Investuju od šestnácti. Kdybych tehdy věděl, co vím dnes, měl bych o čtyři miliony korun víc.
Začal jsem investovat v šestnácti. Prvních pár let jsem dělal skoro všechno špatně - ne dramaticky špatně, ale dost špatně na to, abych se ohlédl a litoval každého roku, který jsem nechal ležet ladem. Někdo by mi to tehdy mohl říct, ale neřekl.

Největší chybou není špatná akcie. Je to čas.
Když mi bylo osmnáct, myslel jsem si, že investování začíná výběrem správné akcie. Teprve o pár let později mi došlo, že jsem celou dobu kladl špatnou otázku. Otázka není, co koupit. Otázka je, kdy začít, a správná odpověď je vždy: dříve.
S&P 500 od svého vzniku v roce 1926 dosahuje průměrného složeného ročního výnosu přibližně 9,8 % ročně včetně dividend. Tahle čísla na první pohled nezní ohromně. Ale dejte jim čas a stane se něco, na co mozek není dobře nastaven: exponenciální růst.
Konkrétní příklad. Kdybych v osmnácti začal odkládat 2 000 Kč měsíčně do indexového ETF na S&P 500 a nechal to být, bez obchodování, bez časování trhu, bez dramatických rozhodnutí, měl bych v šedesáti přibližně dvanáct milionů korun. Kdybych stejnou věc začal dělat v pětadvaceti, výsledek by byl zhruba o čtyři miliony nižší. Sedm let rozdílu, čtyři miliony méně. To je cena za čekání.
Proč většina lidí nezačne?
Příběhy, proč nezačít, jsou vždy logické. Nemám dost peněz. Trh je teď vysoko. Počkám na korekci. Nejdřív splatím půjčku. Nejdřív si vytvořím rezervu. Musím se víc vzdělat.
Část z těchto argumentů má svoji platnost. Finanční rezerva před investováním dává smysl, ideálně tří až šestinásobek měsíčních výdajů na spořicím účtu. Pokud investujete peníze, které vám jinde budou chybět, budete při pohledu na výkyvy trhu neklidní a svá aktiva nakonec prodáte v nejhorším možném okamžiku.
Ale ostatní argumenty jsou většinou jen odložením nevyhnutelného. "Čekám na korekci" je obzvlášť zákeřný, protože zní rozumně. Ve skutečnosti jde o market timing - strategii, která nefunguje ani profesionálním správcům fondů s miliardovými rozpočty na analýzy. Čas strávený na trhu je průkazně důležitější než načasování vstupu. Začít dnes s nedokonalým portfoliem je lepší než začít za rok s perfektním.
Diverzifikace není zbabělost, je to matematika
Vzpomínám, jak jsem v sedmnácti sledoval, jak kamarádovi vyrostla jedna akcie o 200 %. Říkal jsem si: proč bych měl mít třicet akcií, když stačí najít tu správnou? Nevěděl jsem, co nevím.
Začínající investor po pandemii investoval všechny úspory do technologické firmy PayPal $PYPL, jejíž akcie do té doby historicky pouze rostly. Od vrcholu pandemie akcie ztratily téměř 80 % své hodnoty. Kdyby investoval do indexu MSCI World, ztráta by činila pouze 10 %.
Tenhle příběh se opakuje pořád dokola. Koncentrovaná sázka na jednu firmu nebo sektor vypadá jako odvaha. Je to ale asymetrické riziko - potenciál na velkém zisku je reálný, ale pravděpodobnost katastrofální ztráty je stejně reálná. Mozek tyto dvě pravděpodobnosti nevyhodnocuje správně. Pamatujeme si kamaráda, který vydělal na Tesle $TSLA. Nevzpomínáme na desítky lidí, kteří ztratili na firmách, které vypadaly stejně slibně.
Indexové ETF nejsou nudné. Jsou to nejúčinnější nástroje pro průměrného investora, protože s minimálními poplatky a nulovou aktivní správou odvádějí práci, se kterou si většina aktivních správců fondů dlouhodobě neporadí lépe.
Poplatky: procenta, která se nejeví jako problém, dokud nejsou
Poplatky vypadají jako drobnost - jedno nebo dvě procenta ročně. Ve skutečnosti vás za několik dekád mohou připravit o více než třetinu potenciální hodnoty investice, protože nesnižují výnos jen jednou.
Rozdíl mezi ETF s TER (celkové náklady fondu) 0,07 % ročně a aktivně spravovaným fondem s poplatkem 1,5 % ročně vypadá jako zanedbatelný. Po třiceti letech investování 3 000 Kč měsíčně při průměrném výnosu 9 % ročně je rozdíl přibližně 1,8 milionu korun. Totéž portfolio, jiný poplatek.
Co kontrolovat u každého investičního produktu:
TER nebo OCF (Total Expense Ratio/Ongoing Charges Figure): roční náklad fondu, měl by být pod 0,20 % u indexových ETF
Poplatek za transakci u brokera - fixní poplatek za nákup může být problém při malých investicích
Spread: rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, relevantní zejména při krátkodobém obchodování
Vstupní a výstupní poplatky u podílových fondů - v ČR stále běžné, snižují výnos hned na začátku
Čím nižší poplatky, tím větší část výnosu zůstane vám. Tohle pravidlo neplatí u výjimečných manažerů, ale těch je globálně jen hrstka a dopředu je identifikovat je téměř nemožné.
Emoce a trh: proč byste nikdy neměli kontrolovat portfolio každý den
Největším nepřítelem investora nejste vy, je to vaše aktuální nálada kombinovaná s červeným číslem na obrazovce. Behaviorální finance popisují řadu předsudků, které nás vedou ke špatným rozhodnutím. Dva z nich jsou obzvlášť škodlivé:
Loss aversion (averze ke ztrátě): ztráta 10 000 Kč bolí zhruba dvakrát víc, než těší zisk stejné výše. To vede k prodeji v propadech přesně tehdy, kdy by správnou akcí bylo dokoupit.
Recency bias (předsudek recentnosti): nedávným událostem přikládáme větší váhu než historickým datům. Po třech měsících růstu si myslíme, že trh poroste navždy. Po třech měsících poklesu jsme přesvědčeni, že je konec.
Znalost sebe sama, jak reagujete na výkyvy, jak snášíte ztrátu a kde je vaše skutečná hranice rizika, je stejně důležitá jako výběr aktiv.
Praktické řešení je banálně jednoduché: automatizujte. Nastavte pravidelný nákup ETF jednou měsíčně a portfolio nekontrolujte každý den. Systém, který nevyžaduje každodenní rozhodnutí, eliminuje většinu emocionálních chyb.
Daně v ČR: jak je využít ve svůj prospěch
Česká legislativa nabízí daňové osvobození zisků z prodeje cenných papírů, pokud je splněn časový test - akcie nebo ETF musíte držet alespoň tři roky. Po třech letech je zisk z prodeje osvobozen od daně z příjmů (15 %).
Pokud prodáváte dříve, zdaňujete zisk jako příjem z kapitálového majetku - efektivní sazba se může pohybovat výše v závislosti na celkových příjmech. Tříletý test je dalším argumentem pro dlouhodobé držení a méně časté obchodování.
Pozor také na dividendy ze zahraničních akcií. Při správně podepsaném formuláři W-8BEN je srážková daň v USA 15 %. Tu uplatníte jako zápočet vůči české daňové povinnosti, takže k dvojímu zdanění v praxi nedochází, administrativu se ale podceňovat nevyplatí.
Co bych tedy udělal jinak
Kdybych mohl mluvit sám se sebou v osmnácti, řekl bych toto:
Nezačínej s výběrem akcií. Začni s indexovými ETF - Vanguard FTSE All-World $VWCE.DE nebo iShares Core MSCI World $IWDA.AS jsou dostupné u všech relevantních brokerů v ČR. Investuj pravidelně, ne jednorázově. Portfolio nekontroluj každý den. Nevěř nikomu, kdo slibuje výrazně nadprůměrné výnosy bez vysvětlení proč. A hlavně: začni teď, ne za rok.
Největší výhoda, kterou máte v osmnácti nebo dvaceti, není mozek, příjem ani znalosti. Je to čas. A na rozdíl od všeho ostatního ho nelze koupit zpět.



