Energetické firmy vybraly na burzách rekordních 266 miliard. Dvě třetiny akcií jsou ale v mínusu

Od čipů k drátům a turbínám

Ještě před rokem platilo jednoduché pravidlo: kdo chce vydělat na umělé inteligenci, kupuje výrobce čipů. Nvidia $NVDA byla synonymem celého trendu a její akcie táhly burzy nahoru. Letos se ale scénář mění - pozornost investorů se přesouvá od procesorů k něčemu mnohem přízemnějšímu: k elektřině, která je má napájet.

Podle dat společnosti Dealogic získaly energetické firmy při vstupech na burzu v prvním pololetí letošního roku 12,6 miliardy dolarů, v přepočtu zhruba 266 miliard korun. Je to nejvyšší pololetní částka v historii sledování a nejsilnější půlrok od vrcholu internetové bubliny na konci roku 1999. Za celý loňský rok přitom energetické firmy vybraly jen 4,3 miliardy dolarů - letošní tempo je tak víc než trojnásobné, jak popisuje Financial Times.

Důvod je prostý: umělá inteligence narazila na fyzický limit. Trénování a provoz velkých modelů žere obrovské množství proudu a datová centra ho potřebují stále víc.

Proč se najednou všichni ženou do proudu

Jedno typické datové centrum spotřebuje ročně asi 876 tisíc megawatthodin elektřiny - tolik, kolik ročně spotřebují domácnosti ve skotském Glasgow, městě s více než 600 tisíci obyvateli. Konzultační firma ICF odhaduje, že poptávka po elektřině v USA vzroste mezi lety 2026 a 2035 o 39 procent, z velké části právě kvůli datovým centrům - podle analýzy magazínu Fortune dnes datová centra tvoří už polovinu veškerého růstu spotřeby elektřiny v USA.

Investoři si tak spočítali, že sázka jen na výrobce čipů nestačí - bez dostatku elektřiny nemá smysl stavět další a další servery.

Investoři nejdřív kupovali firmy spojené s AI jako Nvidii. Pak si uvědomili: počkat, každý čip potřebuje k provozu energii. To vytvořilo obrovský impuls pro energetické firmy.

Chris Dendrinos, analytik čisté energie, RBC

Podobně to vidí i Société Générale. Manish Kabra, šéf tamní akciové strategie pro USA, řadí rozšiřování výrobní kapacity elektřiny mezi klíčové investiční příležitosti současnosti, vedle návratu výroby do USA a infrastruktury spojené s umělou inteligencí.

Turbíny, transformátory i vrty do nitra Země

Na burzu se řadí firmy nejrůznějšího typu. Americká Forgent Power Solutions $FPS, která vyrábí rozvodná zařízení pro datová centra, si při únorovém IPO přišla na 1,7 miliardy dolarů - těžila z toho, že na transformátory a rozvaděče se dnes čeká měsíce. Německý výrobce plynových motorů Innio vybral v červnu při vstupu na burzu téměř 2,8 miliardy dolarů, protože čím dál víc datových center obchází přetížené veřejné sítě a staví si vlastní zdroje přímo na místě - podle Morgan Stanley je právě omezená kapacita přenosových sítí jedním z hlavních brzdících faktorů celého AI boomu.

Zajímavější je případ firmy Fervo $FRVO, která se věnuje takzvané geotermální energii nové generace - k těžbě tepla z hlubin Země používá postupy známé z ropných a plynových vrtů. Při květnovém IPO získala přes 2,2 miliardy dolarů a podle prospektu plánuje v příštím roce investovat 1,2 miliardy dolarů do elektrárny v Utahu.

Výnosy z IPO a zájem trhu o naše cíle nám pomůžou zrychlit rozvoj.

Tim Latimer, generální ředitel Fervo

Na burzu se hlásí i firmy z jaderného segmentu, například X-energy $XE, která vyvíjí malé modulární reaktory a má za sebou podporu Amazonu $AMZN.

Nadšení, které rychle vyprchává

Jenže mezi tím, co se děje při upisování akcií, a tím, jak se firmám daří pak na burze, zeje propast. Podle dat Dealogic obchoduje pod emisní cenou zhruba 66 procent energetických firem, které vstoupily na burzu za poslední rok a půl. Napříč všemi odvětvími je to přitom necelých 40 procent.

Konkrétní čísla mluví jasně:

• akcie X-energy jsou 33 procent pod cenou z IPO

• výrobce plynových generátorů ERock $EROC ztratil od červnového vstupu na burzu 42 procenta tržní hodnoty

• firma Fermi $FRMI, zaměřená na energetiku pro datová centra, propadla od zářijového IPO o 68 procent

Část investorů podle všeho jen rychle nakoupí akcie při úpisu a hned je s malým ziskem prodá. Brian Kessens, portfolio manažer investiční firmy Tortoise Capital zaměřené na energetiku, popisuje, jak takoví obchodníci "přejdou k dalšímu IPO", jakmile inkasují zisk.

Rozdíl mezi vítězi a poraženými podle analytiků často leží v tom, jestli firma stojí na reálném byznysu, nebo na slibu budoucí technologie.

Firmy, kterým se daří lépe, mají už dnes skutečný byznys. Nejsou to jen vědecké experimenty.

Jeff Osborne, analytik pro energetickou transformaci, TD Cowen

To může vysvětlovat, proč se firmám jako X-energy nebo Deep Fission $FISN, které stavějí na technologiích bez prokázané komerční životaschopnosti, na burze zatím moc nedaří.

Levnější než čipy, ale s otazníkem

Jedním z lákadel energetického sektoru jsou i valuace. Podle dat Bloombergu se energetické firmy obchodují v průměru za 18násobek zisku, zatímco technologický sektor za zhruba 40násobek. Právě to dělá z energetiky atraktivní alternativu k předraženým akciím spojeným s umělou inteligencí - včetně tradičních jmen jako GE Vernova $GEV, jejíž akcie letos vzrostly o desítky procent právě díky poptávce po plynových turbínách pro datová centra, jak upozorňuje Yahoo Finance. Podle srovnání Motley Foolu přitom firma obchoduje s valuací, která už výrazně přesahuje cílové ceny analytiků - trh tak sází na to, že poptávka po elektřině pro AI bude ještě roky sílit.

Zda energetický sektor zůstane novým miláčkem burz, nebo se ukáže jako další bublina nafouknutá kolem umělé inteligence, bude záležet právě na tom, které firmy dokážou poptávku po elektřině skutečně přeměnit v trvalé zisky - a které zůstanou jen slibem na papíře.