Česko se sází na největší AI infrastrukturu ve střední Evropě. Kde bude stát AI Gigafactory za 100 miliard korun?

Nejde o továrnu na auta ani baterie. Přesto se termín "gigafactory" v posledních dnech probíjí do českých ekonomických titulků s překvapivou intenzitou. Vláda minulé pondělí schválila zapojení České republiky do evropské soutěže o výstavbu AI Gigafactory - obřího datového centra nabitého výpočetním výkonem pro umělou inteligenci. Pokud Česko uspěje, může se na Zbraslavi v Praze zrodit jedna z největších AI infrastruktur v celé Evropě.

Co přesně je AI Gigafactory a proč na ni Evropa sází

Pojem gigafactory si většina lidí spojuje s Elonem Muskem a výrobou elektromobilů. V kontextu umělé inteligence jde o totéž co do ambicí, jen s jiným produktem - místo aut tu jde o výpočetní výkon v astronomickém měřítku.

Evropská komise spolu s organizací EuroHPC Joint Undertaking - tím je evropská síť financování a provozu superpočítačů - plánuje rozmístit po kontinentu až sedm takových gigafactory. Každá z nich má být schopna provozovat ekvivalent 100 000 pokročilých čipů Nvidia H100 $NVDA. Pro srovnání: celá řada středních zemí EU dnes nemá ani tisícinu takové kapacity k dispozici pro výzkum a průmysl.

Výzva k předkládání projektů má být oficiálně vyhlášena v červenci 2026. Výsledek soutěže se očekává ke konci letošního roku.

100 miliard korun a výstavba, která už začala

Celková investice do české gigafactory se odhaduje na zhruba 100 miliard korun. Financování je rozděleno do tří zdrojů:

• 70 miliard - soukromý investor, tedy České Radiokomunikace

• 15 miliard - český stát

• 15 miliard - Evropská komise

Stát přitom nenastupuje jako klasický investor, který chce podíl na zisku. Jeho role je jiná: závazkem k odběru části výpočetní kapacity - celkem za 2,5 miliardy korun v letech 2028 až 2032 - pomáhá projektu splnit podmínky evropské výzvy, přičemž tato částka má být v plné výši dorovnána příspěvkem EU. Finanční riziko nese výhradně CRA, která bude zároveň vlastníkem i provozovatelem celé infrastruktury.

Klíčové je, že projekt nevzniká na zelené louce. České Radiokomunikace již zahájily stavbu datového centra Prague Gateway DC v pražské Zbraslavi. To má mít kapacitu přes 2 000 serverových racků ve dvanácti halách a příkon 26 MW. V případě výhry v evropské soutěži by se toto centrum rozšířilo na kapacitu až 77 MW - a stalo by se základnou pro gigafactory.

Dopady gigafactory na českou ekonomiku by byly nesmírně široké. Tato infrastruktura může díky dostupnému výpočetnímu výkonu pomoci nejen průmyslu a startupům vyvíjet a nasazovat AI reálně do praxe - od výroby a logistiky po kontrolu kvality, marketing, řízení procesů a podobně - ale podpoří i rozvoj vědy, zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti i digitalizaci státu.

Jan Kavalírek, ředitel CRA pro záležitosti EU a AI a bývalý vládní zmocněnec pro umělou inteligenci

Česko jedná i se sousedy. Sólo nestačí

Projekt AIGF CZ nestojí jen na Českých Radiokomunikacích. Do konzorcia je zapojeno i ostravské superpočítačové centrum IT4Innovations, které patří k předním vědeckým výpočetním centrům ve střední Evropě.

Důležitý detail: Česko jedná o spolupráci se Slovenskem a Chorvatskem na vytvoření širšího konzorcia. Evropská komise totiž preferuje regionální spolupráci - projekt s mezinárodním zázemím má v soutěži výrazně lepší výchozí pozici než čistě národní iniciativa.

Ministerstvo průmyslu a obchodu teď může jménem státu uzavřít dohodu se sdružením EuroHPC JU, čímž se pro české soukromé subjekty otevírá formální cesta k podání přihlášky do soutěže. Bez tohoto kroku by se CRA do hry vůbec nemohla přihlásit.

Jsme připraveni spolu s privátním sektorem vybudovat v Česku obří AI infrastrukturu. Kapacitu pro veřejný sektor, pro podnikatele, pro start-upy, pro vysoké školy, pro výzkumníky.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu (ANO)

Soutěž o sedm míst v Evropě. Ambice vs. realita

Tady je ale třeba zpozornět. Evropská komise původně mluvila o pěti gigafactory za 20 miliard eur. Podle Lupa.cz ale Komise neustále odkládá zveřejnění podmínek a je pravděpodobné, že nakonec dojde ke snížení ambicí - mimo jiné kvůli nedostatku financí na evropské úrovni. Parametry soutěže tedy ještě nebyly definitivně stanoveny a skutečný rozsah projektu bude jasný až po červencové výzvě EuroHPC JU.

Česko navíc soutěží s řadou dalších evropských zemí, které mají podobné ambice - a některé z nich mají v oblasti AI infrastruktury výrazně silnější výchozí pozici. Výsledek soutěže na konci roku 2026 tak bude teprve ukázkou toho, zda se česká sázka vyplatí.

Pokud se ale projekt podaří, Praha-Zbraslav by se mohla stát místem, kde vznikají AI modely a řešení, která dnes musíme draze pronajímat od amerických a asijských technologických gigantů.