Babiš chce zdanit dividendy jako Německo. Z tisícovky by vám zůstalo 750 korun

Slib vydržel do prvního rozpočtu

Když kabinet Andreje Babiše na začátku roku představoval svůj program, znělo to jednoznačně: daně se zvyšovat nebudou. O osm měsíců později vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun, druhým nejvyšším v historii samostatného Česka, a tón se změnil.

Premiér 6. září v nedělní Partii na CNN Prima News připustil, že kabinet hledá nové příjmy. A mezi prvními nápady zmínil dividendy. Česko je dnes zdaňuje srážkovou daní 15 procent, zatímco v Německu a Rakousku podle něj platí 25 procent.

„Údajně v Rakousku a v Německu mají daň 25 procent. Odchází nám na dividendách 280 miliard korun. Máme spoustu nápadů a musíme to řešit."

Andrej Babiš, premiér, v pořadu Partie na CNN Prima News, 6. září 2026

Je férové dodat, že zatím jde o úvahu, ne o návrh zákona. Babiš chce mít jasno do Vánoc, legislativu stihnout do konce roku 2027 a změny spustit od roku 2028. Dividendy se od té doby pravidelně objevují v seznamu možných zdrojů, o kterých ministryně financí Alena Schillerová mluví vedle hazardu, nikotinových výrobků a investičních bytů. Jak přesně by nová sazba vypadala, ale zatím nikdo z vlády neřekl.

Z tisícovky 850 korun dnes, 750 zítra

Pro drobného investora je matematika jednoduchá. Z každé tisícikoruny hrubé dividendy mu dnes po srážce zůstane 850 korun. Při sazbě 25 procent by to bylo 750 korun. Čistý příjem z dividend by klesl téměř o 12 procent, a to bez ohledu na to, jestli máte v portfoliu jednu akcii, nebo stovky.

V ročním vyjádření to vypadá takto:

• portfolio za 500 000 Kč s dividendovým výnosem 4 %: dnes 17 000 Kč čistého, nově 15 000 Kč, rozdíl 2 000 Kč ročně

• portfolio za 1 milion Kč: dnes 34 000 Kč, nově 30 000 Kč, rozdíl 4 000 Kč ročně

• portfolio za 3 miliony Kč: rozdíl 12 000 Kč ročně

U českých akcií, jako je ČEZ $CEZ nebo Komerční banka $KOMB, byste si změny na výpisu ani nevšimli, protože daň strhne firma ještě před výplatou. Na účet by prostě přišlo méně.

Americké akcie: doplatek doma, který dnes neexistuje

Zajímavější to začne být u zahraničních titulů, kterých má většina českých investorů v portfoliu víc než domácích. Vezměte si dividendu od Coca-Coly $KO. Spojené státy z ní investorovi s podepsaným formulářem W-8BEN strhnou 15 procent. Protože česká sazba je stejných 15 procent, doma už se zpravidla nic nedoplácí, americká daň se započte.

Při 25procentní sazbě by stejná dividenda vypadala jinak. USA by si vzaly svých 15 procent a český finanční úřad by chtěl dalších 10. Z tisícikoruny by zbylo opět 750 korun, jenže těch 100 korun navíc byste museli odvést sami v daňovém přiznání. Pro tisíce lidí, kteří dnes přiznání kvůli dividendám vyplňují jen formálně, by se z něj stala skutečná platba.

Ještě hůř by dopadly německé akcie. Německo si z dividendy u zdroje bere 26,375 procenta, přičemž česká smlouva o zamezení dvojího zdanění uznává k zápočtu jen 15 procent. Pokud si investor přeplatek v Německu aktivně nevyžádá zpět, zůstává mu dnes z tisícovky zhruba 736 korun. Kdyby zůstala dnešní pravidla zápočtu a k nim přibyl český doplatek 100 korun, bylo by to kolem 636 korun, tedy zatížení přes 36 procent.

Prodat je zadarmo, nechat si vyplatit stojí čtvrtinu

Tady se dostáváme k největšímu paradoxu celého nápadu. Český daňový systém už dnes dividendy znevýhodňuje. Zisk z prodeje akcií nebo ETF je totiž od daně osvobozený, pokud je držíte déle než tři roky, a osvobozené jsou i prodeje do 100 000 korun ročně bez ohledu na dobu držení. Dividenda se naproti tomu daní vždy, od první koruny, žádný časový test pro ni neexistuje.

Při 15 procentech to investoři berou jako cenu za pravidelný příjem. Při 25 procentech by rozdíl mezi dvěma strategiemi byl propastný. Kdo si nechá vyplácet zisk firmy, odevzdá státu čtvrtinu. Kdo drží akcie nebo akumulační ETF a po třech letech část prodá, neodevzdá nic. Stát by tak fakticky vzkázal: nenechte si posílat výplatu, raději prodávejte. Pro část investorů, zejména ty, kteří si dividendami přilepšují k důchodu, je to ale přesně obráceně, než co od akcií chtějí.

Komu by to vlastně pomohlo

Babišova věta o 280 miliardách, které „odcházejí", míří jinam než na drobné investory. Většinu dividend, které z Česka proudí do zahraničí, si rozdělují zahraniční matky českých firem. Jenže právě tyto výplaty jsou při splnění zákonných podmínek (podíl alespoň 10 procent držený déle než rok) od srážkové daně osvobozené, a to v Německu i Rakousku úplně stejně jako v Česku. Vyšší sazba by se jich nejspíš vůbec nedotkla.

„Zejména Babišem zmíněné zvýšení zdanění dividend z 15 na 25 procent státu nepřinese desítky miliard korun ročně. Realisticky lze mluvit spíše o jednotkách miliard."

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Kovandův propočet je prostý. České domácnosti inkasují na dividendách zhruba 50 až 60 miliard korun ročně, zvýšení sazby o deset procentních bodů by tak přineslo pět až šest miliard. A protože srážková daň je sdílená s obcemi a kraji, do státního rozpočtu by z toho dorazilo asi 3,2 miliardy. Proti schodku 386 miliard je to necelé procento.

Ani srovnání s Německem úplně nesedí. Německá sazba je 25 procent plus solidární příplatek, dohromady 26,375 procenta, ale každý tamní investor má prvních 1 000 eur kapitálových příjmů ročně bez daně. V Rakousku je sazba dokonce 27,5 procenta. Nic takového jako nezdaněný paušál pro malé střadatele přitom v českých úvahách zatím nezaznělo.

Co se stane dál

Nápad zatím narazil uvnitř koalice. Šéf rozpočtového výboru Sněmovny Vladimír Pikora z Motoristů sobě zvyšování daní z dividend i bytů odmítl.

„Jsem proti zvyšování daní, protože už teď stát obírá své obyvatele o strašné peníze, které jim neumí adekvátně vrátit."

Vladimír Pikora, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny (Motoristé sobě)

Realisticky tedy platí: žádný paragraf neexistuje, sazba 25 procent je číslo, které premiér podle vlastních slov zaslechl ráno od jednoho ekonoma, a případná změna by začala platit nejdřív v roce 2028. Investoři nemají důvod cokoli prodávat ani přeskupovat.

Stojí ale za to si zapamatovat, co debata odhalila. Ti, na které titulky míří, tedy zahraniční vlastníci s miliardovými dividendami, mají výjimky. Kdo výjimku nemá, je člověk s pár akciemi ČEZ v mobilní aplikaci a dividendou, která mu chodí jednou ročně. Pokud se z úvahy stane zákon, zaplatí jako první právě on.