Jedno ETF na celý svět bez Ameriky. EXUS drží 736 firem, stojí 0,15 % a loni porazilo Wall Street

Jeden fond, 22 zemí, žádná Amerika

Většina českých investorů má portfolio postavené na amerických akciích a je to logické: posledních deset let nic jiného nevydělávalo víc. Jenže právě tím vzniká problém, který Američan nezná. Celý majetek je navázaný na jednu cizí měnu.

Řešením pro toho, kdo chce vedle Wall Street držet zbytek světa a nechce vybírat jednotlivé země, je jeden fond: Xtrackers MSCI World ex USA UCITS ETF $EXUS. Správce DWS $DWS ho uvedl v březnu 2024 jako první fond svého druhu v Evropě. Dnes drží 736 firem z 22 vyspělých zemí, stojí 0,15 % ročně a leží v něm přes 7 miliard eur. Dividendy reinvestuje, sídlí v Irsku a obchoduje se v eurech na frankfurtské burze Xetra.

Za dva a půl roku ho dohnala konkurence: vlastní verze téhož indexu mají Amundi, iShares i UBS, všechny za podobný poplatek. EXUS ale zůstává zdaleka největší a nejlikvidnější.

„Váha amerických akcií v globálních portfoliích v posledních letech výrazně vzrostla. S ohledem na vyváženější diverzifikaci proto může dávat smysl, aby investoři oddělili svou americkou pozici od zbytku globálního akciového portfolia."

Simon Klein, globální šéf prodeje Xtrackers ve společnosti DWS, při uvedení fondu na trh

Rok, kdy dolar zničil celý výnos

Proč vlastně zbytek světa řešit, když Amerika vydělává nejvíc? Protože loňský rok ukázal, co se stane, když je celé portfolio navázané na jednu měnu. Index S&P 500 připsal za rok 2025 včetně dividend 17,9 %. Koruna ale ve stejném období posílila k dolaru o 15 %. Přepočteno do korun z americké jízdy nezbylo prakticky nic.

Nepomohlo ani nakupovat fond v eurech. Fond drží americké akcie oceněné v dolarech a cena podílu v eurech je jen jejich přepočet aktuálním kurzem. Měna, ve které podíl na burze koupíte, na korunovém výsledku nic nemění. A nebyli v tom jen drobní investoři: Česká národní banka loni skončila ve ztrátě 73 miliard korun, přestože její rezervy vynesly rekordních 253 miliard. Kurz smazal 224 miliard.

Index MSCI World ex USA, který EXUS sleduje, loni v dolarech vydělal 32,6 %, nejvíc za více než dekádu. Ani ten korunový investor nedostal celý, po přepočtu zbylo zhruba 12 %. Pořád ale daleko víc než nula.

Letos se karta obrátila. Koruna za tři čtvrtletí k dolaru o pět procent oslabila, takže americké akcie dostaly v korunách bonus navíc. V tom je jádro věci: měna umí přidat i ubrat a nikdo dopředu neví, který rok bude který.

Co dostanete, když Ameriku vyškrtnete

EXUS to riziko nezruší, ale rozloží. Uvnitř fondu nerozhoduje dolar, nýbrž jen, libra, kanadský dolar, euro a frank dohromady. Složení podle zemí:

• Japonsko 21,8 %, Británie 12,6 %, Kanada 12,2 %, Francie 8,3 %, Švýcarsko 7,9 %

• největší pozicí je ASML $ASML s 2,9 %, následují HSBC $HSBC, Roche $ROG, Shell $SHEL a Royal Bank of Canada $RY

• deset největších firem tvoří jen 12,7 % fondu, zatímco ve světovém indexu MSCI World má prvních deset jmen v čele s Nvidií $NVDA, Applem $AAPL a Microsoftem $MSFT skoro čtvrtinu

Sektorově je to jiný svět než Wall Street: skoro 28 % banky a pojišťovny, 18 % průmysl a jen 11 % technologie. Žádná umělá inteligence jako hlavní tahoun, zato dividendový výnos 2,6 % proti 1,5 % u světového indexu a cena 14,9násobku očekávaných zisků proti 17,9násobku. Zbytek světa je zkrátka levnější a klidnější.

Jedno v EXUS chybí: rozvíjející se trhy. Čína, Indie, Tchaj-wan ani Brazílie v něm nejsou, index pokrývá jen vyspělé ekonomiky. Kdo je chce, musí je přikoupit zvlášť.

Deset let prohrávání a obrat, který trvá

Nic z toho by nestálo za pozornost, kdyby zbytek světa jen trvale zaostával. A dlouho zaostával: za posledních deset let vynesl index MSCI World ex USA v průměru 9,8 % ročně, zatímco světový index tažený americkými technologiemi 13,4 %. Rok 2025 přinesl největší obrat za celou tu dobu a letos jsou oba zhruba vyrovnané, v dolarech plus 10,6 % proti 12,1 %.

Právě to ocenění je důvod, proč sám Vanguard, největší správce indexových fondů na světě, čeká od amerických akcií v příštích deseti letech jen 4 až 5 procent ročně, zatímco od akcií mimo USA 4,9 až 6,9 %.

„Navzdory lesku technologicky nabitého amerického akciového trhu se přesvědčivější investiční příležitosti objevují v kvalitních dluhopisech, amerických hodnotových akciích a akciích mimo USA, a to i pro investory, kteří na umělou inteligenci sázejí nejvíc."

Joe Davis, hlavní globální ekonom Vanguardu, ve výhledu na rok 2026

Prognóza Vanguardu se v minulosti netrefila mnohokrát a deset let je dlouhá doba. Pro českého investora ale pointa neleží v tom, kdo příští dekádu vyhraje.

Komu EXUS dává smysl a komu ne

Kdo drží celosvětový fond typu FTSE All-World nebo MSCI ACWI, ten už zbytek světa má: Spojené státy v něm tvoří zhruba 62 % a zbylých 38 % je přesně to, co je v EXUS. Pro něj je nový fond zbytečný.

Smysl dává dvěma skupinám. Těm, kdo sedí čistě na S&P 500 nebo Nasdaqu a chtějí americký podíl zředit, aniž by cokoli prodávali. A těm, kdo chtějí mít váhu Ameriky pod vlastní kontrolou místo toho, aby ji určovala kapitalizace trhu. Fond S&P 500 plus EXUS v poměru, který si zvolíte sami, je v podstatě světový index s nastavitelným dolarem.

Loňský rok ukázal, jak velký ten dolar umí být. Kdo sedí jen na americkém indexu, drží ve skutečnosti hlavně sázku na jednu měnu. A to je riziko, které žádný výnos z Wall Street neschová.