Důchod v 65 letech má stát 129 miliard ročně. Účet dostanou dnešní třicátníci

Pro většinu lidí je to jednoduchá zpráva: do penze o dva roky dřív. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka chce v příštím roce předložit novelu, která zastaví růst důchodového věku na 65 letech, platit by měla od roku 2028. Vyplývá to z plánu legislativních prací vlády na příští rok, a ministr to potvrdil i v Nedělní debatě ČT na začátku října.

Jenže důchodový systém funguje jako velká společná kasa. Když z ní někdo začne čerpat o dva roky dřív, musí to někdo jiný doplatit. A čísla, která k tomu má na stole samo ministerstvo, nejsou malá.

Dva roky navíc, které se začnou platit až po roce 2030

Dnes se důchodový věk v Česku posouvá každý rok o dva měsíce u mužů a obvykle o čtyři u žen. Na hranici 65 let narazí první ročníky ve třicátých letech. Reforma minulé vlády Petra Fialy počítala s tím, že potom bude věk růst dál, o měsíc ročně, až k 67 letům. Na tuto hranici by jako první dosáhly ročníky narozené kolem roku 1990, poprvé v roce 2057.

Juchelkův strop tento druhý krok ruší. V praxi to znamená, že dnešní čtyřicátníci ušetří zhruba rok a půl až dva roky práce a všichni mladší celé dva roky.

V příštím roce s tím chci přijít, společně s náročnými profesemi, které v tuto chvíli probíráme i s odbory i se zaměstnavateli.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí (ANO), Nedělní debata ČT, 4. října 2026

Zaměstnavatelé v tripartitě se stropem nesouhlasí, odbory ho vítají. A ministerstvo samo v podkladu pro tripartitu přiznalo, že pokračování v růstu věku k 67 letům sice odpovídá doporučením OECD i trendům v západní Evropě, ale po třiceti letech zvyšování se mu jeví jako příliš razantní.

Účet, který každou dekádu zhruba trojnásobně naroste

Zajímavé na celém sporu je, že v tomto volebním období se strop rozpočtu prakticky nedotkne. Podle propočtů ministerstva práce se první dopad objeví až v roce 2030, a to ve výši 2,2 miliardy korun. Pak ale křivka ostře stoupá:

• 2035: 18,2 miliardy korun ročně

• 2040: 57,6 miliardy korun ročně

• 2050: 128,7 miliardy korun ročně

• 2060: 190,7 miliardy korun ročně

Nejrychleji má částka růst na přelomu třicátých a čtyřicátých let, kdy trh práce opustí silné ročníky takzvaných Husákových dětí. Právě v tu dobu bude v Česku nejméně pracujících na jednoho důchodce v novodobé historii.

Pro představu: 129 miliard korun je zhruba třetina dnešního schodku státního rozpočtu, který vláda na příští rok navrhla ve výši 386 miliard korun. A to je jen jedna položka, která k rozpočtu přibude navíc, bez ohledu na to, jak bude ekonomika v roce 2050 vypadat.

Tři cesty, jak díru zaplatit. Žádná není bezbolestná

Demografie funguje neúprosně: čím méně lidí platí pojistné a čím déle ostatní pobírají důchod, tím hůř systém vychází. Státu zbývají tři nástroje. Zvýšit odvody, snížit důchody, nebo se zadlužit.

Bývalý ministr práce Marian Jurečka v téže debatě připomněl, že jeho reforma znamenala konsolidaci veřejných financí zhruba přes dvě procenta HDP ve středním a dlouhém horizontu. To zhruba sedí i s nezávislou studií Národní rozpočtové rady, podle níž samotné zvyšování důchodového věku zlepšuje saldo důchodového systému až o 2,1 % HDP. Jinými slovy, strop neruší malý detail, ale nejsilnější část celé reformy.

Snižování důchodů přitom už potichu běží. Vláda sice v září schválila valorizaci, díky níž průměrný starobní důchod od ledna vzroste na 22 196 korun, ale v poměru k průměrné hrubé mzdě klesne ze 41,9 na 40,2 %. Důchody tedy rostou pomaleji než mzdy, a každý další rok tenhle poměr hlodá. Ministryně financí Alena Schillerová navíc už připustila, že se vláda zvyšování některých daní nevyhne.

Zbývá dluh. A tady má varování, které by měl slyšet každý, kdo drží české státní dluhopisy nebo korunová aktiva, bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Je to cesta utišování bolesti. Bude to vytlačovat prostor pro další důležité výdaje státu. A dříve nebo později to narazí na ochotu trhů financovat český státní dluh.

Jiří Rusnok, bývalý guvernér ČNB a expremiér, podcast Agenda Seznam Zpráv, 14. dubna 2026

Evropa jde opačným směrem

Česko by se stropem stalo v Evropě výjimkou. Podle zprávy OECD Pensions at a Glance 2025 poroste v zemích EU věk odchodu do důchodu u mužů v průměru o další dva roky. Dánsko míří na 74 let, Británie a Portugalsko na 68, Německo na 67. Česko bylo v této tabulce zapsáno také se 67 lety, tedy s hranicí, kterou chce vláda zrušit.

Juchelka strop obhajuje tím, že Česko je průmyslová země s řadou fyzicky náročných profesí. Rusnok v nedělní debatě České televize před pár dny namítl, že zaměstnanost v průmyslu se dramaticky snížila a že zavádění "těžkých profesí" zpátky do prvního pilíře je obrat proti historii. Pokud má podle něj někdo podnikání v těžkém oboru, má náklady na dřívější odchod zaměstnanců nést podnikatel, ne státní penzijní účet.

Politici se budou o stropu hádat ještě roky a výsledná podoba se může do roku 2028 několikrát změnit. Jedno se ale měnit nebude: kolem roku 2050 mají na jednoho člověka nad 65 let připadat zhruba dva lidé v produktivním věku, zatímco ještě před několika lety to byli víc než tři. Matematika je neúprosná, stejně tak bude neúprosný i vliv na státní rozpočet.