„AMD jsem prodal se ziskem 530 %,“ říká investor Hámor. Zisky z AI akcií teď přesouvá do zlata a bitcoinu

V roce 2024 vydělal 46,8 %, v roce 2025 23,7 % a letos je zatím 15,1 % v plusu. Portfolio s 68 pozicemi stojí hlavně na technologických firmách, AI infrastruktuře, datových centrech a kybernetické bezpečnosti, část tvoří ETF, zlato a kryptoměny. V rozhovoru pro Warengo Michal Hámor popisuje, proč po silném růstu technologií zisky realizuje, jakou roli má v jeho portfoliu zlato a proč podle něj další růstová fáze bitcoinu začala dřív, než čekal.

Z technologií neodcházím, jen snižuji koncentraci

Po silném růstu technologických a AI akcií snižuješ riziko portfolia. Které pozice jsi kvůli tomu konkrétně zredukoval nebo úplně uzavřel? 

Po silném růstu technologických a AI akcií jsem začal postupně snižovat koncentraci portfolia a realizovat část zisků.

Konkrétně jsem v poslední době úplně uzavřel $AMD se ziskem 530 %, $LRCX s průměrným realizovaným ziskem přibližně +247 % a Samsung se ziskem přibližně +153 %. U $ANET jsem část pozice zredukoval, přičemž realizovaný zisk na prodané části byl v průměru přibližně +144 %. I po této redukci však ANET zůstává mou druhou největší pozicí.

Neznamená to, že z technologií odcházím. Portfolio je stále výrazně zaměřené na technologie, AI infrastrukturu, datová centra, kybernetickou bezpečnost, paměti, energetiku a napájení. Technology Services tvoří přibližně 26,3 % a Electronic Technology přibližně 19,9 %, dohromady tedy přibližně 46 % portfolia.

Z dlouhodobého hlediska v tomto segmentu stále vidím velký potenciál. Firmy dál navyšují investice do infrastruktury, datových center, čipů a AI a výsledky společností zatím ukazují, že investiční cyklus pokračuje.

Na druhou stranu však nemůžu ignorovat širší rizika - geopolitické napětí, inflaci, vývoj na dluhopisovém trhu, rostoucí zadlužení států a velmi silný růst cen některých technologických akcií.

Proto mi po takovém růstu dává smysl část zisků realizovat a přesouvat kapitál i do stabilnějších částí portfolia. Cílem není měnit investiční tezi, ale snížit koncentraci, betu portfolia a závislost na jednom sektoru.

Část zisků přesouváš do stabilnějších firem. Co pro tebe taková firma znamená a které tituly jsi za tyto peníze nakoupil?

Část zisků přesouvám do stabilnějších firem, které už v portfoliu mám, ale zároveň jsem k nim přidal i nové pozice.

Za stabilnější firmu považuji společnost, která má silný a ověřený byznys model, stabilnější cash flow, nižší závislost na jednom trendu a zároveň mi pomáhá snižovat celkovou betu portfolia.

V TOP 15 už mám například $BRK.B, $VICI, $UBER a zlato přes $PPFB.DE. K těmto stabilnějším částem portfolia jsem postupně přidal i $MCD, $WM, $CAT a $SAP.DE.

Nejde mi o to přesunout portfolio z růstu do čistě defenzivních titulů. Pořád chci mít výraznou expozici na technologie, AI infrastrukturu, kybernetickou bezpečnost, energetiku a datová centra. Ale vedle toho chci mít víc firem, jejichž výsledky nejsou přímo závislé na AI boomu a které se můžou chovat stabilněji v případě korekce technologického sektoru.

Cílem tedy není snížit růstový potenciál portfolia, ale lépe ho vyvážit.

Zlato je pojistka pro případ, že se něco pokazí na úrovni dluhů a měn

Zlato dnes tvoří zhruba 3 % tvého portfolia. Jakou roli má v portfoliu hrát a máš představu, na jaký podíl ho chceš dostat?

Jeho role je u mě hlavně diverzifikační a ochranná.

Nečekám od zlata, že bude dlouhodobě nejvýkonnější částí portfolia. Na to mám akcie a část krypta. Zlato tam mám proto, abych nebyl závislý jen na jednom typu aktiv a jednom ekonomickém cyklu.

Snažím se skládat portfolio tak, abych uměl využívat různé cykly - akcie, zlato i krypto. Každé z těchto aktiv se může v různých fázích trhu chovat jinak. Pěkný příklad byl rok 2008, kdy akciové trhy výrazně klesaly, zatímco zlato skončilo rok v plusu.

Dnes mám přibližně 3 % portfolia ve zlatě a cílově by mi dávalo smysl dostat se někam k 5 až 10 %. Ne však za každou cenu. Po tak silném růstu zlato nechci honit. Kdyby přišla výraznější korekce a cena se dostala pod přibližně 4 000 USD za unci, pozici bych postupně navyšoval.

Těch 5 až 10 % pro mě není sázka na růst ceny zlata. Je to spíš pojistka portfolia pro případ, že se v dalších letech něco pokazí na úrovni inflace, měn, dluhů nebo dluhopisového trhu.

V září jsi psal o nákupech zlata centrálními bankami a rostoucím státním dluhu. Proč by se o náklady na obsluhu dluhu měl zajímat běžný investor do akcií?

Protože problém není jen samotná výše dluhu. Důležité je hlavně to, kolik stojí jeho obsluha a co to následně dělá s celou ekonomikou a valuacemi akcií.

Podle CBO mají čisté úrokové náklady amerického federálního rozpočtu vzrůst z přibližně 1 bilionu USD v roce 2026 na 2,1 bilionu USD v roce 2036. To je průměrný růst přibližně o 7,5 % ročně. Zároveň má dluh držený veřejností vzrůst ze 101 % HDP na 120 % HDP.

Aby si člověk uměl představit, jak obrovské číslo je 1 bilion dolarů ročně na úrocích - bavíme se přibližně o částce na úrovni celého amerického obranného rozpočtu. Čili USA už dnes dávají na samotné úroky z dluhu přibližně tolik, kolik stojí financování nejsilnější armády na světě.

A tady vzniká problém.

Pokud má stát vysoký deficit, musí vydávat další dluhopisy. Pokud investoři za tyto dluhopisy požadují vyšší výnos, stát si půjčuje dráž. Když zároveň postupně dospívají starší levnější dluhopisy, musí se refinancovat za vyšší sazby.

Tím rostou úrokové náklady, roste deficit a stát potřebuje vydávat další dluh. A přesně tady může vzniknout spirála:

vyšší dluh → vyšší úroky → vyšší deficit → další emise dluhopisů → ještě vyšší úrokové náklady.

A tohle už má přímý dopad i na akcie.

Pokud mi americký státní dluhopis nabízí relativně bezpečný výnos například 4 až 5 %, investor už nebude ochotný zaplatit za rizikovou akcii stejnou cenu jako v době, kdy dluhopis nesl 1 až 2 %.

Tady se dostáváme k diskontní sazbě. Velmi jednoduše - čím vyšší je bezpečný výnos na dluhopisech, tím menší hodnotu má dnes zisk, který firma vydělá až v budoucnosti.

Pokud má firma vydělat 100 dolarů za deset let, při diskontní sazbě 3 % má těch 100 dolarů dnes hodnotu přibližně 74 dolarů. Při 7 % už jen přibližně 51 dolarů.

Firma přitom může vydělat přesně stejných 100 dolarů. Změnila se jen cena peněz a tím i to, kolik je investor ochotný zaplatit za akcii dnes.

A právě proto jsou na růst výnosů dluhopisů nejcitlivější růstové společnosti. Velká část jejich hodnoty stojí na ziscích, které mají přijít daleko v budoucnosti.

Vyšší sazby zároveň znamenají dražší financování pro firmy, dražší hypotéky pro domácnosti a slabší spotřebu. Čili dopad není jen přes valuace, ale postupně i přes reálnou ekonomiku.

Proto jako akciový investor sleduji i dluhopisový trh a zadlužení států.

A potom se dívám na to, co dělají samotné centrální banky. Ty za poslední čtyři roky nakupovaly v průměru přibližně 1 000 tun zlata ročně, což je zhruba dvojnásobek průměru předchozí dekády. Jen v roce 2025 nakoupily 863 tun.

Podle průzkumu World Gold Council z roku 2026 až 89 % centrálních bank očekává, že globální zlaté rezervy budou během dalších 12 měsíců růst, a rekordních 45 % plánuje zvýšit i vlastní rezervy.

Nemusíme přitom chodit daleko. Česká národní banka měla na konci roku 2022 přibližně 12 tun zlata. Ke konci září 2026 už měla 87,4 tuny a cílem je dostat se do roku 2028 na 100 tun.

Pro mě to neznamená, že se zítra něco zhroutí nebo že je třeba prodávat akcie. Znamená to však, že tato rizika nechci ignorovat.

A právě proto mi dává smysl mít část portfolia i ve zlatě. Ne jako sázku na katastrofu, ale jako hedge proti tomu, že vysoké zadlužení, rostoucí úrokové náklady, inflace a problémy na dluhopisovém trhu můžou mít v dalších letech mnohem větší vliv na akcie, než si dnes hodně investorů uvědomuje.

Další růstová fáze bitcoinu začala dřív, než jsem čekal

Současný vývoj na kryptu vnímáš jako začátek další fáze halvingového cyklu, která přišla dřív, než jsi čekal. Co tě k tomuto závěru přivedlo?

Ano, současný vývoj už vnímám jako začátek další růstové fáze halvingového cyklu.

Svůj plán jsem přitom měl připravený dopředu. Už v létě jsem na etoru zveřejňoval strategii, jak chci tento cyklus obchodovat. U Bitcoinu mám vždy dva targety - cenový a časový.

Cenově jsem měl nastavené, že pod 60 000 USD začnu postupně akumulovat. Bitcoin se k této úrovni dostal začátkem června, kdy klesl i pod 60 000 USD, a právě tam jsem udělal první nákupy.

Zároveň jsem si nechal část kapitálu stranou, protože jsem počítal s tím, že se Bitcoin může ještě dostat někam k 50 až 52 tisícům USD a že do konce roku se bude v tomto pásmu spíš konsolidovat.

To se zatím nestalo.

Od oblasti kolem 60 000 USD se Bitcoin odrazil a dnes se pohybuje přibližně kolem 83 000 USD. To znamená růst zhruba o 38 % od této úrovně.

A právě to je hlavní důvod, proč mám dnes pocit, že další růstová fáze halvingového cyklu začala dřív, než jsem původně čekal. Místo delší konsolidace přišel poměrně silný odraz a trh se podle mě už chová spíš jako v bull market fázi.

Můj plán se tím ale nemění. Druhý target mám časový. Od září 2026 přibližně do března 2027 chci pravidelně nakupovat přes DCA bez ohledu na to, kde bude cena BTC.

Pokud zůstane cena výš, budu dělat menší pravidelné nákupy, přibližně 100 USD týdně. Kdyby se však Bitcoin znovu dostal pod 60 000 USD, tam bych nakupoval výrazně agresivněji, hlavně Bitcoin a větší coiny jako Ethereum, Solana, HYPE nebo Binance Coin.

Podobně mám nastavenou i váhu krypta v portfoliu. Při dnešních cenách mi dává smysl být přibližně kolem 15 %. Kdyby však přišel výraznější propad pod 60 000 USD, uměl bych tuto část portfolia zvýšit někam k 20 až 25 %.

Čili ano, podle mě další růstová fáze už začala. Přišla dřív, než jsem čekal, ale právě proto mám plán nastavený tak, abych nemusel hádat přesné dno. Pokud trh pokračuje nahoru, nakupuji postupně. Pokud přijde větší propad, mám připravený kapitál a nakoupím výrazněji.

Bitcoin pro tebe znamená ochranu před znehodnocováním peněz, ETH, SOL a HYPE jsou růstová sázka. Jak velkou část portfolia jsi ochoten vystavit jejich volatilitě?

Bitcoin považuji za jinou třídu kryptoaktiva než ostatní kryptoměny. V mém portfoliu má podobnou, i když ne úplně stejnou roli jako zlato - diverzifikaci mimo akcie a určitou ochranu proti měnovým rizikům, inflaci, rostoucímu zadlužování států a geopolitice.

Právě proto nechci mít portfolio postavené jen na akciích. Chci mít část ve zlatě, část v Bitcoinu a potom menší část v růstovějších kryptoměnách.

Na Bitcoinu je pro mě důležitá i adopce. Když jsem ještě pracoval v bance, Bitcoin se často vnímal jako něco okrajového, spojovaného s podvody nebo kriminalitou. Dnes jsme úplně jinde. V USA byly v lednu 2024 schváleny spotové Bitcoin ETF a BlackRock IBIT se už krátce po spuštění stal prvním z nových spotových Bitcoin ETF, který překročil 1 miliardu USD aktiv. Dnes má IBIT desítky miliard dolarů aktiv, takže už se nebavíme o okrajové záležitosti, ale o produktu používaném tradičním finančním trhem.

Podobný posun vidíme i v bankovnictví. Například SoFi $SOFI, kterou mám i v portfoliu, už umožňuje klientům nakupovat, prodávat a držet Bitcoin, Ethereum či Solanu. V roce 2026 navíc spustila infrastrukturu, která propojuje klasické bankovnictví se stablecoiny a blockchainem.

Takže u Bitcoinu vidím dlouhodobě jinou investiční tezi než u většiny altcoinů. Jeho volatilita je vysoká, ale právě díky halvingovým cyklům ji umím do určité míry využít ve svůj prospěch - ve slabších fázích akumulovat a v silných fázích část zisků realizovat.

ETH, SOL, HYPE nebo BNB už vnímám víc jako růstovou část krypto portfolia. Tam je potenciál vyšší, ale stejně tak i riziko a volatilita.

U Etherea vidím velký potenciál hlavně v tokenizaci a finanční infrastruktuře. Tokenizace už není jen teorie - velké banky a finanční instituce reálně testují a zavádějí tokenizované vklady a aktiva. V Británii například Lloyds, NatWest, Barclays a HSBC v roce 2026 uskutečnily první mezibankovní transakce s tokenizovanými depozity.

I regulačně se trh posouvá. GENIUS Act už v USA platí a vytvořil federální rámec pro stablecoiny. Naopak CLARITY Act, který měl přinést širší pravidla pro kryptotrh, zatím neprošel Senátem, takže tady bych byl přesný - regulační posun je velký, ale ještě není dokončený.

A co se týká samotné váhy v portfoliu, navazuje to na to, co jsem říkal u předchozí otázky. Při současných cenách mi dává smysl mít krypto přibližně kolem 15 % portfolia.

Kdyby však Bitcoin opět klesl pod přibližně 60 000 USD, tam bych byl ochotný nakupovat agresivněji a dostat celou krypto část někam k 20 až 25 % portfolia.

Ale důležité je rozdělení. Neznamená to 25 % portfolia v altcoinech. Jádro by tvořil Bitcoin a až potom by následovala růstovější aktiva jako Ethereum, Solana, HYPE nebo BNB.

Právě takhle se dnes dívám i na realizované zisky z technologických akcií. Část přesouvám do stabilnějších společností s nižší betou a část chci využít tam, kde podle mě vzniká další zajímavý růstový cyklus - momentálně právě v kryptu.

Čili volatilitě se nevyhýbám. Počítám s ní a chci ji využít. Ale jen v takové velikosti pozice, aby jeden špatný scénář neohrozil celé portfolio.

Propad o 20 % mě nerozhodí. Změna fundamentů ano

Jaká je největší hrozba pro tvoje portfolio v příštím roce a co by tě přimělo strategii změnit?

Největší hrozbu pro své portfolio v příštím roce nevidím v tom, že trh udělá 10 nebo 20% korekci. S tím při investování počítám. Mnohem větší problém by pro mě byl, kdyby se začala měnit samotná investiční teze, na které mám postavenou velkou část portfolia.

Moje portfolio je stále výrazně orientované na technologie, AI infrastrukturu, čipy, paměti, datová centra, kybernetickou bezpečnost, energetiku a napájení. Proto budu během celého roku při každém kvartálu sledovat hlavně dvě věci: kolik hyperscaleři dál investují a jestli se tyto obrovské investice začínají proměňovat v reálné tržby, cash flow a zisky.

Dnes zatím nevidím důvod tuto tezi měnit. Microsoft $MSFT plánuje do roku 2032 zvýšit kapacitu datových center přibližně na 38 GW. Meta $META buduje v Louisianě projekt Hyperion s plánovanou kapacitou 5 GW a investicí přesahující 50 miliard USD. Google $GOOGL teprve nedávno uzavřel energetickou dohodu na přibližně 3,6 GW výkonu. To jsou čísla, která zatím mluví o pokračování investičního cyklu, ne o jeho konci.

Na druhou stranu právě tohle bude pro mě klíčové sledovat. Kdyby Amazon $AMZN, Microsoft, Alphabet nebo Meta začaly výrazně sekat CAPEX, rušit datová centra nebo odkládat velké projekty, zpozorněl bych. Mírné zpomalení růstu CAPEXu při dnešní vysoké bázi bych nepovažoval za problém. Zásadní škrty už ano.

Druhá věc je návratnost. Nestačí jen utratit desítky nebo stovky miliard dolarů za GPU, datová centra a elektrickou infrastrukturu. Tento kapitál musí časem začít generovat adekvátní růst tržeb a zisků.

Právě tady podle mě leží jedna z největších otázek následujících let: jestli bude celý AI ekosystém schopný vydělat dost peněz na to, aby tyto investice ospravedlnil.

A třetí věc, kterou sleduji, je dluhopisový trh. Kdyby výnosy amerických dluhopisů zůstávaly dlouhodobě velmi vysoko nebo dál rostly, technologické a růstové společnosti by dostávaly tlak ze dvou stran. Firmám se zdražuje financování a zároveň roste diskontní sazba, takže investoři jsou ochotní platit méně za budoucí zisky.

Pro moje portfolio by byl nejhorší právě souběh těchto faktorů: vysoké výnosy dluhopisů, zhoršující se návratnost investic do AI a zároveň výrazné škrty CAPEXu hyperscalerů.

Tehdy bych strategii měnil.

Ne proto, že cena akcie klesla o 20 %, protože volatilita je přirozená součást trhu, ale proto, že se změnily fundamenty. Jelikož technologie dnes tvoří přibližně 40 % mého portfolia, taková změna by pro mě neznamenala jen malý rebalancing. Musel bych výrazněji snižovat expozici vůči firmám navázaným na AI investiční cyklus a hledat, kde má kapitál lepší poměr rizika a potenciálního výnosu.

Právě proto už dnes část zisků z technologií realizuji a přesouvám je do stabilnějších společností, zlata a dalších částí portfolia. Ne proto, že bych očekával konec AI boomu. Spíš proto, že nechci čekat na problém až v momentě, kdy ho už bude vidět celý trh.

Čili největší hrozba pro mě není volatilita. Největší hrozba je, že by se změnily fundamenty a já bych je ignoroval jen proto, že jsem technologiím věřil poslední roky. Pokud data začnou říkat něco jiného, nemám problém změnit názor a přesunout kapitál tam, kde bude v tu chvíli dávat větší smysl.

-----

Michal Hámor je slovenský investor, který v minulosti pracoval v bankovnictví. Od června 2022 spravuje na platformě etoro veřejné portfolio pod přezdívkou Michal454, které aktuálně kopíruje přes 400 investorů a sleduje 3,4 tisíce lidí. Jeho strategie postavená na technologických firmách, AI infrastruktuře, zlatě a kryptoměnách vydělala v roce 2024 46,8 %, v roce 2025 23,7 % a letos zatím 15,1 %. Rozhovor byl veden ve slovenštině, odpovědi jsou přeložené do češtiny. Nic z rozhovoru není investičním doporučením.