Vytopená koupelna za 300 tisíc, pojišťovna pošle 193. A bude mít pravdu

Představte si docela obyčejnou nehodu. Praskne přívod k pračce, voda teče půl dne a než to někdo objeví, je zničená koupelna, kus chodby a podlaha v obýváku. Rozpočet na opravu vyjde na 300 000 korun.

Máte pojištěnou nemovitost, platíte roky, škoda je krytá. Pojišťovna vám pošle 193 000 korun.

Nic si nevymyslela. Postupovala podle zákona a podle smlouvy, kterou jste podepsali. A ten zbytek doplatíte vy.

Pojistná částka není strop. Je to poměr

Většina lidí čte pojistnou smlouvu takhle: mám dům pojištěný na tři miliony, takže pojišťovna zaplatí škodu až do tří milionů.

Funguje to jinak. Rozhoduje vztah mezi částkou, na kterou máte pojištěno, a částkou, kolik by dnes stálo tu nemovitost postavit znovu. Když je ta první nižší, pojišťovna vám sníží plnění ve stejném poměru. U jakékoli škody.

Stojí to černé na bílém v občanském zákoníku.

"Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, použije se pro určení výše pojistného plnění částka odpovídající výši škody snížená v poměru, v jakém je v době vzniku pojistné události pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude."

§ 2854 občanského zákoníku, Podpojištění

Přeloženo: máte-li pojištěno na dvě třetiny skutečné hodnoty, dostanete dvě třetiny z každé škody. Ze zaplavené koupelny i z vyhořelého domu.

Jednu věc si u toho ověřte ve smlouvě. Hodnota se dá nastavit dvěma způsoby. Buď na novou cenu, tedy kolik by stálo postavit stejnou stavbu znovu, s čímž počítá i příklad níže. Nebo na cenu časovou, kde se od toho ještě odečítá opotřebení a plnění pak vychází ještě níž. Bývá to napsané hned u pojistné částky.

Odkud se ten rozdíl vzal

Vy jste nic neudělali. Změnily se ceny.

Český statistický úřad sleduje, kolik stojí postavit budovu. A v prvním čtvrtletí roku 2026 se index cen stavebních děl u budov dostal na hodnotu 155,1 proti průměru roku 2015.

Jinými slovy: co se v roce 2015 postavilo za milion, stojí dnes zhruba 1 550 000 korun. Náklady stavební výroby jsou na tom ještě o kus hůř, ty vyskočily na index 161,6.

Vraťme se k tomu domu ze začátku:

• V roce 2015 jste ho pojistili na 3 miliony a byla to tehdy správná částka

• Postavit ho znovu dnes stojí zhruba 4 650 000 korun

• Vaše pojistná částka tedy pokrývá asi 65 % skutečné hodnoty

• Z každé škody dostanete přibližně 65 procent

Ze škody za 300 000 Kč tak dostanete 193 000 Kč. Z milionové škody 645 000 Kč.

Nejhorší na tom je, že se to týká i malých škod

Tady se většina lidí splete. Podpojištění si představují jako situaci, kdy dům lehne popelem a pojišťovna nezaplatí celou novou stavbu. To by ještě dávalo jakous takous logiku.

Jenže to krácení se uplatní na každou jednotlivou škodu, i na tu za dvacet tisíc. Rozbité okno, vytopená chodba, poškozená střecha po vichřici. Pokaždé přijde míň, než kolik oprava stála, a pokaždé se ten rozdíl doplácí z vlastní kapsy.

A to není všechno. Z výsledné částky si pojišťovna ještě odečte spoluúčast, tedy podíl, který na sebe berete vy. U drobných škod se tak může stát, že z pojistky nezbude skoro nic.

Přitom velké totální škody jsou vzácné. Ty malé přijdou dřív nebo později skoro každému.

A pak je tu ta druhá smlouva

Většina lidí má doma dvě pojistky a plete si je.

Pojištění nemovitosti kryje samotnou stavbu, tedy zdi, střechu, okna, rozvody. To je ta smlouva, na kterou se vztahuje všechno výše.

Pojištění domácnosti kryje věci uvnitř. Nábytek, elektroniku, oblečení, kolo v garáži.

A stejné pravidlo platí i tady. Pojistnou částku u domácnosti jste si nejspíš nastavili při stěhování, řekněme na 400 tisíc, protože tolik ten nábytek tehdy zhruba stál. Od té doby přibyla televize, dvě kola, notebooky, nářadí a kdovíco ještě. Když dnes vyhoří byt, pojišťovna porovná těch 400 tisíc s tím, co v bytě reálně bylo, a krátí úplně stejně.

U domácnosti je ta past záludnější, protože majetek přibývá plíživě. Nikdo si nevede seznam.

Existuje z toho výjimka a možná ji máte

Zákon má na konci té věty důležitý dovětek: krácení neplatí, pokud se strany dohodly, že se plnění snižovat nebude.

A tady je ta dobrá zpráva. Řada novějších smluv obsahuje indexaci, tedy automatické navyšování pojistné částky podle vývoje cen. Jiné mají ujednáno, že se podpojištění do určité míry neuplatní. Když to ve smlouvě máte, problém se vás nemusí týkat vůbec.

Problém je, že to většina lidí neví. Smlouva leží v šuplíku od podpisu a nikdo se do ní od té doby nepodíval.

Deset minut, které to vyřeší

Stačí na to čtyři kroky.

1. Najděte si ve smlouvě pojistnou částku u budovy. Je to jedno číslo a bývá na první stránce.

2. Podívejte se, jestli tam je slovo indexace. Když ano, částka se s cenami nejspíš zvedala sama. I tak stojí za to zkontrolovat, jestli stačila tempu, protože indexace bývá omezená.

3. Zjistěte, kolik by dnes stálo postavit to samé. Pozor, není to cena, za kterou byste dům prodali. Tržní cena je z velké části pozemek a lokalita, kdežto pojišťovnu zajímají náklady na stavbu. Nejrychlejší cesta je zavolat pojišťovně a nechat si částku přepočítat.

4. Když je vaše částka nižší, nechte ji zvýšit. Je to jeden telefonát nebo pár kliknutí v aplikaci.

Pojistné se zvýšením částky poroste zhruba ve stejném poměru, takže u běžné pojistky mluvíme o stokorunách až nižších tisících ročně. Rozdíl při škodě jde do statisíců.

Proč o tom nikdo nemluví

Pojišťovna nemá povinnost vám volat, že se vám za deset let rozešla pojistná částka se skutečností. Vy platíte dál, ona inkasuje dál a otázka se otevře až ve chvíli, kdy je pozdě, tedy při likvidaci škody.

Není to podvod. Je to ustanovení, které máte ve smlouvě a které jste podepsali. Jen o něm nikdo nemluví nahlas, dokud nezaprší do obýváku.

Papír s pojistnou částkou máte doma. Podívat se na něj trvá pár minut a je to pravděpodobně nejlevnější finanční rozhodnutí, jaké letos uděláte.