"Kdo není zainvestovaný, tomu utíkají příležitosti." Co dělat se 100 000 na kontě

Nejdřív polštář, pak dobrodružství

První otázka nezní, do čeho investovat, ale kolik z těch sto tisíc si vůbec můžete dovolit dát pryč z dosahu. Finanční poradci se dlouhodobě shodují na tom, že dřív, než peníze míří na akciové trhy, má smysl mít stranou rezervu na tři až šest měsíců běžných výdajů - tedy částku, ke které se dostanete během pár dnů, kdyby vypadl příjem nebo přišel nečekaný výdaj.

Pro tuhle část se hodí spořicí účet, ne investice. Aktuálně nejvýhodnější nabídky se pohybují kolem čtyř procent ročně - mBank od července zvedla úrok na svém mSpořicím účtu Plus na 4,21 procenta, Trinity Bank nabízí až 4,08 procenta na menší vklady a Raiffeisenbank 4 procenta při splnění podmínek podle přehledu Finance.cz. Pozor jen na drobný háček: ze všech úroků strhává banka automaticky 15% srážkovou daň, takže reálný výnos je o něco nižší, než hlásá reklamní sazba.

Teprve to, co zbyde nad rámec rezervy, dává smysl posouvat dál - do nástrojů, kde peníze mohou pracovat víc, ale kde je taky reálné, že hodnota portfolia dočasně klesne.

Kam s penězi, které nebudete potřebovat hned

Pro horizont pěti a více let je nejběžnější cestou nákup širokých akciových ETF - fondů kopírujících index, jako je S&P 500 nebo MSCI World, tedy koš stovek až tisíců firem najednou. Místo sázky na jednu akcii tak investor rozloží riziko mezi celý trh, a to za poplatky, které se u velkých indexových fondů pohybují v desetinách procenta ročně.

Historicky se americký akciový trh dlouhodobě zhodnocoval v průměru kolem deseti procent ročně, i když jednotlivé roky se od sebe liší dramaticky - za posledních deset let byl průměr kolem 15 procent, za posledních třicet let kolem 10 procent podle dat Macrotrends. Minulé výnosy samozřejmě nejsou zárukou budoucích, ale ukazují, proč se ETF staly výchozím bodem pro začátečníky spíš než pokusy trefit správnou jednotlivou akcii.

Zbývá vybrat, přes koho nakupovat. Zajímavou volbou je eToro, platforma, která k běžnému nákupu akcií a ETF přidává i sociální rozměr investování. Přes takzvaný CopyTrader lze automaticky kopírovat portfolio zkušenějších investorů - minimální vklad pro tuhle funkci je 200 dolarů, u propracovanějších Smart Portfolios pak 500 dolarů podle recenze na Money Spot. Nákup ETF je bez transakčního poplatku, u jednotlivých akcií si eToro účtuje pevný poplatek 1 dolar - pozor ale na konverzní přirážku 0,75 až 1 procento, kterou platforma strhává při vkladu z korunového účtu, protože koruna mezi jejími hlavními měnami chybí. Doporučujeme tedy obchodovat s měnou, ve které jsou listované cenné papíry, které chcete nakupovat.

Komunitní rozměr investování na eToro připomíná i to, co v Česku buduje Bulios - sociální síť pro investory s analýzami akcií, portfolio trackerem a diskuzemi, byť jde zatím čistě o informační platformu bez licence brokera.

Doporučil bych vytvoření portfolia z různých ETF, které budou reflektovat potřeby investora v oblasti likvidity, rizika a délky investičního horizontu. Důležitá je pravidelnost a zařazení principu zaplať sám sobě jako první. Samotná investice je platba svému budoucímu já.

Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB

Daňová úleva, o které víc lidí neví

Kus ze sto tisíc má smysl zvážit i pro DIP, dlouhodobý investiční produkt zavedený v roce 2024. Nejde o konkrétní fond, ale o daňovou obálku, do které lze vkládat peníze do akcií, ETF, dluhopisů nebo podílových fondů. Kdo do DIP vloží až 48 000 Kč za rok, může si tuhle částku odečíst od základu daně - při patnáctiprocentní sazbě jde o úsporu až 7 200 Kč ročně, a při investování obou partnerů v domácnosti se úspora zdvojnásobuje podle přehledu na iFund.cz.

Háček je v podmínkách: peníze musí v DIP zůstat minimálně deset let a zároveň do dosažení 60 let věku, jinak se daňová úleva zpětně doplácí. Zaměstnavatel navíc může přispívat až 50 000 Kč ročně bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Číslo za poslední čtvrtletí ukazuje, jak rychle si produkt našel publikum: koncem března 2026 mělo DIP sjednáno už skoro 244 tisíc lidí a v produktu leželo 9,5 miliardy korun, zatímco na konci roku 2024 to bylo jen 116 tisíc smluv a 2,4 miliardy korun podle dat AKAT, citovaných na Českých důchodech. Průměrná měsíční úložka se pohybuje mezi dvěma a třemi tisíci korun - tedy zlomek toho, co může člověk se sto tisíci na kontě rozložit do DIP hned na několik let dopředu.

Disciplína dělá víc než načasování

Sto tisíc korun se dá do trhu poslat najednou, nebo rozdělit na menší částky v pravidelných intervalech - typicky měsíčně. Druhý přístup, známý jako dollar cost averaging, nezaručí lepší výnos, ale snižuje riziko, že celou částku pošlete na trh těsně před propadem.

Nehledejte zkratky. Většina investorů nedojde k bohatství sprintem. Je to maraton, který vyžaduje disciplínu. Důležité je začít. Klidně opatrně... pokud nejste ochotní akcii vámi vybrané společnosti držet deset let, tak o ni neuvažujte ani deset minut.

Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB

Podle Peterky přitom není hlavní chybou českých investorů špatný výběr akcie ani nesprávné načasování, ale prostá nečinnost - peníze, které roky leží na běžném účtu a v inflačním prostředí ztrácejí reálnou hodnotu.

Tomu, kdo není zainvestovaný, utíkají příležitosti.

Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB

Sto tisíc korun tak není ani málo, ani moc - je to částka, se kterou lze najednou pokrýt rezervu, otevřít si účet u brokera, začít plnit roční limit DIP a přitom si nechat prostor na chyby. Co s ní přesně udělá, záleží hlavně na tom, jak dlouho je člověk ochotný nechat ji pracovat a jak velký výkyv hodnoty portfolia unese, aniž by uprostřed poklesu vše rozprodal.