Propad o 20 procent: skutečné riziko nejsou akcie, ale vaše vlastní rozhodnutí

Co přesně znamená propad o 20 procent

Když index ztratí desetinu své hodnoty, mluví se o korekci. Klesne-li o pětinu a víc, dostává se trh do pásma, které analytici označují jako medvědí trh. Rozdíl mezi těmito dvěma slovy zní jako detail, ale v praxi rozhoduje o tom, jak dlouho může nepříjemné období trvat.

Podle dat Charles Schwab prošel americký akciový trh od listopadu 1974 přes 27 korekcí, a jen šest z nich se skutečně proměnilo v medvědí trh, jak uvádí Schwab. Jinými slovy - většina poklesů, které vypadají dramaticky, se do měsíců vrátí zpátky na původní úroveň.

Medvědí trhy jsou vzácnější, ale o to bolestivější. Podle analýzy Morningstar trvají v průměru zhruba rok a půl a návrat na předchozí maximum si vyžádá zhruba dva roky. Ne každý propad je ale stejný - medvědí trh spuštěný pandemií v roce 2020 trval jen 33 dní, což z něj udělalo jeden z nejkratších v historii.

• Korekce: pokles 10-20 %, trvá obvykle týdny až měsíce

• Medvědí trh: pokles 20 % a víc, v průměru přes rok

• Krach: náhlý a rychlý pokles definovaný spíš rychlostí než konkrétním číslem

Ať přijde jakýkoli scénář, historie má jedno společné - trh se z něj vždy nakonec vrátil na nová maxima. Otázka nezní, jestli se to stane, ale za jakou cenu se tam sám investor dostane.

Bojte se, když jsou ostatní chamtiví, a buďte chamtiví, když se ostatní bojí.

Warren Buffett, předseda Berkshire Hathaway

Proč prodáváme právě ve chvíli, kdy bychom neměli

Tady přichází nejnebezpečnější moment celého cyklu. Trh padá, portfolio ztrácí na hodnotě den za dnem a mozek začne vyhodnocovat pokles jako bezprostřední ohrožení. Touha "zastavit ztrátu" a prodat bývá silnější než racionální úvaha, že jde zatím jen o papírovou ztrátu na účtu.

Data to potvrzují. Podle analýzy DALBAR, která desítky let sleduje chování retailových investorů, běžný akciový investor v roce 2024 vydělal 16,54 %, zatímco index S&P 500 přidal 25,02 % - rozdíl přes osm procentních bodů, jak popisuje Forbes. Nejde o výjimečný rok, ale o opakující se vzorec: investoři v průměru nakupují po růstu a prodávají po poklesu - přesně obráceně, než by měli.

Tento rozdíl se v oboru nazývá behavior gap a nemá nic společného s tím, jaké akcie si kdo vybral. Je to čistě otázka načasování - kdy člověk kupuje a kdy prodává. A propady o 20 % a víc jsou přesně ty chvíle, kdy se tento rozdíl nejvíc prohlubuje.

Kdy je nejlepší krok nehnout se z místa

Pro většinu situací platí jednoduché pravidlo: pokud se nezměnilo nic na tom, proč jste danou investici koupili, samotný propad není důvod k prodeji. Korekce jsou statisticky běžnou součástí cyklu, ne signálem, že se s firmou nebo trhem něco rozbilo.

Investoři přišli o mnohem víc peněz snahou předvídat korekce, než kolik jich ztratili v korekcích samotných.

Peter Lynch, bývalý portfolio manažer fondu Magellan

Lynchova poznámka není jen hezká věta do citátníku. Kdo se snaží z trhu "včas" vystoupit, musí se rozhodnout správně hned dvakrát - kdy prodat a kdy se zase vrátit. A to druhé rozhodnutí bývá o dost těžší, protože nejsilnější dny růstu často přicházejí právě v období, kdy je nálada na trhu nejhorší.

Kdy naopak portfolio přehodnotit - a kdy je propad příležitost

Ne každý pokles ale patří do kategorie "počkat a nedělat nic". Rozdíl je v tom, co propad způsobilo. Pokud ceny padají kvůli všeobecné nervozitě, růstu sazeb nebo obavám z recese, jde o výkyv nálady na trhu, který sám o sobě fundament firmy nemění. Jinak je to tehdy, když se změnilo něco uvnitř samotného byznysu - firma přišla o klíčového klienta, celý obor ztratil směr, nebo se objevily problémy v účetnictví.

V takovém případě propad není příležitost k nákupu, ale signál k přehodnocení pozice. Praktická otázka zní jednoduše: koupili byste danou akcii i dnes, za současnou cenu, kdybyste ji ještě neměli v portfoliu? Pokud je odpověď ano, jde z pohledu dlouhodobého investora spíš o zlevněný vstup než o důvod k obavám.

Hotovost, klidná hlava a checklist pro krizový scénář

Otázka, jestli mít při poklesu při ruce hotovost, nebo být plně investovaný, nemá jednu univerzální odpověď - data ale ukazují, na čem nejvíc ztrácí ti, kdo z trhu odejdou úplně. Podle analýzy J.P. Morgan by investice 10 000 dolarů do indexu S&P 500 mezi lety 2004 a 2024 při zachování plné pozice vynesla zhruba 10,5 % ročně. Kdo by ale propásl jen deset nejlepších obchodních dní za celé sledované období, jeho roční výnos by klesl na méně než 6,2 %, jak vyplývá z analýzy J.P. Morgan. Problém je, že nejsilnější růstové dny se typicky objevují jen několik dní od těch nejhorších - kdo z trhu vystoupí, riskuje, že zmešká právě ten odraz, na který čekal.

Po silném výprodeji obvykle přichází stejně silný odraz zpátky.

Jack Manley, hlavní tržní stratég J.P. Morgan Asset Management

Než přijde další propad, dá se s tím pracovat už teď - tak, aby portfolio nerozhodila panika uprostřed poklesu:

• Mít jasno v investičním horizontu - peníze, které budete potřebovat do tří let, nepatří do akcií

• Nastavit si rozložení portfolia předem, ne až v panice uprostřed poklesu

• Mít finanční rezervu na běžné výdaje mimo investiční účet, aby propad nikdy nenutil prodávat ve špatný čas

• Napsat si předem, za jakých konkrétních podmínek byste pozici skutečně přehodnotili - a držet se toho i proti aktuální emoci

• Omezit frekvenci sledování portfolia - denní kontrola ceny akcií při poklesu obvykle přidává jen stres, ne užitečnou informaci

Propad o 20 % dřív nebo později znovu přijde - je to statisticky téměř jistota, ne výjimka. Co ale zůstává čistě na investorovi, je to, jak se v tu chvíli zachová. A historie dlouhodobě napovídá, že klid a trpělivost bývají cennější dovednost než schopnost trh předvídat.