Americké akcie jsou nejdražší za dvacet let. Index i tak láme rekordy

Rekord, který nikoho nepřekvapuje - a stejně budí otazníky

Americký akciový index S&P 500 uzavřel obchodování 8. září 2026 na hodnotě 7 673 bodů, jen kousek od svých letošních maxim. Podle CNBC si index během léta připsal zisk kolem tří procent a část analytiků čeká, že růst by mohl pokračovat i na podzim. Za uplynulé roky si investoři zvykli na výnosy hluboko nad dlouhodobým průměrem, tažené především velkými technologickými firmami a boomem kolem umělé inteligence.

Rekordní ceny ale mají svou odvrácenou stranu. Čím výš akcie vystoupají, tím méně zisku dostane investor za každý vložený dolar - a podle většiny standardních měřítek se dnes za americké akcie platí víc, než kdykoli za poslední dvě desetiletí.

Kolik dnes vlastně platíte za dolar zisku

Nejsledovanějším ukazatelem drahosti trhu je poměr ceny akcie k zisku na akcii, tedy P/E. U S&P 500 se dnes pohybuje kolem hodnoty 26, což je citelně nad historickým mediánem okolo 18. Když se místo minulých zisků použijí odhady na příští rok, takzvaný forward P/E klesne na přibližně 19,5 - podle dat FactSet je to ale stále nad desetiletým průměrem 19,0.

Ještě výmluvnější je Shillerovo CAPE, které zisky firem průměruje přes deset let očištěných o inflaci. To se letos pohybovalo kolem hodnoty 39, zatímco jeho dlouhodobý medián činí necelých 18. Podle propočtů Advisor Perspectives se aktuální úroveň nachází na 99. percentilu celé historie ukazatele - výš byla jen zhruba v jednom procentu případů od začátku dvacátého století.

Přehled hlavních ukazatelů drahosti trhu:

• Trailing P/E: kolem 26 (dlouhodobý medián 18)

• Forward P/E: kolem 19,5 (desetiletý průměr 19,0)

• Shillerovo CAPE: kolem 39 (dlouhodobý medián 16-18)

Na podobná čísla loni na podzim upozornil i tehdejší šéf americké centrální banky Jerome Powell, který se ke drahosti akcií vyjádřil neobvykle přímo.

Podle mnoha měřítek jsou akcie poměrně vysoko oceněné.

Jerome Powell, tehdejší předseda Fedu (CNBC, září 2025)

Deset firem, které nesou celý index na svých bedrech

Vysoké valuace nejsou jediné číslo, které stojí za pozornost. Index je zároveň extrémně koncentrovaný. Podle analýzy 24/7 Wall St. dnes deset největších firem kontroluje kolem 38 procent celkové hodnoty indexu.

Ještě mezi lety 1990 a 2015 se podíl deseti největších firem pohyboval mezi 18 a 23 procenty. Naposledy podobně vysoká koncentrace jako dnes byla na vrcholu dot-com bubliny kolem roku 2000, tehdy se ale zastavila u zhruba 26 až 27 procent - tedy stále níž, než kde je trh nyní. Kdo si dnes koupí fond kopírující S&P 500, vsází ve skutečnosti hlavně na osud několika technologických gigantů, nikoli na 500 rovnoměrně zastoupených firem.

Wall Street se v odhadu dalšího vývoje rozchází

Velké investiční domy se shodují v jednom: akcie jsou drahé. V odhadu, co to znamená pro další roky, se ale rozcházejí zásadně. Goldman Sachs letos v květnu zvýšila svůj cílový odhad pro S&P 500 na konci roku 2026 na 8 000 bodů, což by znamenalo zhruba šestiprocentní výnos od okamžiku revize. Firma čeká, že zisky firem v indexu porostou o 24 procent, hlavně díky investicím spojeným s umělou inteligencí, a valuační násobek by se měl udržet kolem 21.

Potenciální energie uložená ve valuacích potřebuje ke svému uvolnění nějaký spouštěč.

Ben Snider, hlavní americký akciový stratég Goldman Sachs

Podstatně opatrnější je pohled Vanguardu, jedné z největších správcovských společností světa. Podle jejího modelu VCMM se u amerických akcií na příštích deset let dá čekat průměrný roční výnos jen mezi 3,9 a 5,9 procenty - výrazně méně, než kolik trh historicky vydělával. Vanguard tento odhad výslovně spojuje s vysokým oceněním velkých technologických firem, které dnes index táhnou nahoru.

Rozdíl mezi oběma pohledy není ve faktech, ale v horizontu. Goldman Sachs se dívá na příštích několik čtvrtletí, kde rozhodují hlavně zisky firem. Vanguard počítá na desetiletí dopředu, kde do hry vstupuje i to, z jaké výchozí ceny se dnes startuje.

Drahý trh není totéž jako špatná investice

Historie napovídá, že vysoké valuace jsou lepším vodítkem pro to, co čekat za deset let, než pro to, co se stane příští měsíc nebo čtvrtletí. Trh se dokázal drahým udržet i několik let po sobě, než k výraznější korekci došlo, a naopak levný trh někdy zlevňoval ještě dál. Vysoká cena sama o sobě tak není spouštěčem poklesu, spíš stanovuje, jak velký polštář investoři mají, když se něco pokazí.

Snad nejstarší zásada investování zní kup levně, prodej draze.

Sam Stovall, hlavní investiční stratég CFRA

Zní to jednoduše, jenže současná situace ukazuje, jak těžké je takové pravidlo v praxi použít. Index je na rekordu, zisky velkých firem dál rostou a ekonomika zpomaluje jen mírně - přesto se ceny akcií podle většiny metrik pohybují v horní části historického rozpětí. Otázka, zda je S&P 500 stále dobrou investicí, tak nemá jednoduchou odpověď typu ano nebo ne. Nabízí spíš připomenutí, že cena, kterou investor dnes za akcie zaplatí, bude dřív nebo později hrát roli v tom, co si z investice za deset let odnese.