S&P 500 7 408 −1,21%
NASDAQ 28 455 −1,87%
BTC/USD $65 394 +0,53%
EUR/CZK 24,17 +0,06%
Zlato $4 038 −0,30%
Ropa $91,21 −1,06%

Babiš chce prodat část letiště, aby měl na ČEZ. Matematika prý nevychází

Premiér zvažuje uvedení 40 procent akcií pražského letiště na burzu už v roce 2028. Výnos v řádu 25 miliard korun má pomoci se zestátněním ČEZ, jenže na to podle analytiků ani zdaleka nestačí.

Vojtěch Šplíchal
24. července 2026 - 7:48
5 min čtení
Babiš chce prodat část letiště, aby měl na ČEZ. Matematika prý nevychází

Foto: ChatGPT

GoogleZprávy
Sledujte Warengo v Google ZpráváchNové články přímo do vašeho telefonu.
Sledovat

Klíčové body

  • Babiš navrhl prodej 40 procent akcií Letiště Praha na burze kolem roku 2028 kvůli financování zestátnění ČEZ.
  • Prodej podílu v letišti by přinesl odhadem 20 až 25 miliard korun, zatímco odkup akcií ČEZ stojí stovky miliard.
  • Letiště loni zvýšilo čistý zisk o 800 milionů na 3,2 miliardy korun, odbory jsou kvůli plánu ve stávkové pohotovosti.

Cestou na letiště před odletem do Srbska minulý týden Andrej Babiš novinářům nadhodil myšlenku, která hned vyvolala pozdvižení: stát by mohl na burzu poslat až 40 procent akcií Letiště Praha. Termín? Zhruba rok 2028. Důvod? Podle premiéra jde o logické pokračování vládního plánu na zestátnění energetické skupiny ČEZ - jakmile stát vykoupí minoritní akcionáře energetického giganta, uvolní se prostor pro investory, kteří budou hledat novou příležitost na české burze.

Ta úvaha je o tom, že bychom udělali IPO přibližně na 40 procent a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ale pokud k tomu přistoupíme, a já si myslím, že ano, tak bychom to směřovali někam na rok 2028.

Andrej Babiš, premiér ČR

Jedna ruka bere, druhá dává

Na první pohled to vypadá jako elegantní řešení: stát prodá část jednoho aktiva a za utržené peníze si koupí zpátky kontrolu nad druhým. Realita je ale o dost složitější. Podle odhadů oslovených analytiků by prodej 40procentního podílu v Letišti Praha mohl státní pokladně přinést zhruba 20 až 25 miliard korun, jak uvádí Newstream.

Problém je v poměru. Vykoupení zbývajících přibližně 30 procent akcií ČEZ od minoritních vlastníků by stát podle odhadů mohlo přijít na stovky miliard korun. Dvacet pět miliard z prodeje letiště by tak pokrylo jen zlomek účtu.

„Odhadovaných 20 až 25 miliard korun, které by stát mohl prodejem 40 procent akcií Letiště Praha získat, by pokrylo pouze malou část nákladů na převzetí celé energetické společnosti," upozornil analytik BHS Timur Barotov.

Barotov přitom nabídl i alternativu, jak by se dala potřebná částka najít bez prodeje strategického aktiva:

Lepší variantou by bylo zeštíhlení státních výdajů, které by vedlo k úsporám 25 miliard korun namísto prodeje letiště. Na to by nebyly potřeba drastické změny, protože v celkovém rozpočtu o několika bilionech korun se 25 miliard ztratí docela snadno. Bylo by to ale nepopulární pro vládnoucí strany.

Timur Barotov, analytik BHS

Vláda mluví dvěma jazyky

Co dělá celou situaci ještě zajímavější, je vnitřní rozpor v argumentaci samotné vládní koalice. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček totiž tvrdí, že minoritní akcionáři ČEZ brzdí rozvoj firmy, protože jim jde víc o dividendy než o investice do energetické bezpečnosti. Zároveň ale stejná vláda počítá s tím, že nové minoritní akcionáře přivítá u letiště - a tam by podle Havlíčka naopak rozvoji pomohli.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal na tento nesoulad upozornil přímo: označil za rozporné, že vláda usiluje o odkup zbývajících akcií ČEZ, protože minoritní vlastníky považuje za komplikaci, zatímco u letiště by uvítala vstup nových menšinových investorů se čtyřicetiprocentním podílem.

Zmatek navíc prohloubilo i vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové, která den před Babišovým prohlášením řekla, že vstup letiště na burzu momentálně není na pořadu dne a chybí pro něj ekonomické odůvodnění, jak popisuje Zdopravy.cz.

Ne všichni analytici jsou ale k záměru skeptičtí. Podle Jiřího Tylečka z XTB je částečná privatizace strategických podniků běžnou praxí a stát by si i po prodeji 40 procent akcií ponechal kontrolu nad společností. Vstup na burzu by podle něj přinesl transparentnost a tržní ocenění firmy. Upozornil ale na jeden háček:

Je ale potřeba oddělit dvě věci: pokud by stát pouze prodal část svých existujících akcií, peníze by inkasoval státní rozpočet, nikoliv samotné letiště. Noví akcionáři by tedy rozvoj letiště automaticky nefinancovali.

Jiří Tyleček, analytik XTB

Burza hledá náhradu za odcházejícího giganta

Zajímavý je i pohled z druhé strany - z hlediska pražské burzy samotné. Pokud ČEZ po dokončení zestátnění z burzy zmizí, přijde trh o svého nejvýznamnějšího hráče. Nabídka akcií letiště by podle analytika Cyrrus Tomáše Pfeilera mohla posloužit alespoň jako částečná náhrada, byť s podstatně nižším objemem obchodování.

Analytik eToro Jakub Rochlitz ale relativizuje, kolik by taková náhrada skutečně znamenala:

Je nutné zmínit, že podíl v ČEZ, který chce vláda zestátnit, má asi desetkrát větší hodnotu než plánované IPO letiště. IPO letiště tedy akcie ČEZ na pražské burze ani zdaleka nenahradí.

Jakub Rochlitz, analytik eToro

Rok 2028, o kterém premiér mluvil, podle Rochlitze aspoň poskytuje dostatek času na přípravu celého vstupu na burzu.

Odbory sledují situaci s nedůvěrou

Zatímco se ekonomové přou o čísla, na samotném letišti panuje nervozita z úplně jiného důvodu. Odbory jsou od minulého týdne ve stávkové pohotovosti - vedle premiérových slov o prodeji akcií je znepokojuje i jmenování Radomíra Lašáka do vedení společnosti, kterého odboráři spojují se zánikem Českých aerolinií, jak popisuje iRozhlas.

Samotnému letišti se přitom aktuálně ekonomicky daří. Společnost loni zvýšila čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun, provozní zisk EBITDA vzrostl o stejnou částku na 5,1 miliardy korun. Stát jako jediný akcionář firmě ponechá 80 procent loňského zisku.

Než se ukáže, jestli se z Babišovy myšlenky stane konkrétní vládní krok, nebo jen další z řady nadhozených nápadů, které nakonec zapadnou, uplynou nejméně dva roky. Do té doby si vláda bude muset ujasnit, na čem vlastně stojí - jestli minoritní akcionáři strategických firem jsou pro rozvoj přínosem, nebo přítěží.

Líbil se ti článek?

Pošli ho přátelům. Každé sdílení pomáhá šířit finanční gramotnost v Česku.

Než uděláš další krok

Tenhle článek ber jako jeden dílek skládačky, ne jako pokyn k akci. Neinvestuj podle jediné zprávy - udělej si vlastní analýzu. A jestli nevíš, jak na ni, krok za krokem tě to naučíme v naší Akademii.

Otevřít Akademii

Tento článek byl vytvořen v souladu s redakčními standardy Warengo.

Vojtěch Šplíchal

Vojtěch Šplíchal

Akciový investor, influencer a analytik investiční platformy Bulios. Popular investor na eToro.

Více článků od autora Vojtěch Šplíchal