Babiš sliboval levnější hypotéky, ČNB dnes udělala právý opak

Celková inflace se v Česku pohybuje kolem dvou procent a zdánlivě není proč se strachovat. Přesto bankovní rada České národní banky dnes odhlasovala zvýšení základní repo sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Naposledy sazby rostly v červnu 2022, kdy je ještě gubernátorský tým Jiřího Rusnoka vyšrouboval až na sedm procent.

Co se tedy změnilo, aby ČNB v čele s guvernérem Alešem Michlem sáhla po kroku, který mnoho trhu nepřekvapil, ale přesto vzbudil pozornost?

Inflace klesla. Ale jen ta, která jde vidět

Když se podíváte na čísla Českého statistického úřadu, vypadají uklidňující. Celková inflace v květnu 2026 zpomalila na 2,1 % meziročně - takřka přesně na inflačním cíli ČNB.

Jenže centrální banky se nespravují celkovou inflací. Sledují takzvanou jádrovou inflaci - tedy cenový vývoj bez potravin, energií a regulovaných položek. A právě ta zůstává nepříjemně vysoko: 2,9 % meziročně, přičemž krátkodobá dynamika napovídá, že se blíží ke čtyřem procentům.

Za tím stojí především ceny služeb, které meziročně zdražují téměř o pět procent. Kadeřníci, restaurace, ubytování - sektory, kde dominují mzdové náklady. A mzdy v Česku rostou rekordně: v prvním čtvrtletí 2026 reálné mzdy vzrostly o 6,4 % meziročně, nominálně pak dokonce přes osm procent. To výrazně překonává dynamiku produktivity práce - a přesně to ČNB vidí jako hrozbu.

Hormuzský průliv jako přidaná komplikace

K domácím tlakům se přidává geopolitika. Uzavření Hormuzského průlivu - kudy za normálních okolností proudí zhruba pětina celosvětové těžby ropy - vytváří tlak na ceny energií, který se do spotřebitelského koše propisuje postupně, ne jednorázově. Centrální bankéři tak raději jednou preventivně sazby zvednou, než aby pak hasili inflaci se zpožděním.

Dražší vstupy, tažené napjatou situací na Blízkém východě, se ještě nemusely plně projevit v cenách. ČNB tím pádem nečeká na potvrzení, ale reaguje předem.

Zvýšení sazeb signalizuje, že centrální banka se nebojí reagovat preventivně na domácí inflační tlaky, zejména ve službách, mzdách a cenách nemovitostí. Takový krok zároveň podpoří korunu a zmírní riziko dovozní inflace.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Michl dnes hlasoval jinak než v minulosti

Pikantní detail celého příběhu: ještě jako řadový člen bankovní rady Aleš Michl nikdy pro zvýšení sazeb nehlasoval. Tehdy hájil pozici, že inflace je importovaného charakteru a utlumit ji vyšší sazbou prostě nejde. Dnes jako guvernér přistoupil na opačný přístup.

Michl ostatně cestu k dnešnímu rozhodnutí připravoval dopředu. Minulý týden v rozhovoru pro agenturu Bloomberg připustil, že "argumenty pro červnové zvýšení sazeb zesílily". Člen bankovní rady Jan Procházka to pak potvrdil pro Reuters, když označil šance na zvýšení za vyrovnané s tím, že "pokud se rozhodneme sazby zvýšit, je lepší udělat to dřív než později."

Signál byl jasný. Trhy tak dnešní krokem víceméně nepřekvapil.

Pokud ve 4. čtvrtletí nedojde k prudšímu zhoršení hospodářského růstu v kombinaci s rychlejším odezníváním spotřebitelské inflace, tak do konce letošního roku ČNB úrokové sazby snižovat nebude.

Miroslav Novák, analytik CitFin

Babiš chtěl levnější hypotéky. Dostal zdvižený prst

Premiér Andrej Babiš v posledních týdnech veřejně tlačil na ČNB, aby sazby naopak snížila - a odvolával se přitom i na srovnání s eurozónou. Poukazoval na to, že ECB zvýšila klíčovou depozitní sazbu na 2,25 %, a zpochybňoval, proč by Česko mělo mít sazby vyšší.

Logika je trochu jiná, než jak ji premier podává. ECB právě sazby zvedla, protože inflační tlaky v eurozóně nezmizely. A ČNB dnes udělala totéž - reaguje na jiné inflační prostředí, než ve kterém se nachází eurozóna jako celek.

Část analytiků se navíc shoduje na tom, že politický tlak mohl bankovní radu psychologicky posílit v odhodlání sazby zvednout - jako demonstraci nezávislosti. ČNB tím de facto vyslala premiérovi jasný vzkaz: o sazbách nerozhoduje Strakova akademie.

Co to znamená pro úspory a hypotéky

Zvýšení o 25 bazických bodů samo o sobě není žádný šok. Pro hypotéky prakticky neznamená okamžitý skok - sazby nových úvěrů v ekonomice se pohybují kolem 4,5 % a reagují spíše na delší výhled politiky ČNB a konkurenci mezi bankami než na jedno rozhodnutí. Bankovní statistika navíc ukazuje, že tržní síly se do hypotečních sazeb propisovaly i dosud jen částečně.

Pro střadatele naopak vyšší základní sazba znamená, že banky nemají důvod sklouzávat se zhodnocením vkladů. Spořicí účty v českých bankách se drží kolem 3 až 4 % a s repo sazbou na 3,75 % tomu tak nejspíš i zůstane.

Zajímavý je výhled do budoucna: prognóza ČNB s touto sazbou konzistentní je a v roce 2027 pak předpokládá opětovný pokles. Dnešní zvýšení tak spíše vypadá jako preventivní pojistka než jako začátek nového utahovacího cyklu.