Orlen vrací úder vládě. Daň za 5,5 miliardy je prý protiústavní a ohrozí dodávky nafty

Osm dní po tom, co vláda schválila mimořádnou daň pro rafinerie, se ozvala jediná firma, které se týká. A nebyla to smířlivá reakce. Skupina ORLEN Unipetrol, stoprocentní dcera polského koncernu ORLEN $PKN a provozovatel obou českých rafinerií v Litvínově a Kralupech, v úterý prohlásila, že daň vyvolává „vážné ústavněprávní pochybnosti“ a ohrožuje energetickou bezpečnost Česka.

O co jde: vláda Andreje Babiše chce od letoška po rafineriích 50 procent z toho, o kolik jim vzroste hrubá marže oproti roku 2025. Za letošní rok očekává ministerstvo financí výnos zhruba 5,5 miliardy korun, daň má platit i v roce 2027. Ministerstvo samo přiznává, že poplatník bude fakticky jen jeden.

Tři výtky, na kterých Orlen staví

Firma vede útok po třech liniích. První je právní: zákon se schvaluje na konci roku, jehož výsledky má zpětně zdanit. Investiční a obchodní rozhodnutí pro rok 2026 přitom Orlen dělal v době, kdy žádná taková daň neexistovala. To podle něj naráží na zákaz retroaktivity a princip právní jistoty.

Druhá výtka je politická: daň je napsaná tak, aby dopadla na jedinou společnost. Orlen v tom vidí precedent, který může příště potkat kohokoli, kdo se v Česku dostane do podobné situace.

Třetí je ekonomická, a ta je pro čtenáře nejzajímavější. Hrubá rafinérská marže podle Orlenu není zisk, ale peníze, ze kterých se platí energie, emisní povolenky, zaměstnanci, údržba i miliardové investice. A firma připomíná, že ještě loni byla hluboko v červených číslech.

„Daň je totiž navrhována až v závěru roku, jehož ekonomické výsledky mají zpětně sloužit jako základ pro její výpočet. Zásadním způsobem tak mění ekonomické a daňové podmínky v době, kdy již byla přijata investiční, obchodní a provozní rozhodnutí.“

Mariusz Wnuk, generální ředitel a předseda představenstva ORLEN Unipetrol

Ztráta 47 miliard a nula dividend

Čísla, která Orlen Unipetrol staví proti dani, jsou opravdu tvrdá. Za rok 2025 firma podle výroční zprávy vykázala čistou ztrátu 46,7 miliardy korun, z velké části kvůli přecenění majetku za 42 miliard. Rok 2024 skončil ztrátou 16,3 miliardy. Přitom do modernizace, ekologizace a přechodu na jinou než ruskou ropu dala loni 10,8 miliardy korun.

• čistá ztráta 2025: 46,7 miliardy Kč

• čistá ztráta 2024: 16,3 miliardy Kč

• průměrné roční investice od roku 2018: 10 miliard Kč

• dividenda vyplacená polské matce od roku 2018: nula

Poslední bod je klíčový argument proti výtce, že peníze z českých rafinerií odtékají do Polska. Orlen tvrdí, že od převzetí Unipetrolu v roce 2018 neposlal mateřské skupině ani korunu dividendy a všechno reinvestoval v Česku.

„Každá miliarda odvedená na mimořádné dani bude chybět při financování modernizace rafinerií, provozní bezpečnosti a dekarbonizačních projektů.“

Mariusz Wnuk, generální ředitel a předseda představenstva ORLEN Unipetrol

Proč vláda sáhla právě po Orlenu

Ministerstvo financí má na věc opačný pohled a také se opírá o čísla. Litr nafty stál koncem září podle dat CCS v průměru přes 49 korun, nejvíc od jara 2022. Ropa Brent se kvůli krizi v Hormuzském průlivu drží kolem 100 dolarů za barel, což ale samo o sobě rekordní ceny u pump nevysvětluje. Rozdíl dělá rafinérská marže, tedy rozdíl mezi cenou ropy na vstupu a cenou benzinu a nafty na výstupu.

Ta se letos utrhla ze řetězu. Podle odhadů banky UBS se hrubá marže Orlenu pohybuje kolem 50 až 55 dolarů na barel, zatímco dlouhodobý normál je 15 až 20 dolarů. Důvod je v tom, že Evropa přišla od roku 2009 o pětinu rafinérských kapacit, u nafty je závislá na dovozu a výpadky z Ruska i Blízkého východu ten problém obnažily.

Vláda z toho vyvozuje, že rafinerie nevydělávají díky lepšímu podnikání, ale díky krizi, na kterou doplácejí domácnosti i státní rozpočet. Jen snížení spotřební daně z nafty na jaře stálo stát 3,7 miliardy korun, další měsíc od října přijde na zhruba 1,1 miliardy. A na výtku o retroaktivitě ministerstvo odpovídá, že zpětné zdanění letošního roku brání firmě, aby se dani předem přizpůsobila přesouváním výnosů a nákladů.

„Nezdaňujeme běžné podnikání a nevytváříme ani tlak na nárůst cen pohonných hmot. Zdaňujeme pouze část mimořádné marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích.“

Alena Schillerová, ministryně financí

Pro polskou matku jsou to drobné, pro Česko možná ne

Z pohledu akcionářů Orlenu není 5,5 miliardy korun žádná katastrofa. Koncern vydělal jen za druhé čtvrtletí 7,7 miliardy zlotých čistého zisku, meziročně více než pětinásobek. Česká daň odpovídá necelé miliardě zlotých, tedy zhruba osmině zisku z jediného kvartálu. Cena akcie $PKN letos vzrostla o zhruba 64 procent na přibližně 147 zlotých, firma je prakticky bez dluhu a vyplatila rekordní dividendu 8 zlotých na akcii.

Větší riziko pro investory je jinde: v Polsku se projednává dokonce 60procentní verze stejné daně, a to na domácím a největším trhu Orlenu. Česko je v tomhle ohledu spíš předkrm.

Pro české řidiče je pointa jiná. Mimořádná daň sama o sobě naftu nezlevní, s tím souhlasí ministerstvo i analytici. Je to způsob, jak zaplatit zastropování marží pump na 2,50 koruny za litr a nižší spotřební daň. Skutečný problém, tedy nedostatek rafinérských kapacit v Evropě, neřeší.

A přesně to je hrozba, kterou Orlen vytáhl jako poslední kartu. Pokud si stát vezme půlku mimořádného zisku a firma zareaguje škrty v investicích, může se Česko za pár let probudit s ještě větší závislostí na dovozu nafty, a tedy i s vyššími maržemi, než jaké teď zdaňuje. Zákon o dani teprve míří do Sněmovny a Orlen dal jasně najevo, že bez boje ho nenechá projít.