Vojtěch Šplíchal
Akciový investor, influencer a analytik investiční platformy Bulios. Popular investor na eToro.
Díky několika letům zkušeností z finančního poradenství a účetnictví má nejen přehled v tom, jak se postarat o své osobní finance a jak spravovat rodinný budget, ale také v tom, jak daňově optimalizovat akciové portfolio nebo jak analyzovat výkazy firem.
Články od Vojtěcha
5 finančních chyb, které dělá skoro každý zaměstnanec. Ty nejdražší nejsou v nákupním košíku
Průměrná hrubá mzda v Česku překročila v roce 2025 hranici 49 000 korun. Přesto dvě třetiny zaměstnanců nemají finanční rezervu ani na tři měsíce, jen přibližně třetina z těch, kteří mají penzijní spoření, využívá příspěvek zaměstnavatele, a většina lidí každý rok nechá propadnout daňové odpočty, na které má nárok.
Výplata přišla, za tři dny je pryč. Jak přestat žít od výplaty k výplatě?
Téměř třetina Čechů nemá naspořeno ani tolik, kolik vydělá za měsíc. A přitom průměrná mzda v roce 2025 přesáhla 49 tisíc korun hrubého. Problém není příjem - problém je systém.
Vysoký příjem ≠ bohatství. Přesto si to většina lidí myslí a platí za to celou kariéru
Průměrná mzda v Česku se loni dostala na 46 165 Kč hrubého. IT specialisté berou průměrně přes 85 000 Kč a ti nejlepší v Praze klidně šestimístnou cifru. Jenže čím víc lidé vydělávají, tím víc se diví, kam peníze mizí. Tohle není náhoda. Je to vzorec, který má jméno, funguje systematicky a ukrajuje z majetku tiše, bez dramatických rozhodnutí, jen každý měsíc trochu.
Inflace ukrojila Čechům třetinu kupní síly. A přiměla je investovat způsobem, jaký tu za třicet let nebyl
Česká republika prošla mezi lety 2022 a 2023 největší inflační vlnou od vzniku samostatného státu. Průměrná roční inflace dosáhla v roce 2022 hodnoty 15,1 % a kumulativně za dvě léta zdražily ceny o více než 27 %. Jenže inflace neudělala jen to, co se od ní čeká. Vedle znehodnocených úspor a nižší kupní síly změnila i finanční chování celé generace. A některé z těch změn jsou překvapivě trvalé.
Penzijní spoření dostane nová pravidla. Poplatek klesá na čtvrtinu.
Třetí pilíř je v Česku tradičně investice, která se tváří jako spoření a výsledky tomu odpovídají. Penzijní společnosti za loňský rok vybraly na poplatcích přes 8 miliard korun, zatímco účastníci starých transformovaných fondů reálně prodělali: průměrný roční výnos za deset let byl sotva jedno procento, průměrná inflace za stejné období kolem čtyř. Ministryně financí Alena Schillerová navrhuje od roku 2027 čtyři změny, které by tento poměr měly otočit.
Finanční chyby podle věku: každé desetiletí má svou a každá bolí jinak.
Peníze nefungují stejně ve dvaceti a ve čtyřiceti. Jinak se počítá čas, jinak vás chyba zasáhne a jinak vypadá správný tah. Průzkum finanční gramotnosti Ministerstva financí ČR z roku 2025 ukázal, že pouze 39 % Čechů má stanovený finanční cíl a ti, kteří ho mají, nejčastěji řeší splácení hypotéky. To není špatně, ale je to jen část obrazu. Co udělat, co neopakovat a proč na pořadí záleží víc, než si myslíte - to je přesně to, o čem tenhle článek je.
Rodičovský příspěvek roste na 400 tisíc. Superdávka se mění podruhé za půl roku a stát přiznává, že první verze nestačila
Sněmovna poslala do druhého čtení novelu, která zvedne rodičovský příspěvek o 50 tisíc korun a zároveň opraví klíčové parametry superdávky. Jenže zvýšení se netýká všech rodičů a superdávka se mění podruhé za méně než rok od spuštění - tentokrát s daty od více než 160 tisíc žadatelů, která při návrhu systému prostě nebyla k dispozici.
Důchodový účet je letos poprvé v plusu. Za pár dekád může být problém obrovský
Letošní přebytek 15,6 miliardy korun vypadá jako dobrá zpráva a do jisté míry je. Jenže průběžný systém funguje jen tehdy, když má dost pracujících na každého důchodce. V Česku se rodí rekordně méně dětí a do důchodu odcházejí silné generace. To je kombinace, která se nevyřeší sama od sebe.
Anthropic je krok od burzy, OpenAI ho bude následovat. Jak na to zareagují trhy?
Anthropic dnes podal důvěrný návrh S-1 u americké SEC a oficiálně se zařadil do největší vlny AI IPO v historii. SpaceX míří na Nasdaq příští týden, OpenAI plánuje září. Dohromady jde o více než tři biliony dolarů valuací a retail investoři si nakoupí jako poslední.
Splátkové aplikace nabídly nákupy na třetiny a mění tím, jak miliony lidí přemýšlí o dluzích
Zaplatit za iPhone ve třech splátkách bez úroku zní jako rozumný deal. Proto BNPL (Buy Now, Pay Later) platformy za posledních pět let přerostly z doplňku e-shopu na jednu z nejrychleji rostoucích kategorií fintechu. Globální objem transakcí přes BNPL dosáhl v roce 2025 přibližně 560 miliard dolarů, meziročně o 13,7 % více. Jenže za každou bezúročnou splátkou se skrývá byznys model, který je sofistikovanější, než vypadá na první pohled a pro českého investora i spotřebitele stojí za pochopení.
Pražský byt vynese 3 % ročně. ETF historicky desetkrát víc. Přesto Češi sází na cihly.
Pražský byt 2+kk stojí dnes přes 8 milionů korun a hypotéka na něj vyjde na víc než 36 000 Kč měsíčně. Jenže průměrný čistý výnos z pronájmu v Praze se pohybuje kolem 3 %. ETF kopírující S&P 500 přitom historicky vynáší přes 10 % ročně - bez nájemníků, oprav a výpadků obsazenosti. Tak proč Češi stále sází na cihly?
Daň z nemovitosti může letos zdražit o stovky procent. Záleží na tom, co schválilo vaše zastupitelstvo
Daň z nemovitých věcí letos plošně neroste - stát inflační koeficient nezvedl. Přesto část vlastníků zaplatí výrazně víc než loni, někteří i násobně. Důvod není v zákoně, ale v obecní vyhlášce: místní koeficient, který si každá obec nastavuje sama, se pohybuje od 0,5 do 5,0 a letos ho řada zastupitelstev znovu upravila. Pro investora do nemovitostí je to signál, že výnosová kalkulace bez téhle položky není úplná.
Stát vám v důchodu nahradí jen 55 % platu. Zbývajících 45 % musíte vyřešit sami a čas hraje víc než výše vkladu
Průměrný český důchod dnes dělá 21 175 Kč měsíčně. Průměrná mzda je skoro 50 tisíc. Mezera mezi těmito dvěma čísly, téměř 17 tisíc korun každý měsíc, není chyba ve výpočtu. Je to záměr systému, který se málokdo obtěžuje vysvětlit. Stát od roku 2024 výrazně zlepšil podmínky pro soukromé spoření, ale většina lidí to stále buď ignoruje, nebo dělá špatně. Tady je přehled, co funguje a proč záleží hlavně na tom, kdy začnete.
Kurzy o investování vydělávají autorům miliony. Jejich studenti většinou jen platí školné
Finanční vzdělávání prožívá boom. Platforma Kajabi vygenerovala pro své tvůrce přes 5 miliard dolarů a finance patří konzistentně mezi tři nejprodávanější kategorie online obsahu. Jenže data o výsledcích samotných studentů ukazují jiný obrázek - průměrný retailový investor systematicky zaostává za trhem, a to i v letech, kdy index roste přes 25 %.
Průměrný Čech platí za předplatné skoro 5 000 korun ročně. Za deset let je z toho portfolio.
Průměrný Čech zaplatí za předplatné skoro 5 000 korun ročně. Zní to jako přijatelná cena za pohodlí, dokud si nespočítáš, co by ti stejná suma za dvacet let vydělala na akciovém trhu. Přitom až 4 z 10 lidí platí pravidelně za služby, které skoro nepoužívají.
Tři ukazatele varují před recesí. Trh přitom míří na nová historická maxima.
Nejsem typ, který by strašil recesí při každém výkyvu trhu. Ale když Shiller CAPE překročí 42, Goldman Sachs zvedne pravděpodobnost recese na 30 % a výnosová křivka se normalizuje po dvou letech inverze - přestávám to ignorovat a začínám se ptát, co to znamená pro moje portfolio.
Prvních 100 000 Kč se neinvestuje dvakrát. Takhle bych je v roce 2026 rozdělil já
Sto tisíc korun je psychologická hranice a zároveň první skutečný test disciplíny. Rok 2026 přináší jiné podmínky než euforický bull market z let 2020–2021: sazby centrálních bank sice klesají, trhy jsou ale volatilní a ocenění části technologického sektoru se pohybuje na hranici přijatelného. Právě proto záleží na tom, jak k prvnímu kapitálu přistoupíte - "dát to do ETF" je sice správná odpověď, ale zdaleka ne kompletní.
45 % Čechů stále neinvestuje ani korunu. Problém je, jak náš mozek vnímá riziko
Aktivně investuje 55 % Čechů. To zní jako pokrok a to rozhodně je. Jenže to zároveň znamená, že skoro polovina dospělé populace stále není na trhu vůbec. Ne proto, že by neměla přístup k brokerovi. Ne proto, že by neměla 500 korun měsíčně navíc. Ale proto, že v jejich hlavě se odehrává něco, co je vždy přesvědčí, aby počkali.
Rekordní výhra v Eurojackpotu: 2,9 miliardy korun. Při pravidle 4 % z nich plyne 8 milionů měsíčně
V úterý večer padl v Eurojackpotu rekord. Jeden sázející v Česku si odnesl výhru 2,911 miliardy korun a po zaplacení 15% srážkové daně mu zbyde přibližně 2,47 miliardy. Co s takovým majetkem udělat, je naprosto legitimní investiční otázka. Správnou alokací dokáže 2,5 miliardy korun generovat příjem pro každou další generaci, bez nutnosti sáhnout na jistinu.
Průměrný pražský byt stojí 15 ročních mezd. Pro mladé se hypotéka stala cílem, ne nástrojem.
Česko patří k pěti nejhorším státům EU v dostupnosti bydlení. Praha je třetí nejméně dostupnou metropolí celé Evropy, hůř je na tom jen Amsterdam a Athény. Úrokové sazby hypoték, i přes postupný pokles, zůstávají jedny z nejvyšších na kontinentu. Tohle není dočasný výkyv. Je to strukturální problém, který mladé uzamyká do nájemního bydlení nebo do závislosti na rodičích.
Káva za 80 korun vás nezruinuje. Co skutečně ničí finance lidí?
Teorie latte faktoru, koncept, který zpopularizoval finanční poradce David Bach, tvrdí, že každodenní káva za 90 korun vás v součtu stojí statisíce. Je na tom kousek pravdy. Ale lidé, kteří skutečně žijí v dluzích nebo nemají naspořeno na důchod, se tam nedostali kvůli kávě - dostali se tam kvůli výdajům, které jsou desetkrát větší a přitom téměř neviditelné.
Každý třetí investor hledá rady na TikToku. Jenže 87 % je zavádějících.
Finanční obsah na sociálních sítích roste rychleji, než regulátoři stíhají reagovat. Dnes hledá investiční inspiraci na TikToku nebo Instagramu každý třetí investor. Algoritmus odměňuje jednoduchost a sebejistotu, ne přesnost. Výsledek: 27 % uživatelů sociálních sítí přiznalo, že naletělo radě, která se ukázala jako nepravdivá nebo zavádějící.
Michl říká, že zdrtí ekonomiku. Babiš chce levné hypotéky. Oba mají problém s tím, kdo za co může.
Spor mezi Andrejem Babišem a guvernérem ČNB Alešem Michlem není jen politická šarvátka před volbami. Je to střet dvou pohledů na to, k čemu vlastně centrální banka slouží a jeden z nich je nebezpečně naivní.
Americké dluhopisy jsou na nejvyšší úrovni za 19 let. Úroky jsou druhý největší výdaj státu.
Třicetiletý Treasury výnos překonal 5,2 % - nejvyšší úroveň, kterou trh naposledy viděl před finanční krizí v roce 2007. Za tím stojí tři věci zároveň: válka v Íránu, která znovu roztočila inflaci, vládní deficit přesahující bilion dolarů za pět měsíců a investoři, kteří přestali věřit, že Washington situaci zvládne.
Investuju od šestnácti. Kdybych tehdy věděl, co vím dnes, měl bych o čtyři miliony korun víc.
Začal jsem investovat v šestnácti. Prvních pár let jsem dělal skoro všechno špatně - ne dramaticky špatně, ale dost špatně na to, abych se ohlédl a litoval každého roku, který jsem nechal ležet ladem. Někdo by mi to tehdy mohl říct, ale neřekl.
Finanční svoboda v Česku má konkrétní číslo. Problém je, že ho většina lidí počítá špatně
Skoro každý, kdo se začne zajímat o investování, narazí dřív nebo později na otázku: kolik peněz vlastně potřebuji, abych nemusel pracovat? Na internetu kolují čísla jako "10 milionů" nebo "25násobek výdajů". Jenže správná odpověď záleží na třech věcech, které většina lidí přehlíží: kolik utrácíš, kdy začínáš čerpat a co se stane na trhu hned na začátku.
Lidský mozek je nejdražší investiční poradce, jakého kdy budete mít. A propustit ho nestačí.
V roce 2024 průměrný akciový investor zaostal za indexem S&P 500 o 8,5 procentního bodu. Ne proto, že by špatně vybíral akcie, ale proto, že prodával ve špatnou chvíli. Přitom trh rostl. Tohle není smůla ani špatné načasování. Je to předvídatelná chyba, kterou dělá mozek za stresu znovu a znovu a behaviorální finance ji umějí pojmenovat do detailu.
Amerika si kupuje kvantovou budoucnost, vláda nakoupila podíly ve firmách za 2 miliardy dolarů
Washingtonský balíček přichází v okamžiku, kdy Čína do kvantových technologií investovala odhadem 15 miliard dolarů. IBM dostane celou miliardu, zbývající firmy po stu milionech a vláda si z každé vezme minoritní podíl. Trh odpověděl okamžitě: akcie zúčastněných firem vyletěly až o 15 procent ještě před otevřením burzy.
EU a USA mají obchodní dohodu. Evropské zboží zdraží o 15 %, americké projde zadarmo
Evropský parlament odhlasoval implementaci obchodní dohody s USA poměrem 417 ku 154. Transatlantický obchod v hodnotě 1,9 bilionu dolarů má mít konečně jasná pravidla - jenže asymetrie podmínek mluví jasně: 15 % pro evropské zboží, nula pro americké průmyslové produkty. Kdo tuhle dohodu skutečně vyhrál?
Generace Z začala investovat v 19, mileniálové ve 26. Kdo z nich ale skutečně buduje bohatství?
Generace Z vstupuje na trh dříve než kterákoli jiná generace v historii. Průměrně začínají investovat v 19 letech - o sedm let dříve než mileniálové. Jenže rychlý start ještě neznamená chytřejší přístup. Data ukazují, že za nadšením se skrývají strukturální slabiny, které celou generaci mohou připravit o výraznou část výnosu.