"Bitva špatně načasovaných nápadů." Guvernér Michl si v Financial Times nebral servítky ani vůči Babišovi, ani vůči Pavlovi

Není úplně obvyklé, aby guvernér centrální banky během pár vět rozcupoval ekonomické představy premiéra i prezidenta zároveň. Aleš Michl to v rozhovoru pro britský deník Financial Times udělal bez okolků. Andreje Babiše i Petra Pavla popsal jako politiky, kteří sice míří k rozumným cílům, ale ve špatnou chvíli a špatným způsobem.

Levné peníze po vzoru Trumpa

Premiér Andrej Babiš dlouhodobě tlačí na to, aby ČNB snížila úrokové sazby a zlevnila tak úvěry. Michl v rozhovoru popsal jeho přístup jako filozofii „čím levnější peníze, tím lépe", a rovnou ji přirovnal ke stylu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se opakovaně pouští do Fedu kvůli stejnému požadavku.

Podle guvernéra by ústupek premiérovu tlaku ohrozil cenovou stabilitu v zemi, která ještě loni bojovala s vysokou inflací. ČNB minulý měsíc naopak sazby poprvé po čtyřech letech zvýšila, a to o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Důvodem byl přetrvávající růst mezd a jádrová inflace, která se podle centrální banky drží těsně pod třemi procenty a nejeví známky ústupu, jak dokládá i nedávná zpráva ČNB o inflačním výhledu.

Je to univerzální premiér, který se řídí trumpovskou logikou: čím levnější peníze, tím lépe.

Aleš Michl, guvernér ČNB

Euro ano, ale ne v tomhle tempu

Druhým terčem byl prezident Petr Pavel, který dlouhodobě prosazuje rychlejší vstup Česka do eurozóny. Argumentuje tím, že tuzemské exportní firmy jsou s eurozónou už teď hluboce provázané, aniž by Praha měla jakýkoli vliv na rozhodování Evropské centrální banky. Na konferenci v červnu to shrnul takto:

Fakt, že naše ekonomika je výrazně provázaná s eurozónou, by nás měl vést k závěru, že je jednoznačně lepší sedět u stolu, kde se rozhoduje, než zůstávat za dveřmi a pak se s těmi rozhodnutími jen vyrovnávat.

Petr Pavel, prezident České republiky

Michl s tímto pohledem nesouhlasí. Podle něj ekonomika sice od vstupu do EU v roce 2004 výrazně pokročila v přibližování k eurozóně, ale potřebné úrovně konvergence zatím nedosáhla. Předčasné přijetí eura by podle něj mohlo naopak inflaci přiživit, protože by tlačilo nahoru mzdy i další náklady. Debatu o euru mezi Hradem a vládou označil za „jen politický hluk" bez skutečného obsahu.

Ironie jménem Babiš

Michl v rozhovoru přiznal i osobní paradox celé situace. Než se stal guvernérem, působil jako ekonomický poradce Andreje Babiše v době, kdy byl pozdější premiér ministrem financí. Dnes je to právě on, kdo se s Babišem rozchází v pohledu na měnovou politiku, a sám to označil za „ironii".

Napětí mezi Hradem a Strakovou akademií přitom sahá dál než k otázce sazeb a eura. Pavel porazil Babiše v ostrém souboji o prezidentský úřad v roce 2023, zatímco Babiš se loni v prosinci vrátil k moci v čele koaliční vlády poté, co jeho hnutí ANO vyhrálo parlamentní volby. Ekonomická politika se tak stala jednou z dalších front, na kterých spolu oba muži měří síly.

Koruna jako zbraň proti inflaci

Guvernér zdůraznil, že ČNB musí zůstat „nezávislá na obou politických táborech", ať už tlak přichází z Úřadu vlády, nebo z Hradu. Připomněl také výhody vlastní měny: pružný kurz koruny funguje podle něj jako nástroj, který pomáhá tlumit inflační tlaky, a posilování koruny této práci jen nahrává.

Mám rád pružný směnný kurz, posilování koruny je nástroj v boji proti inflaci.

Aleš Michl, guvernér ČNB

Česko přitom není jediná země, která řeší tempo cesty k euru. Bulharsko se stalo členem eurozóny letos v lednu a maďarský premiér Péter Magyar slíbil, že jeho zemi dovede k euru do roku 2030. Podle Michla by ale rychlost sousedů neměla být důvodem, proč se má Praha vzdávat vlastní měny dřív, než na to bude skutečně připravená. Všechny členské státy EU kromě Dánska mají euro nakonec přijmout povinně, pevný termín ale nikdo nestanovil, takže poslední slovo bude mít i tak spíš ekonomická realita než politické ambice.