#daně

5 finančních chyb, které dělá skoro každý zaměstnanec. Ty nejdražší nejsou v nákupním košíku
Průměrná hrubá mzda v Česku překročila v roce 2025 hranici 49 000 korun. Přesto dvě třetiny zaměstnanců nemají finanční rezervu ani na tři měsíce, jen přibližně třetina z těch, kteří mají penzijní spoření, využívá příspěvek zaměstnavatele, a většina lidí každý rok nechá propadnout daňové odpočty, na které má nárok.

Vysoký příjem ≠ bohatství. Přesto si to většina lidí myslí a platí za to celou kariéru
Průměrná mzda v Česku se loni dostala na 46 165 Kč hrubého. IT specialisté berou průměrně přes 85 000 Kč a ti nejlepší v Praze klidně šestimístnou cifru. Jenže čím víc lidé vydělávají, tím víc se diví, kam peníze mizí. Tohle není náhoda. Je to vzorec, který má jméno, funguje systematicky a ukrajuje z majetku tiše, bez dramatických rozhodnutí, jen každý měsíc trochu.

Daň z nemovitosti může letos zdražit o stovky procent. Záleží na tom, co schválilo vaše zastupitelstvo
Daň z nemovitých věcí letos plošně neroste - stát inflační koeficient nezvedl. Přesto část vlastníků zaplatí výrazně víc než loni, někteří i násobně. Důvod není v zákoně, ale v obecní vyhlášce: místní koeficient, který si každá obec nastavuje sama, se pohybuje od 0,5 do 5,0 a letos ho řada zastupitelstev znovu upravila. Pro investora do nemovitostí je to signál, že výnosová kalkulace bez téhle položky není úplná.

Prvních 100 000 Kč se neinvestuje dvakrát. Takhle bych je v roce 2026 rozdělil já
Sto tisíc korun je psychologická hranice a zároveň první skutečný test disciplíny. Rok 2026 přináší jiné podmínky než euforický bull market z let 2020–2021: sazby centrálních bank sice klesají, trhy jsou ale volatilní a ocenění části technologického sektoru se pohybuje na hranici přijatelného. Právě proto záleží na tom, jak k prvnímu kapitálu přistoupíte - "dát to do ETF" je sice správná odpověď, ale zdaleka ne kompletní.

Efektivní daňová sazba 3,4 %: Jak nejbohatší lidé světa (legálně) téměř neplatí daně
Zatímco běžný zaměstnanec odvede státu klidně čtvrtinu výplaty, miliardáři jako Elon Musk nebo Jeff Bezos platí daně v řádu jednotek procent. A vše je přitom naprosto legální.

Investuju od šestnácti. Kdybych tehdy věděl, co vím dnes, měl bych o čtyři miliony korun víc.
Začal jsem investovat v šestnácti. Prvních pár let jsem dělal skoro všechno špatně - ne dramaticky špatně, ale dost špatně na to, abych se ohlédl a litoval každého roku, který jsem nechal ležet ladem. Někdo by mi to tehdy mohl říct, ale neřekl.