022, kdy centrální banky prudce zvedaly úrokové sazby a růstové akcie na tom tratily nejvíc. QQQ tehdy podle dat FinanceCharts skončil v mínusu 32,58 %, zatímco SPY ztratil "jen" 18,17 %. Kdo měl peníze v Nasdaq-100, sledoval, jak se jeho portfolio propadá téměř dvakrát rychleji než u konzervativnějšího souseda.

Směr Nasdaqu v posledních letech do velké míry určuje úzká skupina mega-firem - a jakmile jedna z nich zklame na earnings, dokáže to srazit celý index bez ohledu na to, jak se daří zbylým devadesáti devíti firmám.

Matt Simpson, technický analytik, TradingView

Tahle asymetrie funguje oběma směry. V růstových letech Nasdaq-100 exceluje, v propadech bolí citelně víc. Samotné Invesco přitom na začátku roku 2026 upozornil, že Nasdaq-100 dočasně zaostal za S&P 500, když se peníze investorů přelévaly směrem k hodnotovým a menším firmám - připomínka, že náskok technologického indexu není automatický ani trvalý.

Poplatky a dividendy - drobnosti, které se sčítají

K rozdílu přispívají i menší, na první pohled nenápadné položky. $QQQ má nákladovost (expense ratio) 0,18 % ročně, $SPY jen 0,09 % - u dlouhodobé investice tenhle rozdíl ukrajuje z výnosu jen postupně, ale za deset a víc let se to už počítá.

Rozdílná je i dividendová politika. $SPY aktuálně nabízí dividendový výnos kolem 1 %, zatímco $QQQ jen zhruba 0,4 % - logicky, technologické firmy typicky reinvestují zisky do růstu místo vyplácení akcionářům. Pro investora, který dividendy automaticky reinvestuje, to na celkovém výnosu velký rozdíl nedělá, ale pro toho, kdo z dividend žije, je to podstatný detail.

Koncentrace jako oboustranná sázka

Desetiletý souboj mezi Nasdaq-100 a S&P 500 nakonec ukazuje jednu věc: koncentrace na úzkou skupinu rychle rostoucích firem umí v příznivém prostředí přinést výrazně vyšší výnos, ale platí se za to vyšší volatilitou a hlubšími propady v horších letech. Kdo se v roce 2016 rozhodoval mezi oběma fondy, si nemohl dopředu vybrat "ten lepší" - mohl si jen vybrat, jaké riziko je ochotný nést.