Minimální mzda skokově vzroste na 24 900 korun

Ještě před třemi lety byla minimální mzda otázkou, o které se dalo vyjednávat, protahovat a v krajním případě i zablokovat. Dnes je to jen výsledek dosazení do vzorce. A právě tahle změna, ne samotná částka 24 900 korun, je na celé věci nejzajímavější.

Konec handrkování, nástup vzorce

Od ledna 2027 vzroste minimální mzda o 2 500 korun, tedy o rekordních 11,2 procenta, jak potvrdila vláda. Číslo vychází z koeficientu 0,446 vynásobeného odhadovanou průměrnou mzdou 55 627 korun. Pro rok 2028 je už schválený koeficient 0,458, což by při současných odhadech znamenalo další skok na přibližně 26 900 korun.

Systém zavedený v roce 2025 nahradil roky tripartitního dohadování jasnou matematikou. Vláda stanoví koeficient na dva roky dopředu, zbytek dopočítá prognóza mzdového vývoje. Cílem ministerstva práce je dostat minimální mzdu na 47 procent průměrné mzdy do roku 2029, aktuální skok ji posouvá na necelých 45 procent.

Minimální mzda neovlivňuje pouze zaměstnance s nejnižšími příjmy. Její výše se promítá do odměňování napříč celou ekonomikou.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí

V přepočtu na hodinovou sazbu při čtyřicetihodinovém týdnu půjde o 148,30 korun. Pro srovnání - ještě v roce 2026 platí minimální mzda 22 400 korun, o rok dřív to bylo 20 800 korun. Tempo růstu se tedy za poslední tři roky výrazně zrychlilo, a to i v porovnání s dekádou, kdy se minimální mzda měnila jen o stovky korun ročně a někdy se neměnila vůbec.

Předvídatelnost má být výhoda pro obě strany. Zaměstnavatelé podle ministerstva práce mají čas si náklady naplánovat rok i dva dopředu. Jenže plánovatelnost růstu neznamená jeho zastavení - firmy teď přesně vědí, že jim náklady porostou, jen si to nemohou nijak vyjednat pryč.

Kdo na to skutečně dosáhne

Přímo se zvýšení dotkne asi 181 tisíc lidí, kteří dnes pobírají přesně minimální mzdu. V soukromém sektoru je pravidlo jednoduché - kdo dostává méně než 24 900 korun za plný úvazek, musí od ledna dostat přidáno. Ostatní mzdy se automaticky zvedat nebudou, protože Česko v roce 2025 zrušilo stupně zaručené mzdy pro podnikatelskou sféru.

Ve veřejném sektoru je to jiný příběh. Vláda tam chce zavést nové platové tabulky, kde nejnižší tarif nikdy nesmí klesnout pod minimální mzdu a mezi třídami musí být alespoň čtyřprocentní odstup.

Nejnižší tarif bude vždy odpovídat aktuální minimální mzdě.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí

Podle odborů šlo o systém, který si dávno žil svým vlastním životem. Předseda ČMKOS Josef Středula ho dříve popsal jako přežitý model, který nerespektoval základní principy odměňování. Reforma se dotkne až 263 tisíc lidí ve veřejné sféře, jejichž tarif dnes leží pod novou hranicí. Vyšší tarif ale nemusí znamenat stejně vyšší výplatu - zaměstnavatel může jednoduše snížit osobní příplatek a efekt tím vyrovnat.

Cena za jistotu

Předvídatelnost stojí peníze, a nemalé. Podle odhadů ministerstva práce vzrostou mzdové náklady firem v podnikatelské sféře v roce 2027 o zhruba 5,9 miliardy korun, v roce 2028 o dalších 4,7 miliardy. Ve veřejném sektoru jde o řádově vyšší čísla - 20,6 miliardy v roce 2027 a 25,7 miliardy o rok později.

Na úrovni jednoho zaměstnance to znamená, že firma zaplatí navíc přibližně 3 345 korun měsíčně včetně povinných odvodů, které tvoří 33,8 procenta ze mzdy. Paradoxně největším příjemcem celé operace je stát - vyšší hrubá mzda automaticky zvedá odvody na sociální a zdravotní pojištění i výběr daní. Podle analýzy Kurzy.cz inkasuje stát na jednom minimálně placeném pracovníkovi zhruba 1 510 korun měsíčně navíc.

Zajímavé je, že po odečtení očekávané inflace by si lidé na minimální mzdě měli reálně polepšit o zhruba 7 procent - jde tedy o skutečné zlepšení životní úrovně, ne jen o číslo na papíře, které inflace vzápětí sežere.

Skok se propíše i mimo klasické zaměstnání. Minimální mzda je totiž referenční hodnota pro výpočet minimálních záloh živnostníků na sociální a zdravotní pojištění. Podle odhadů Měšec.cz tak vzrostou minimální měsíční zálohy OSVČ na hlavní činnost - sociální pojištění na 5 284 korun a zdravotní na 3 490 korun měsíčně. Kdo podniká na vedlejší činnost nebo je bez zdanitelných příjmů, ucítí to podobně na povinných zdravotních odvodech.

Proč to zajímá i ČNB

Firmy s nízkomarginovým, na práci náročným byznysem - řetězce rychlého občerstvení, maloobchod, osobní služby, personální agentury - pocítí nárůst nejcitelněji. Minimální mzda navíc táhne nahoru i mzdy těsně nad ní, protože firmy musí udržet odstup, aby motivovaly zaměstnance k vyšším pozicím.

Právě tenhle efekt sleduje i Česká národní banka. V posledních zprávách o měnové politice opakovaně označuje pokračující růst mezd za proinflační riziko, které komplikuje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Rychleji rostoucí mzdy v nejnižších pásmech znamenají vyšší spotřebitelskou poptávku, ale i vyšší tlak na ceny služeb - a to je přesně kombinace, která centrální bance ztěžuje rozhodování o tempu snižování úrokových sazeb.

Minimální mzda samotná pohne trhem jen málo - týká se necelých pěti procent zaměstnanců. Skutečná zajímavost je jinde: Česko si zavedlo mechanismus, který garantuje, že se tahle debata bude každé dva roky odehrávat automaticky, bez ohledu na to, jak se zrovna vyvíjí ekonomika nebo nálada firem. Předvídatelnost je fajn slovo, dokud není synonymem pro "nedá se s tím nic dělat".