Mokrý sníh a dlouhý kopec: Buffettova metafora, která vysvětluje celé jeho jmění

Když novinářka Alice Schroederová psala Buffettův životopis, pojmenovala ho podle jedné jeho oblíbené metafory - Sněhová koule. Sám investor jí popsal svůj přístup k bohatství takto:

Život je jako sněhová koule. Důležité je najít mokrý sníh a opravdu dlouhý kopec.

Warren Buffett

Zní to jako banální obrázek ze zimní krajiny, ale skrývá se v něm celá filozofie, na které Berkshire Hathaway postavilo jmění přesahující 140 miliard dolarů. Sněhová koule se totiž nezvětšuje proto, že by ji někdo prudce kopal z kopce. Roste postupně, vrstvu po vrstvě, a čím déle se valí, tím rychleji nabírá objem. Přesně tak funguje složené úročení - úrok, který vydělává úrok, dokud se z malých částek nestane velké číslo.

Proč většina Buffettova jmění vznikla až po padesátce

Nejpřekvapivější na Buffettově příběhu není to, že zbohatl. Je to, kdy se to skutečně stalo. Miliardářem se stal až v roce 1986, tedy ve svých 56 letech, a naprostá většina jeho současného majetku vznikla teprve po padesátém roce věku, jak vyplývá z propočtu jeho čistého jmění v čase. Jinými slovy: člověk, kterého svět zná jako nejúspěšnějšího investora historie, strávil první polovinu kariéry budováním základny, která na první pohled nevypadala nijak ohromující.

Největší věc, pokud jde o vydělávání peněz, je čas. Nemusíte být nijak zvlášť chytří, jen musíte být trpěliví.

Warren Buffett

Dnešní odhady řadí jeho majetek na zhruba 146,5 miliardy dolarů, tedy v přepočtu přes 3 biliony korun. Přitom v šedesáti letech měl "jen" pár miliard. Zbytek přišel v posledních třech dekádách - ne díky nějakému geniálnímu tahu, ale díky tomu, že stejný kapitál rok co rok dál zhodnocoval sám sebe.

Sníh, který funguje i s výrazně menší koulí

Tahle metafora má jednu užitečnou vlastnost - funguje bez ohledu na velikost startovní koule sněhu. Nemusíte začínat s miliony, abyste princip využili. Stačí pravidelnost a dostatečně dlouhý kopec, tedy čas.

Vezměme si konkrétní příklad, který si může vyzkoušet běžný investor v Česku: pravidelná investice 2000 Kč měsíčně do širokého akciového indexu s průměrným zhodnocením kolem 8 % ročně (což zhruba odpovídá dlouhodobému historickému průměru u indexů typu S&P 500).

Rozdíl mezi kratším a delším "kopcem" je propastný:

• 10 let: vloženo 240 000 Kč, hodnota portfolia zhruba 368 000 Kč

• 20 let: vloženo 480 000 Kč, hodnota zhruba 1,19 milionu Kč

• 30 let: vloženo 720 000 Kč, hodnota zhruba 3 miliony Kč

• 40 let: vloženo 960 000 Kč, hodnota zhruba 7 milionů Kč

Všimněte si, co se děje s poměrem vlastních vkladů a zisku z úročení. Po deseti letech tvoří vklady přes 65 % konečné částky - zbytek je zisk. Po čtyřiceti letech je to přesně naopak: z celkových 7 milionů korun pochází z vlastní kapsy necelý milion, zbylých šest milionů odvedlo samo složené úročení. Čím déle se koule valí, tím méně záleží na tom, jak velká byla na startu, a tím víc záleží na tom, jak dlouho jí necháte růst.

Kdy compounding začíná "táhnout" sám

Existuje moment, kdy křivka zhodnocení přestává být pozvolná a začne se prudce lámat nahoru. U výše popsaného příkladu s 2000 Kč měsíčně přichází zlom zhruba mezi dvacátým a třicátým rokem - to je bod, kdy nashromážděný kapitál začne generovat víc peněz, než kolik do něj investor sám ročně vloží.

Přesně tohle je důvod, proč Buffett tak často mluví o čase jako o nejvzácnějším aktivu, ne o inteligenci nebo štěstí na jednotlivé tituly. Ostatně sám kdysi přiznal, že jeho úspěch nestojí jen na dovednostech:

"Moje jmění pochází z kombinace toho, že žiji v Americe, mám trochu štěstí v genech a ze složeného úročení."

Warren Buffett

Je to skromné přiznání od muže, který je běžně považován za největšího stock pickera všech dob. Podle analýzy věnované právě síle složeného úročení přitom platí jednoduché pravidlo: rozdíl mezi tím, kdo začne investovat o deset let dřív, a tím, kdo čeká na "lepší moment", bývá v absolutních číslech obvykle větší než rozdíl mezi průměrným a nadprůměrným výběrem akcií.

Kopec, který se nedá zkrátit

Na Buffettově metafoře je nejsilnější právě to, co se v ní nedá obejít žádnou zkratkou. Mokrý sníh - tedy dobře zvolené aktivum a rozumná strategie - najít jde. Dlouhý kopec ale žádný nákup ani žádná analýza nevyrobí. Ten musí prostě uplynout.

Proto Buffettův příběh nefunguje jako návod na zbohatnutí za pár let, ale jako připomínka opačného směru: čím dřív se koule začne valit, tím míň záleží na tom, jestli byla na startu velká, nebo malá.