Vyšší daně za investiční byty, dražší cigarety. Schillerová přiznala, že daně porostou

Alena Schillerová si pro tuhle větu vybrala nedělní poledne a Českou televizi. V Nedělní debatě ministryně financí připustila, že zvýšení některých daní se vláda nevyhne, a rovnou naznačila, kde bude hledat. Spotřební daně, rafinérie, investiční byty a návykové látky. Celý balík má státní kase přinést 20 miliard korun, možná víc, přičemž zhruba polovinu z toho mají zajistit právě vyšší daně.

Pro čtenáře, který sleduje politiku jen okrajově, je to zajímavé hlavně kvůli kontrastu. Koalice ANO, SPD a Motoristů si v programovém prohlášení napsala, že daně zvyšovat nechce a peníze najde v lepším výběru a úsporách na vlastním provozu. Ministryně to teď otočila s odůvodněním, které stojí za zapamatování:

„Především to budou daně, o kterých mluvím. To znamená spotřební, máme rafinérskou, chystáme některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk."

Alena Schillerová, ministryně financí, Nedělní debata ČT, 27. září 2026

Které oblasti to jsou, neupřesnila. A právě to je věta, kterou by měl investor sledovat pozorněji než cokoli jiného z celé debaty.

Druhý byt: kde má být hranice

Nejprovokativnější část plánu se týká lidí, kteří si koupili byt jako investici. Schillerová pracuje s variantou, že by se daň z nemovitosti zvýšila od určité hranice. Ta hranice má odpovídat částce, kterou majitel dnes na dani z nemovitosti zaplatí. Zjednodušeně: kdo vlastní jeden byt, ve kterém bydlí, nic nepozná. Kdo jich má víc a součet jeho daně z nemovitosti přesáhne stanovený limit, bude nad touto hranicí platit vyšší sazbu. Konkrétní čísla ministryně odmítla uvést s tím, že pracuje s několika scénáři.

Téma přitom není nové. Už začátkem září ministryně popsala, koho má na mysli:

„Je spousta lidí, kteří mají hned několik nemovitostí, jsou tací, kteří vlastní třeba i tři stovky bytů."

Alena Schillerová, ministryně financí, pro Forbes, září 2026

Rozměr toho, o čem se mluví, je obrovský. Češi drží v investičních bytech majetek za zhruba 3,5 bilionu korun, což je asi třetina všech úspor domácností. Přitom daně z nemovitostí tvoří v Česku jen asi 0,5 procenta daňových příjmů, zatímco průměr zemí OECD je přes 5 procent. Z pohledu ministerstva financí je to nejméně vytěžený zdroj v celém daňovém systému.

Tady je první nenápadný mechanismus, který v titulcích chybí. Daň z nemovitosti není daň z příjmu. Neplatí se z toho, kolik majitel na nájmu vydělá, ale z toho, že byt vlastní. Na trhu, kde se o každý volný byt pere několik zájemců, se taková daň chová jako fixní náklad, který pronajímatel promítne do ceny. Vyšší daň za druhý byt tak v praxi nejspíš zaplatí nájemník, ne majitel. A majitel, který byt drží prázdný a spekuluje na růst ceny, zaplatí bez ohledu na to, jestli mu byt něco vynáší. Právě tohle je pravděpodobně skutečný cíl opatření: motivovat k pronájmu nebo prodeji, ne primárně vybrat peníze.

Které spotřební daně? Ministryně neřekla

Když se řekne „vyšší spotřební daň", většina lidí si představí pumpu. Schillerová v debatě neupřesnila, kterých spotřebních daní se zvýšení týká, takže paliva vyloučit nelze. Vše ale nasvědčuje tomu, že první na řadě jsou jiné položky.

Tatáž vláda od 1. října obnovuje regulaci cen paliv s maximální marží 2,50 Kč na litr a současně snižuje spotřební daň z nafty na evropské minimum, o 1,94 Kč na litr. Jenže pozor, tahle úleva platí jen jeden měsíc, do 31. října. Od listopadu se sazba u nafty vrací na 9,95 Kč za litr sama od sebe, bez jakéhokoli hlasování. Řidiči tedy zdražení pocítí tak jako tak, jen se mu bude říkat „konec dočasné slevy", ne „zvýšení daně".

Spotřební daně, o kterých Schillerová mluví opakovaně už od léta, míří jinam. Sazby u tabáku a tvrdého alkoholu rostly podle plánu předchozí vlády a tato trajektorie končí v roce 2027. Ministerstvo financí analyzuje, jak pokračovat, a ministryně říká, že spotřební daně jsou ve hře vždycky. K tomu přibývají nové položky: kratom, nikotinové sáčky a výrobky s HHC, u kterých stát spojuje daňový výnos s bojem proti závislostem. Začátkem září ministryně zmínila i hazard. Kuřák a konzument nikotinových sáčků si tedy může být téměř jistý, že příští rok zaplatí víc.

Rafinérie: daň už existuje a má jednoho plátce

Rafinérská daň, kterou ministryně v debatě zmínila, není budoucnost. Vláda ji schválila 21. září a platí pro roky 2026 a 2027. Stát si vezme 50 procent z nárůstu hrubé rafinérské marže oproti roku 2025. Nezdaňuje se obrat ani každý litr, jen to, oč marže vyrostla. Letos má daň přinést zhruba 5,5 miliardy korun.

Podmínky jsou nastavené tak, že je splní fakticky jediná firma. Obě tuzemské rafinérie, Litvínov a Kralupy, vlastní Orlen Unipetrol. Ministerstvo to ani neskrývá, na svém webu předpokládá jednoho poplatníka. Firma se brání argumentem, že vysoké marže jsou krátkodobý výkyv v cyklickém odvětví:

„Aktuální krátkodobé období vyšších rafinérských marží nelze vytrhávat z dlouhodobého kontextu."

Pavel Kaidl, mluvčí Orlen Unipetrol, pro ČRo Radiožurnál

Pro investora je důležitý širší vzorec. Po energetickém ČEZ se Orlen stal druhou firmou, na kterou stát sáhl kvůli mimořádným ziskům. Ministryně teď veřejně říká, že chystá „některé další" daně v oblastech, kde zisk nebývale rostl. Kdo je třetí v pořadí, se zatím jen hádá. Každý, kdo drží akcie firmy s rekordními maržemi v regulovaném nebo politicky citlivém odvětví, by měl s tímto rizikem počítat.

A je tu ještě jedna věc, kterou v nedělní debatě nikdo nezmínil, ale která pro investory může znamenat víc než všechno ostatní dohromady. Premiér Babiš začátkem září nahlas uvažoval o dani z dividend. V Rakousku a Německu je 25 procent, v Česku 15 procent. Nic konkrétního na stole zatím není, ale premiér tu myšlenku vyslovil veřejně a spojil ji právě s investičními byty jako se dvěma oblastmi, kde stát „hledá férovost". Kdo staví portfolio na dividendových akciích, měl by tuhle debatu sledovat.

O 20 miliard ve skutečnosti nejde

Na závěr trocha matematiky, která celý balík staví do jiného světla. Schodek rozpočtu má příští rok činit 386 miliard korun. Balík, o kterém Schillerová mluví, má ušetřit 20 miliard, z toho zhruba 10 miliard přes daně. Pro srovnání sama ministryně v debatě uvedla, že jeden procentní bod základní sazby DPH znamená pro stát 24 miliard ročně. Zvýšit DPH ale odmítá, protože by to zasáhlo všechny.

Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura to v debatě shrnul stručně: pokud je potřeba konsolidovat 150 miliard a deset se vezme na straně příjmů, zbývá 140 miliard na škrty. Jinými slovy, žádné zdanění druhých bytů, kratomu ani rafinérií rozpočet nezachrání.

Proč tedy vláda otevírá zrovna tato témata? Protože jsou politicky levná. Zdanit majitele více bytů, kuřáky a jednu polskou rafinérii nebolí typického voliče a přitom umožňuje říct, že koalice hledá peníze i u těch, kdo mají. Skutečná konsolidace, ať už škrty nebo plošné daně, přijde později.