
Akciový investor, influencer a analytik investiční platformy Bulios. Popular investor na eToro.
Díky několika letům zkušeností z finančního poradenství a účetnictví má nejen přehled v tom, jak se postarat o své osobní finance a jak spravovat rodinný budget, ale také v tom, jak daňově optimalizovat akciové portfolio nebo jak analyzovat výkazy firem.

V úterý večer padl v Eurojackpotu rekord. Jeden sázející v Česku si odnesl výhru 2,911 miliardy korun a po zaplacení 15% srážkové daně mu zbyde přibližně 2,47 miliardy. Co s takovým majetkem udělat, je naprosto legitimní investiční otázka. Správnou alokací dokáže 2,5 miliardy korun generovat příjem pro každou další generaci, bez nutnosti sáhnout na jistinu.

Česko patří k pěti nejhorším státům EU v dostupnosti bydlení. Praha je třetí nejméně dostupnou metropolí celé Evropy, hůř je na tom jen Amsterdam a Athény. Úrokové sazby hypoték, i přes postupný pokles, zůstávají jedny z nejvyšších na kontinentu. Tohle není dočasný výkyv. Je to strukturální problém, který mladé uzamyká do nájemního bydlení nebo do závislosti na rodičích.

Teorie latte faktoru, koncept, který zpopularizoval finanční poradce David Bach, tvrdí, že každodenní káva za 90 korun vás v součtu stojí statisíce. Je na tom kousek pravdy. Ale lidé, kteří skutečně žijí v dluzích nebo nemají naspořeno na důchod, se tam nedostali kvůli kávě - dostali se tam kvůli výdajům, které jsou desetkrát větší a přitom téměř neviditelné.

Finanční obsah na sociálních sítích roste rychleji, než regulátoři stíhají reagovat. Dnes hledá investiční inspiraci na TikToku nebo Instagramu každý třetí investor. Algoritmus odměňuje jednoduchost a sebejistotu, ne přesnost. Výsledek: 27 % uživatelů sociálních sítí přiznalo, že naletělo radě, která se ukázala jako nepravdivá nebo zavádějící.

Spor mezi Andrejem Babišem a guvernérem ČNB Alešem Michlem není jen politická šarvátka před volbami. Je to střet dvou pohledů na to, k čemu vlastně centrální banka slouží a jeden z nich je nebezpečně naivní.

Třicetiletý Treasury výnos překonal 5,2 % - nejvyšší úroveň, kterou trh naposledy viděl před finanční krizí v roce 2007. Za tím stojí tři věci zároveň: válka v Íránu, která znovu roztočila inflaci, vládní deficit přesahující bilion dolarů za pět měsíců a investoři, kteří přestali věřit, že Washington situaci zvládne.

Začal jsem investovat v šestnácti. Prvních pár let jsem dělal skoro všechno špatně - ne dramaticky špatně, ale dost špatně na to, abych se ohlédl a litoval každého roku, který jsem nechal ležet ladem. Někdo by mi to tehdy mohl říct, ale neřekl.

Skoro každý, kdo se začne zajímat o investování, narazí dřív nebo později na otázku: kolik peněz vlastně potřebuji, abych nemusel pracovat? Na internetu kolují čísla jako "10 milionů" nebo "25násobek výdajů". Jenže správná odpověď záleží na třech věcech, které většina lidí přehlíží: kolik utrácíš, kdy začínáš čerpat a co se stane na trhu hned na začátku.

V roce 2024 průměrný akciový investor zaostal za indexem S&P 500 o 8,5 procentního bodu. Ne proto, že by špatně vybíral akcie, ale proto, že prodával ve špatnou chvíli. Přitom trh rostl. Tohle není smůla ani špatné načasování. Je to předvídatelná chyba, kterou dělá mozek za stresu znovu a znovu a behaviorální finance ji umějí pojmenovat do detailu.

Washingtonský balíček přichází v okamžiku, kdy Čína do kvantových technologií investovala odhadem 15 miliard dolarů. IBM dostane celou miliardu, zbývající firmy po stu milionech a vláda si z každé vezme minoritní podíl. Trh odpověděl okamžitě: akcie zúčastněných firem vyletěly až o 15 procent ještě před otevřením burzy.

Evropský parlament odhlasoval implementaci obchodní dohody s USA poměrem 417 ku 154. Transatlantický obchod v hodnotě 1,9 bilionu dolarů má mít konečně jasná pravidla - jenže asymetrie podmínek mluví jasně: 15 % pro evropské zboží, nula pro americké průmyslové produkty. Kdo tuhle dohodu skutečně vyhrál?

Generace Z vstupuje na trh dříve než kterákoli jiná generace v historii. Průměrně začínají investovat v 19 letech - o sedm let dříve než mileniálové. Jenže rychlý start ještě neznamená chytřejší přístup. Data ukazují, že za nadšením se skrývají strukturální slabiny, které celou generaci mohou připravit o výraznou část výnosu.

Instagram je plný lidí, kteří vám slibují, že vydělávají tisíce za hodinu bez práce. Realita pasivního příjmu je ale jiná. A pokud ji nepochopíte správně, přijdete buď o peníze, nebo o čas. Tady jsou největší mýty, které o pasivním příjmu kolují, a co za nimi skutečně stojí.

Finanční influenceři přivedli do světa investování miliony nových lidí, jenže drtivou většinu z nich nikdo nereguluje ani nekontroluje. A tam, kde jsou velké peníze a malá regulace, dřív nebo později přijde průšvih. A těch průšvihů v poslední době přibývá dost na to, aby zpozorněla jak americká SEC, tak česká ČNB. Otázkou není, jestli finfluencerům věřit. Otázkou je, jak poznat, který z nich si vaši důvěru skutečně zaslouží.

Největší technologické firmy světa propouštějí v roce 2026 desetitisíce zaměstnanců. Ne proto, že by ztrácely peníze, ale proto, že si chtějí dovolit sázku na AI infrastrukturu v řádu stovek miliard dolarů. Oracle propustil 30 000 lidí ve stejném čtvrtletí, kdy vykázal 27% růst zisku. Meta škrtá 8 000 míst a zároveň zdvojnásobuje capex na datová centra. Cisco oznámilo 4 000 výpovědí v den, kdy publikovalo rekordní tržby. Vzorec je všude stejný: méně lidí, více serverů pro AI.

Ministerstvo financí spustilo novou emisi Dluhopisů Republiky - tři produkty, online nákup, žádný poplatek. Většinou by to byla nudná vládní tiskovka. Ale jedna věc výpočet mění, a to dost zásadně na to, aby si ji všiml každý, kdo má na spořicím účtu více než půl milionu korun.

Americká vláda právě prodala 30leté dluhopisy s výnosem přes 5 %, nejvyšší od roku 2007. Státní dluh přesáhl 39,25 bilionu dolarů (přibližně 809 bilionů korun) a za jediný rok narostl o dalších 2,7 bilionu. Válka na Blízkém východě mezitím tlačí inflaci nahoru, benzín v USA zdražil na historická maxima a Fed stojí před volbou, která nemá dobré řešení. Důvěra investorů v dlouhodobý americký dluh se začíná otřásat a výnos 5 % je toho příznakem.

Kantar BrandZ je největší světový žebříček hodnoty značek, každoročně ho sestavuje výzkumná firma Kantar na základě názorů 4,5 milionu spotřebitelů napříč 54 trhů. Letošní, již 21. vydání přineslo první velký zvrat za čtyři roky: Google předběhl Apple a stal se nejhodnotnější značkou světa s hodnotou 1,484 bilionu dolarů. Apple přidal jen šest procent a skončil druhý. Za tímto přesunem nestojí náhoda, ale fundamentálně jiná sázka na umělou inteligenci.

Čipové akcie letos připsaly 60 % a nyní tvoří 18 % váhy celého S&P 500. Takovou koncentraci trh v moderní historii ještě nezažil a analytici se začínají ptát, jestli to není příliš velká sázka na jeden sektor.

Dubnová inflační data z USA přišla vyšší, než analytici očekávali. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 3,8 %, jádrová inflace (bez energií a potravin) dosáhla 2,8 % a měsíčně přidala 0,4 %. Přitom S&P 500 se obchoduje na historických maximech. Tenhle paradox stojí za bližší pohled.

Czechoslovak Group vstoupila na burzu jako největší obranné IPO v historii Evropy. Čtyři měsíce nato akcie ztratily přes 50 % hodnoty. Příběh CSG není výjimka, ale ukázka toho, proč retailový investor v IPO téměř vždy sedí na špatné straně stolu.

Dividendové akcie jsou mezi investory oblíbené jako zdroj pravidelného příjmu, ale málokdo s nimi pracuje tak, aby z nich vytěžil maximum. Nestačí vybrat akcii s vysokým výnosem a čekat. Tady je, co za tím skutečně stojí, a na co se soustředit dřív, než kliknete na koupit.

Dluhopisový trh žije v jakési paralelní realitě. Rizikové přirážky spekulativních dluhopisů v USA se stlačily na 330 bazických bodů a v eurozóně dokonce na 280 bodů - přitom Hormuzský průliv, kudy proteče zhruba pětina světového obchodu s ropou, je fakticky zablokovaný. Tady je věc: trh buď ví něco, co já nevím, nebo právě zapomíná na to, jak rychle se sentiment dokáže otočit.

Trump a von der Leyenová se loni v červenci ve skotském Turnberry dohodli na 15% stropu cel pro většinu evropského zboží. Devět měsíců poté dohoda stále není schválená a americký prezident přestává být trpělivý. Ve čtvrtek večer zveřejnil příspěvek na Truth Social, ve kterém EU dal jasný termín: 4. července 2026, 250. výročí americké nezávislosti, nebo cla „okamžitě vzrostou na mnohem vyšší úrovně."

Rok drží ČNB základní repo sazbu na 3,5 %. Dnešní rozhodnutí nikoho nepřekvapilo - analytici ho předpovídali, koruna nereagovala, tiskové agentury ho odbily třemi větami. Jenže na tiskové konferenci padlo něco, co tu celý rok nebylo: guvernér Michl nevyloučil zvýšení sazeb.