Investujete v dolarech, žijete v korunách. Tenhle rozdíl vás může stát roky výnosu

Rok 2025 byl na amerických akciích výborný. S&P 500 ho zavřel na 6 845,50 bodu a připsal si 16,39 %. Se započtenými dividendami dokonce 17,88 %, třetí dvouciferný rok v řadě.

Teď to zajímavé. Největší evropské ETF na tenhle index, iShares Core S&P 500 UCITS ETF s majetkem přes 131 miliard eur, za rok 2025 vydělalo 3,96 %. Měřeno v eurech, s reinvestovanými dividendami.

A pro Čecha? Ještě míň.

Nula, která vypadala jako šestnáct procent

Podle kurzů ČNB stálo euro 2. ledna 2025 celkem 25,175 koruny, poslední pracovní den roku 24,245 koruny. Koruna tedy vůči euru posílila o 3,7 %.

Když ten pohyb připočtete k eurovému výnosu fondu, dostanete se na zhruba 0,1 % v korunách. Za celý rok. Prakticky nula.

Rozdíl mezi šestnácti procenty v grafu a nulou na účtu udělal dolar. Ten za rok 2025 spadl z 24,398 na 20,632 koruny, tedy o 15,4 %. Ani jeden z těch pohybů nebyl v ničem, na co se běžný investor dívá.

• S&P 500 v dolarech (2025): +16,39 %

• Fond na S&P 500 v eurech: +3,96 %

• Tentýž fond přepočtený do korun: zhruba +0,1 %

Tohle není konstruovaný modelový příklad ani extrémní scénář. Je to poslední uzavřený kalendářní rok a čísla si může kdokoli dohledat u ČNB a u poskytovatele fondu.

Měna, ve které se ETF obchoduje, nehraje roli

Tady začíná nejčastější omyl. Řada lidí koupí americké ETF v eurové kotaci na německé burze a má pocit, že tím dolarové riziko vyřešila. Nevyřešila.

Měna kotace je jen účetní obálka. Rozhoduje, v čem jsou denominovaná aktiva uvnitř fondu. Když ETF drží akcie Applu $AAPL , Microsoftu $MSFT a Nvidie $NVDA , drží dolarová aktiva. Je jedno, jestli si podíl kupujete za eura, libry nebo koruny.

Přesně proto vypadá výsledek za rok 2025 tak, jak vypadá. Fond je vedený v dolarech, obchoduje se i v eurech a Čech ho platí korunami. Mezi indexem a jeho peněženkou se tak schovaly dva měnové pohyby za sebou.

Nepomůže ani to, že máte u brokera účet vedený v korunách. Broker za vás jen provede konverzi a vezme si za ni marži. Riziko tím nezmizí, jen ho nevidíte v samostatném řádku. Kolik konkrétně platíte, najdete v ceníku svého obchodníka pod položkou měnová konverze. U pravidelného investování ji platíte při každém nákupu, při prodeji zpravidla znovu.

Zajištěná verze téhož fondu udělala loni o jedenáct bodů víc

Existují měnově zajištěné třídy fondů. Fond průběžně uzavírá měnové forwardy, které kurzový pohyb kompenzují.

Jak velký je ten rozdíl v praxi, ukazuje srovnání dvou fondů od stejného správce na stejný index. Zatímco nezajištěná verze loni v eurech vydělala 3,96 %, iShares S&P 500 EUR Hedged UCITS ETF připsal 15,17 %. Rozdíl více než jedenáct procentních bodů, a to za jediný rok.

Cena zajištění se přitom neodvíjí od rozmaru správce. Vychází hlavně z rozdílu úrokových sazeb mezi oběma měnami. A tady se za poslední rok ledacos změnilo.

ČNB v červnu zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Fed na konci července ponechal cílové pásmo beze změny, a to poměrem hlasů devět ku třem, kdy všichni tři přehlasovaní členové chtěli sazby naopak zvýšit.

"Výbor rozhodl ponechat cílové pásmo pro sazbu z federálních fondů na 3,50 až 3,75 procenta."

Prohlášení Federálního výboru pro operace na volném trhu, 29. července 2026

Korunové a dolarové sazby jsou tedy prakticky srovnané. Rozdíl, ze kterého se cena zajištění dolaru do koruny počítá, je dnes zhruba nulový.

Háček je v dostupnosti. Korunově zajištěné třídy najdete hlavně u podílových fondů, ne u burzovně obchodovaných ETF. Nabídka hedged ETF na evropských burzách je postavená na euru. Zmíněný iShares má TER 0,20 % ročně, srovnatelné zajištěné fondy od správců Invesco a State Street jdou na 0,05 %.

Eurové zajištění ale dělá něco jiného, než si člověk představuje. Nezbaví vás měnového rizika, jen vymění dolarové za eurové. Pro Čecha to není zbytečné, protože koruna se vůči euru pohybuje výrazně klidněji. Loni to bylo 3,7 % proti 15,4 % u dolaru, letos zatím 0,2 % proti 1,7 %. Počítat se ale musí i s tím, že ECB drží depozitní sazbu na 2,25 %. Rozdíl mezi dolarovými a eurovými sazbami tak dnes vychází zhruba na 1,4 procentního bodu ročně a právě z něj se cena eurového zajištění odvíjí.

U akcií šum, u dluhopisů rozhodnutí

Z toho plyne rozdělení, které stojí za zapamatování.

Akciová část portfolia s horizontem dvaceti let měnové riziko snese. Kurzy se dlouhodobě vracejí k rovnováze a proti výnosům, jaké americké akcie dodaly ve třech posledních letech, je měnový šum nepříjemný, ale ne fatální. Cena zajištění navíc ukusuje přesně z toho výnosu, kvůli kterému akcie držíte.

U dluhopisů je to obráceně. Americký desetiletý dluhopis nese v těchto dnech přes 4,5 %. Kurzový pohyb o 15 %, jaký se odehrál loni, smaže tři roky kupónů. Nezajištěný zahraniční dluhopis pak přestává být konzervativní částí portfolia, za kterou ho investor považuje. Kolísá skoro jako akcie, ale vydělává jako dluhopis. To je nejhorší možná kombinace.

Letos to funguje přesně naopak

Od začátku roku 2026 je S&P 500 v plusu 11,77 %. Dolar mezitím proti koruně mírně zpevnil z 20,632 na 20,989.

A pořadí se otočilo. Nezajištěný fond je letos v eurech na +12,53 %, zajištěný na +7,90 %. Přepočteno do korun to znamená zhruba +12,3 % proti +7,7 %. Loni měl navrch zajištěný, letos nezajištěný.

Za devatenáct měsíců tedy měna nejdřív sebrala jedenáct procentních bodů a pak čtyři a půl vrátila. Nikdo to dopředu neodhadl a nikdo to odhadovat neumí.

To je celá pointa. Měnové riziko není náklad, který jde spočítat dopředu, ani chyba, kterou by šlo opravit. Je to druhá sázka, kterou uzavíráte současně s tou akciovou. Jen o ní většina investorů neví. A první krok není běžet kupovat zajištěný fond, ale podívat se do portfolia a zjistit, kolik z něj vlastně stojí na dolaru.