Trumpovo portfolio: 50 obchodů denně a víc transakcí než celý Kongres

Červenec, který by vyčerpal i day tradera

Představte si investora, který během jediného měsíce nakoupí a prodá akcie více než tisíckrát. Ne robota ani hedgeový fond, ale jednoho člověka. Přesně takový obrázek vychází z nejnovějšího hlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Úřad pro vládní etiku (OGE).

Formulář za červenec 2026 obsahuje přes 1 150 transakcí. To dělá zhruba 50 obchodů za každý obchodní den. Najdete mezi nimi drobné nákupy za pár tisíc dolarů i balíky municipálních dluhopisů v milionových částkách. Největší pohyby přišly 20. července, kdy portfolio prodalo akcie Microsoftu $MSFT a Amazonu $AMZN, každé v pásmu 5 až 25 milionů dolarů.

Červenec přitom není výjimka. Od lednové inaugurace v roce 2025 do konce letošního června se na prezidentových účtech nasbíralo zhruba 28 700 obchodů. Všech 535 členů Kongresu dohromady jich za stejnou dobu nahlásilo asi 22 200. Pro srovnání: Barack Obama ani Joe Biden jednotlivé akcie vůbec nedrželi, jejich majetek ležel hlavně v podílových fondech a amerických státních dluhopisech.

Automat, který kopíruje index, a přesto pořád obchoduje

Bílý dům na kritiku odpovídá stále stejně: prezident do investic nemluví, peníze spravují nezávislé finanční instituce podle počítačových modelů.

„Veškerá aktiva jsou vedena na diskrečních účtech a investována prostřednictvím počítačových modelových portfolií, která automaticky kopírují uznávané indexy, jako je Schwab 1000."

Davis Ingle, mluvčí Bílého domu

Tady začíná to nejzajímavější. Běžný investor si pod kopírováním indexu představí jeden fond nebo ETF, který koupí a pak ho roky nechá ležet. Takové portfolio by skoro žádné obchody nevykazovalo. Proč tedy „pasivní" automat obchoduje častěji než leckterý aktivní spekulant?

Jedno z možných vysvětlení se jmenuje direct indexing, tedy přímé indexování. Místo koupě fondu vlastní investor napřímo stovky jednotlivých akcií, ze kterých se index skládá. Správce pak průběžně prodává ty, které jsou zrovna ve ztrátě, a tu si investor odečte od zisků na daních. Prodanou pozici obratem nahradí podobnou akcií, aby portfolio dál kopírovalo trh. Takovou službu nabízí mimo jiné Charles Schwab $SCHW a staví ji právě na indexu Schwab 1000.

Příležitostí k obchodu je přitom víc, než by se zdálo. I v roce 2024, kdy index Schwab 1000 vydělal téměř 25 %, skončilo 433 akcií z indexu v minusu. Každá z nich je pro takový algoritmus důvodem k prodeji.

Červencové hlášení tomu vzorci odpovídá. Většina transakcí spadá do nejnižšího pásma od 1 001 do 15 000 dolarů a stejné tituly se během měsíce objevují opakovaně na obou stranách. Microsoft portfolio v červenci několikrát nakoupilo a několikrát prodalo. Prezident navíc vykazuje osm různých investičních účtů, jejich správce ale nejmenuje. Jestli za celým objemem opravdu stojí daňová optimalizace, proto zvenčí ověřit nelze.

Když vlastník akcií zároveň určuje pravidla hry

Samotný počet obchodů by tolik pozornosti nevzbudil, kdyby šlo o běžného milionáře. Trump je ale první moderní prezident, který svůj majetek nevložil do takzvaného slepého svěřenského fondu. Ten funguje tak, že majitel nevidí, co správce nakupuje, a nemůže tedy ani nevědomky sladit politická rozhodnutí s vlastním portfoliem. Trumpův podpis na formuláři naopak naznačuje, že seznam obchodů viděl.

Mezi červencovými transakcemi jsou firmy, které žijí z vládních zakázek nebo podnikají v regulovaných odvětvích. Portfolio například 10. července nakoupilo akcie SpaceX $SPCX a o týden později je prodalo. Zbrojařskou RTX $RTX během měsíce dvakrát nakoupilo a na konci července prodalo.

Pochybnosti živí i starší případy. Letošní novinářská analýza našla více než 20 firem, které Trump chválil na své síti Truth Social jen pár dní poté, co jeho účty nakoupily jejich akcie. Nejznámějším příkladem je Nvidia $NVDA. V dubnu 2025 prezident slíbil, že povolení pro stavbu jejích amerických AI superpočítačů budou vyřízena přednostně. Dny předtím přitom jeho účty koupily její akcie za 200 až 500 tisíc dolarů. Sami autoři analýzy ovšem dodávají, že většinu obchodů žádný související příspěvek nenásledoval a důkaz úmyslu chybí.

„Pokud prezident vlastní spoustu akcií ropných firem, vydělává, když cena ropy roste. Takže když bombarduje Írán a ropa zdraží, vydělává on a my ostatní platíme šest dolarů za galon benzínu."

Richard Painter, bývalý hlavní etický právník Bílého domu za George W. Bushe

Zákaz obchodování pro všechny, jen ne pro jednoho

Obchodování politiků s akciemi se v USA mezitím stalo horkým předvolebním tématem. Sněmovna reprezentantů v červenci schválila zákon, který by zakázal obchodovat s jednotlivými akciemi členům Kongresu a jejich rodinám. Trump ho podpořil ve svém projevu o stavu unie. Na prezidenta a viceprezidenta se ale nevztahuje. Když republikánský senátor Josh Hawley loni navrhl rozšířit zákaz i na ně, Trump ho veřejně označil za „pěšáka" demokratů.

Ne všichni odborníci ovšem vidí v samotných číslech skandál. Obrat je podle nich sice vysoký, sám o sobě ale korupci nedokazuje.

„Záleží na přístupu k investování. Pokud má taktického správce portfolia, který časuje trh pomocí strategií, nezdá se to nijak přehnané."

Brett Bernstein, generální ředitel a spoluzakladatel XML Financial Group

I Bernstein ale připouští, že navenek to dobře nevypadá. A v tom je jádro celé debaty. Z hlášení nejde poznat, jestli obchody řídí daňový algoritmus, taktický správce, nebo něco jiného, protože formuláře uvádějí jen rozpětí částek a jména správců zůstávají skrytá. Painter to shrnuje prostou otázkou: když se portfolio chová jako podílový fond, proč prezident rovnou nekoupí podílový fond?