Půjčka, na které ale vyděláváte vy. Jak funguje dluhopis a kdy má smysl ho koupit?

Půjčka s papírem místo smlouvy

Dluhopis je v jádru jednoduchá věc: firma nebo stát si od vás půjčí peníze a zaváže se je vrátit i s úrokem. Kupující dluhopisu se tak nestává spolumajitelem firmy jako u akcií, ale jejím věřitelem. Emitent (ten, kdo dluhopis vydává) se zavazuje pravidelně vyplácet kupón, tedy dohodnutý úrok, a k datu splatnosti vrátit celou půjčenou částku, takzvanou nominální hodnotu.

Právě tahle předvídatelnost dělá z dluhopisů jiný nástroj než akcie. Zatímco cena akcie se odvíjí od budoucích zisků a nálady trhu, u dluhopisu drženého do splatnosti víte předem, kolik a kdy dostanete, pokud emitent nezkrachuje.

Ne všechny dluhopisy jsou stejné

Podle toho, kdo dluhopis vydává, se riziko i výnos zásadně liší:

• Státní dluhopisy - vydává je stát, u vyspělých ekonomik patří k nejbezpečnějším investicím vůbec, výnos tomu odpovídá

• Korporátní dluhopisy - vydávají firmy, výnos je vyšší, ale roste i riziko, že emitent nebude schopen splácet

• Dluhopisy s pevným kupónem - úrok zůstává po celou dobu stejný

• Dluhopisy s proměnlivým kupónem - výnos se váže na tržní sazbu a mění se v čase

Čím delší splatnost dluhopis má, tím citlivější je jeho tržní cena na změny úrokových sazeb. Tohle se označuje jako úrokové riziko a je to hlavní důvod, proč i "bezpečné" státní dluhopisy mohly v posledních letech dočasně ztrácet na hodnotě, když centrální banky sazby zvyšovaly.

Trh teď spíš čeká, že Fed bude letos sazby zvyšovat, ale inflace, ceny ropy nebo stav trhu práce mohou tenhle výhled kdykoliv otočit.

Tom Hainlin, národní investiční stratég, U.S. Bank Asset Management Group

Proč se o dluhopisech zase mluví

Poslední roky byly pro dluhopisové investory nezvyklé. Fed aktuálně drží základní sazbu na pásmu 3,50-3,75 % už čtvrté zasedání po sobě, jak vyplývá z rozhodnutí Federálního rezervního systému, a desetiletý americký státní dluhopis se obchoduje s výnosem kolem 4,5 %. I evropská ECB se letos v červnu poprvé od roku 2023 pustila do zvyšování a depozitní sazbu zvedla na 2,25 %.

Pro investory to znamená jedno: po letech, kdy dluhopisy prakticky nic nenesly, se najednou dá získat rozumný výnos i bez nutnosti nést riziko akciového trhu. Právě tahle změna vrátila dluhopisy zpátky do hry jako plnohodnotnou součást portfolia, nejen jako nudný doplněk.

Jak to vypadá v českém prostředí

Konkrétní ilustraci nabízí i český trh. Aktuální emise Dluhopisu Republiky pro období od poloviny července do poloviny října 2026 nese úrok 3,75 % ročně, podle údajů z portálu dluhopisy.gov.cz. Fixní varianta se splatností do roku 2031 má podle propočtů e15.cz výnos do splatnosti přes 4,5 %, přičemž úročení postupně roste z 3,5 % v prvních letech až na 6,5 % v posledním roce držení. Základní sazba ČNB se přitom drží na 3,5 %.

To jsou čísla, která ještě před pár lety u státního dluhopisu nikdo nečekal. Zároveň platí, že podobně vysoký úrok nabízí i státní pokladnice riziko - roste dluh, roste i citlivost rozpočtu na to, za kolik si stát dokáže půjčit.

To, že tak velkou část výnosu dnes tvoří samotný úrokový příjem, dělá z dluhopisového trhu opravdu atraktivní příležitost.

Celso Munoz, portfolio manažer pro dluhopisy, Fidelity

Kdy má dluhopis v portfoliu smysl

Dluhopisy se hodí především tam, kde investor potřebuje předvídatelnost. Typicky jde o peníze, které bude potřebovat v konkrétním horizontu, třeba za tři nebo pět let, a nechce riskovat, že je bude muset vybrat zrovna uprostřed propadu na akciovém trhu. Stejně tak fungují jako protiváha k akciím v portfoliu, protože v obdobích poklesu akciových trhů se dluhopisy (zejména ty státní) často chovají opačně.

Naopak pro peníze s dlouhým horizontem, kde jde primárně o růst majetku a krátkodobé výkyvy nevadí, historicky dlouhodobě vydělávaly víc akcie. Dluhopis tak není náhrada za akciové portfolio, ale jeho doplněk - nástroj, který mění poměr rizika a klidu spánku, ne nástroj na maximalizaci výnosu.