#investování
Pasivní investoři často vydělávají víc než ti aktivní. Jak je to možné?
Čím víc lidé se svým portfoliem "pracují", tím hůř na tom bývají. Jak si nastavit systém, který funguje sám, i když vy zrovna nemáte chuť řešit trhy.
Rozdíly ve zvycích průměrného Čecha vs. finančně gramotného člověka. Čísla mluví za vše
79 % Čechů věří, že rozumí penězům. Data ale ukazují něco jiného a propast mezi tím, co si myslíme, a tím, co skutečně děláme, nás ročně stojí tisíce korun.
Většina lidí s větším příjmem nezbohatne. Proč je takhle nastavená lidská psychika?
Rostoucí příjem automaticky neznamená rostoucí majetek. Většina lidí dělá jednu a tutéž chybu - jen ji nikdy nepojmenuje.
Proč Warren Buffett vydělal 98 % svého majetku až po šedesátce? Takhle funguje složené úročení v praxi
ložené úročení vypadá na papíře nudně. V praxi dokáže z průměrného investora udělat milionáře, ale jen pokud mu dáte dost času.
S&P 500 na maximech, nálada skvělá. Proč právě teď varuje největší americká banka?
S&P 500 těsně pod historickými maximy, nálada optimistická a právě v tu chvíli Bank of America varuje před lavinovým prodejem ze strany automatizovaných fondů. Spouštěcí mechanismus je překvapivě jednoduchý.
Index S&P 500 vyrostl v roce 2025 o 18 %. Průměrný investor vydělal "pouze" 17 %. Nejlepší výsledek za posledních 13 let
Rok 2025 byl na trzích jako horská dráha - tarifní šok, medvědí trh, pak nová maxima. Přesto investoři zaostali za indexem nejméně od roku 2012. Jak je to možné?
Váš příští finanční poradce možná nebude člověk. A možná to bude lepší
AI přebírá správu portfolií, analyzuje výdaje a radí s hypotékami. Revoluce osobních financí je tady a tentokrát to není jen hype.
Proč grafy akcií lžou i zkušeným investorům a jak to napravit?
Otevřete graf Apple nebo S&P 500 za dvacet let a uvidíte dekády nudy a pak šílenou hokejku. Problém je, že ta hokejka neexistuje - je to jen matematický klam.
Proč utrácíme za věci, které nepotřebujeme a kdo z toho profituje?
Každý rok přitečou do světového trhu luxusního zboží přes tisíce miliard eur. Přitom naprostá většina nákupů nemá nic společného s praktickou potřebou. Co nás vlastně vede k tomu, že si kupujeme status?
5 finančních chyb, které dělá skoro každý zaměstnanec. Ty nejdražší nejsou v nákupním košíku
Průměrná hrubá mzda v Česku překročila v roce 2025 hranici 49 000 korun. Přesto dvě třetiny zaměstnanců nemají finanční rezervu ani na tři měsíce, jen přibližně třetina z těch, kteří mají penzijní spoření, využívá příspěvek zaměstnavatele, a většina lidí každý rok nechá propadnout daňové odpočty, na které má nárok.
Vysoký příjem ≠ bohatství. Přesto si to většina lidí myslí a platí za to celou kariéru
Průměrná mzda v Česku se loni dostala na 46 165 Kč hrubého. IT specialisté berou průměrně přes 85 000 Kč a ti nejlepší v Praze klidně šestimístnou cifru. Jenže čím víc lidé vydělávají, tím víc se diví, kam peníze mizí. Tohle není náhoda. Je to vzorec, který má jméno, funguje systematicky a ukrajuje z majetku tiše, bez dramatických rozhodnutí, jen každý měsíc trochu.
Inflace ukrojila Čechům třetinu kupní síly. A přiměla je investovat způsobem, jaký tu za třicet let nebyl
Česká republika prošla mezi lety 2022 a 2023 největší inflační vlnou od vzniku samostatného státu. Průměrná roční inflace dosáhla v roce 2022 hodnoty 15,1 % a kumulativně za dvě léta zdražily ceny o více než 27 %. Jenže inflace neudělala jen to, co se od ní čeká. Vedle znehodnocených úspor a nižší kupní síly změnila i finanční chování celé generace. A některé z těch změn jsou překvapivě trvalé.
Penzijní spoření dostane nová pravidla. Poplatek klesá na čtvrtinu.
Třetí pilíř je v Česku tradičně investice, která se tváří jako spoření a výsledky tomu odpovídají. Penzijní společnosti za loňský rok vybraly na poplatcích přes 8 miliard korun, zatímco účastníci starých transformovaných fondů reálně prodělali: průměrný roční výnos za deset let byl sotva jedno procento, průměrná inflace za stejné období kolem čtyř. Ministryně financí Alena Schillerová navrhuje od roku 2027 čtyři změny, které by tento poměr měly otočit.
Finanční chyby podle věku: každé desetiletí má svou a každá bolí jinak.
Peníze nefungují stejně ve dvaceti a ve čtyřiceti. Jinak se počítá čas, jinak vás chyba zasáhne a jinak vypadá správný tah. Průzkum finanční gramotnosti Ministerstva financí ČR z roku 2025 ukázal, že pouze 39 % Čechů má stanovený finanční cíl a ti, kteří ho mají, nejčastěji řeší splácení hypotéky. To není špatně, ale je to jen část obrazu. Co udělat, co neopakovat a proč na pořadí záleží víc, než si myslíte - to je přesně to, o čem tenhle článek je.
Rodičovský příspěvek roste na 400 tisíc. Superdávka se mění podruhé za půl roku a stát přiznává, že první verze nestačila
Sněmovna poslala do druhého čtení novelu, která zvedne rodičovský příspěvek o 50 tisíc korun a zároveň opraví klíčové parametry superdávky. Jenže zvýšení se netýká všech rodičů a superdávka se mění podruhé za méně než rok od spuštění - tentokrát s daty od více než 160 tisíc žadatelů, která při návrhu systému prostě nebyla k dispozici.
Anthropic je krok od burzy, OpenAI ho bude následovat. Jak na to zareagují trhy?
Anthropic dnes podal důvěrný návrh S-1 u americké SEC a oficiálně se zařadil do největší vlny AI IPO v historii. SpaceX míří na Nasdaq příští týden, OpenAI plánuje září. Dohromady jde o více než tři biliony dolarů valuací a retail investoři si nakoupí jako poslední.
Stát vám v důchodu nahradí jen 55 % platu. Zbývajících 45 % musíte vyřešit sami a čas hraje víc než výše vkladu
Průměrný český důchod dnes dělá 21 175 Kč měsíčně. Průměrná mzda je skoro 50 tisíc. Mezera mezi těmito dvěma čísly, téměř 17 tisíc korun každý měsíc, není chyba ve výpočtu. Je to záměr systému, který se málokdo obtěžuje vysvětlit. Stát od roku 2024 výrazně zlepšil podmínky pro soukromé spoření, ale většina lidí to stále buď ignoruje, nebo dělá špatně. Tady je přehled, co funguje a proč záleží hlavně na tom, kdy začnete.
Kurzy o investování vydělávají autorům miliony. Jejich studenti většinou jen platí školné
Finanční vzdělávání prožívá boom. Platforma Kajabi vygenerovala pro své tvůrce přes 5 miliard dolarů a finance patří konzistentně mezi tři nejprodávanější kategorie online obsahu. Jenže data o výsledcích samotných studentů ukazují jiný obrázek - průměrný retailový investor systematicky zaostává za trhem, a to i v letech, kdy index roste přes 25 %.
Průměrný Čech platí za předplatné skoro 5 000 korun ročně. Za deset let je z toho portfolio.
Průměrný Čech zaplatí za předplatné skoro 5 000 korun ročně. Zní to jako přijatelná cena za pohodlí, dokud si nespočítáš, co by ti stejná suma za dvacet let vydělala na akciovém trhu. Přitom až 4 z 10 lidí platí pravidelně za služby, které skoro nepoužívají.
45 % Čechů stále neinvestuje ani korunu. Problém je, jak náš mozek vnímá riziko
Aktivně investuje 55 % Čechů. To zní jako pokrok a to rozhodně je. Jenže to zároveň znamená, že skoro polovina dospělé populace stále není na trhu vůbec. Ne proto, že by neměla přístup k brokerovi. Ne proto, že by neměla 500 korun měsíčně navíc. Ale proto, že v jejich hlavě se odehrává něco, co je vždy přesvědčí, aby počkali.
Česká spořitelna ruší minimální poplatky: pro retailové investory je to naprosto zásadní změna
Kdysi investování přes banky fungovalo na vysokých poplatcích, které byly pro drobné investory závratně vysoké. Mohlo se vám běžně stát, že hned při vstupu do pozice jste tratili až 9 % kvůli poplatku. Tato doba je však pryč.
Rekordní výhra v Eurojackpotu: 2,9 miliardy korun. Při pravidle 4 % z nich plyne 8 milionů měsíčně
V úterý večer padl v Eurojackpotu rekord. Jeden sázející v Česku si odnesl výhru 2,911 miliardy korun a po zaplacení 15% srážkové daně mu zbyde přibližně 2,47 miliardy. Co s takovým majetkem udělat, je naprosto legitimní investiční otázka. Správnou alokací dokáže 2,5 miliardy korun generovat příjem pro každou další generaci, bez nutnosti sáhnout na jistinu.
Káva za 80 korun vás nezruinuje. Co skutečně ničí finance lidí?
Teorie latte faktoru, koncept, který zpopularizoval finanční poradce David Bach, tvrdí, že každodenní káva za 90 korun vás v součtu stojí statisíce. Je na tom kousek pravdy. Ale lidé, kteří skutečně žijí v dluzích nebo nemají naspořeno na důchod, se tam nedostali kvůli kávě - dostali se tam kvůli výdajům, které jsou desetkrát větší a přitom téměř neviditelné.
Každý třetí investor hledá rady na TikToku. Jenže 87 % je zavádějících.
Finanční obsah na sociálních sítích roste rychleji, než regulátoři stíhají reagovat. Dnes hledá investiční inspiraci na TikToku nebo Instagramu každý třetí investor. Algoritmus odměňuje jednoduchost a sebejistotu, ne přesnost. Výsledek: 27 % uživatelů sociálních sítí přiznalo, že naletělo radě, která se ukázala jako nepravdivá nebo zavádějící.
Investuju od šestnácti. Kdybych tehdy věděl, co vím dnes, měl bych o čtyři miliony korun víc.
Začal jsem investovat v šestnácti. Prvních pár let jsem dělal skoro všechno špatně - ne dramaticky špatně, ale dost špatně na to, abych se ohlédl a litoval každého roku, který jsem nechal ležet ladem. Někdo by mi to tehdy mohl říct, ale neřekl.
Finanční svoboda v Česku má konkrétní číslo. Problém je, že ho většina lidí počítá špatně
Skoro každý, kdo se začne zajímat o investování, narazí dřív nebo později na otázku: kolik peněz vlastně potřebuji, abych nemusel pracovat? Na internetu kolují čísla jako "10 milionů" nebo "25násobek výdajů". Jenže správná odpověď záleží na třech věcech, které většina lidí přehlíží: kolik utrácíš, kdy začínáš čerpat a co se stane na trhu hned na začátku.
Lidský mozek je nejdražší investiční poradce, jakého kdy budete mít. A propustit ho nestačí.
V roce 2024 průměrný akciový investor zaostal za indexem S&P 500 o 8,5 procentního bodu. Ne proto, že by špatně vybíral akcie, ale proto, že prodával ve špatnou chvíli. Přitom trh rostl. Tohle není smůla ani špatné načasování. Je to předvídatelná chyba, kterou dělá mozek za stresu znovu a znovu a behaviorální finance ji umějí pojmenovat do detailu.
Generace Z začala investovat v 19, mileniálové ve 26. Kdo z nich ale skutečně buduje bohatství?
Generace Z vstupuje na trh dříve než kterákoli jiná generace v historii. Průměrně začínají investovat v 19 letech - o sedm let dříve než mileniálové. Jenže rychlý start ještě neznamená chytřejší přístup. Data ukazují, že za nadšením se skrývají strukturální slabiny, které celou generaci mohou připravit o výraznou část výnosu.
Pasivní příjem neznamená nedělat nic. 7 mýtů, kterým věří začínající investoři
Instagram je plný lidí, kteří vám slibují, že vydělávají tisíce za hodinu bez práce. Realita pasivního příjmu je ale jiná. A pokud ji nepochopíte správně, přijdete buď o peníze, nebo o čas. Tady jsou největší mýty, které o pasivním příjmu kolují, a co za nimi skutečně stojí.
Finfluenceři na vzestupu: Jak nepřijít o peníze?
Finanční influenceři přivedli do světa investování miliony nových lidí, jenže drtivou většinu z nich nikdo nereguluje ani nekontroluje. A tam, kde jsou velké peníze a malá regulace, dřív nebo později přijde průšvih. A těch průšvihů v poslední době přibývá dost na to, aby zpozorněla jak americká SEC, tak česká ČNB. Otázkou není, jestli finfluencerům věřit. Otázkou je, jak poznat, který z nich si vaši důvěru skutečně zaslouží.