Výběr jediné koruny z DIP vás může stát deset let daňových odpočtů

Nejdřív dobrá zpráva, protože ta se u DIP obvykle přehlíží ve prospěch marketingových čísel. Produkt skutečně funguje.

Ke konci března 2026 evidovala Asociace pro kapitálový trh 244 217 smluv a celkem 9,5 miliardy korun. Zajímavější než počet smluv je ale to, kolik na nich leží peněz:

• konec 2024: 116 544 smluv, 2,4 miliardy, tedy zhruba 21 tisíc na smlouvu

• konec 2025: 218 740 smluv, necelých 8 miliard, tedy zhruba 36 tisíc

• březen 2026: 244 217 smluv, 9,5 miliardy, tedy zhruba 39 tisíc

Během roku 2025 se počet smluv necelý zdvojnásobil, ale objem peněz se víc než ztrojnásobil. Lidé si tedy DIP nezakládají naprázdno jen kvůli odpočtu, jak se občas tvrdí. Posílají do něj peníze a částky rostou.

Vidět je to i na struktuře. Podíl depozit, tedy peněz, které v produktu jen leží, klesl z deseti procent na konci roku 2024 na pět procent o rok později a letos v březnu na čtyři. Podíl investičních fondů naopak vystoupal na 90 %.

„Ačkoliv je DIP nejpopulárnější ve věkové kategorii 40 až 49 let, už i řada mladších lidí se začala zajímat o investice, a především o investice na stáří. "

Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR

Produkt tedy dělá, co má. Zajímavá je spíš ta část pravidel, kterou při podpisu nikdo nečte.

Pravidlo jedné koruny

Podmínky pro daňovou podporu jsou dvě a platí současně: k výběru peněz nesmí dojít dřív než po deseti letech od vzniku DIP a zároveň po dosažení šedesáti let věku.

Zajímavé je, co se stane při porušení. Ministerstvo financí to ve svém metodickém materiálu formuluje bez okolků: poplatník o daňovou výhodu přichází a za roky jejího čerpání ji musí vrátit, tedy dodanit až deset let zpětně, „byť by šlo o výběr jedné jediné koruny z DIP".

Není to tedy poměrné krácení. Jeden výběr, byť symbolický, spustí dodanění všech odpočtů za posledních deset let. Pokud vám na DIP přispíval zaměstnavatel, dodaňují se i jeho příspěvky, a to jako příjem ze závislé činnosti.

Výjimky jsou dvě podstatné: invalidita třetího stupně a úmrtí. Dědic z DIP nedodaňuje nic.

Ale utéct od drahého poskytovatele můžete

Tohle je naopak informace, která se nešíří dost, přestože je z celého textu asi nejužitečnější.

Za výběr prostředků se nepovažuje převod veškerých peněz ze zrušeného DIP na jiný DIP. Jinými slovy: pokud zjistíte, že máte podepsaný nevýhodný produkt, můžete přejít ke konkurenci, aniž byste přišli o dosavadní daňové odpočty.

Pozor ale na to, že bez nákladů to být nemusí. Poplatek za převod investic k jinému poskytovateli je běžnou položkou ceníků a u předplacených poplatků platí, že zaplacené peníze už zpátky nedostanete. Daňově jste v bezpečí, finančně ne nutně.

To je důležité, protože výše poplatků u DIP zastropovaná není a rozdíly mezi poskytovateli bývají i desetinásobné. Vstupní poplatek se běžně pohybuje kolem dvou procent, ale narazíte i na pět. Správcovský poplatek bývá 0,1 až 1,5 % ročně z hodnoty portfolia a platí se i v letech, kdy je fond ve ztrátě. Za měnovou konverzi si někdo neúčtuje nic, jinde tři procenta.

Nejdražší kategorií jsou předplacené poplatky, které se strhnou hned na začátku z celé plánované cílové částky, tedy z peněz, které jste ještě nevložili. U plánu 10 tisíc měsíčně po dobu dvaceti let, tedy cílových 2,4 milionu, může jít o 72 tisíc korun stržených předem. To odpovídá deseti letům maximální daňové úspory.

Česká národní banka k tomu v červnu 2024 vydala varování, ve kterém DIP zmiňuje jmenovitě. Podle ní se první vklady snižují o splátku předplaceného poplatku, přičemž v některých scénářích může jít až o sto procent investované částky. Reálně tedy začnete investovat až ve chvíli, kdy máte poplatky splacené.

Neplatí, že by byly poplatky vysoké plošně. Řada poskytovatelů je odpouští úplně.

„Pokud v DIP mám bankovní účet, tak jsou na něm běžné poplatky z účtu, pokud máme jiný typ investic, tak jsou v něm různé poplatky buď za správu, nebo nějaké vstupní poplatky. "

Jana Brodani, Asociace pro kapitálový trh ČR

Strop 48 tisíc je společný. Většiny lidí se to ale netýká

Poslední věc se často podává zjednodušeně na obě strany. Limit 48 tisíc korun ročně není limit pro DIP. Je společný pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče dohromady.

Z toho se občas dovozuje, že kdo má penzijko, na DIP už mu nic nezbývá. To ale neplatí, a je dobré vědět proč.

U penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření se do odpočtu počítají jen příspěvky nad 1 700 korun měsíčně. Částka do této hranice je navázaná na státní příspěvek a strop nespotřebovává. Průměrná měsíční úložka Čecha přitom byla zhruba 1 079 korun a hranice 1 700 korun a víc dosáhne asi pětina účastníků.

Prakticky to znamená, že běžný člověk s penzijkem má celých 48 tisíc pro DIP volných. Aby limit vyčerpalo samotné penzijko, muselo by na něj chodit 5 700 korun měsíčně.

Hlídat si to potřebují hlavně lidé s vysokými příspěvky do penzijka nebo s životním pojištěním či pojištěním dlouhodobé péče. Maximální úspora ze 48 tisíc je při základní patnáctiprocentní sazbě daně 7 200 korun ročně. Při průměrné investici do DIP kolem dvou až tří tisíc měsíčně vychází reálná úspora spíš na 3 600 až 5 400 korun.

Samostatně vedle toho běží limit pro zaměstnavatele. Jeho příspěvky na produkty spoření na stáří jsou u zaměstnance osvobozené od daně až do 50 tisíc korun ročně.

Co si z toho odnést

DIP je dobrý nástroj a data to potvrzují. Za dva roky nasbíral čtvrt milionu smluv, objem v něm roste rychleji než počet účtů a podíl nezainvestované hotovosti klesá.

Před podpisem se ale vyplatí vědět tři věci. Že jakýkoli výběr před šedesátkou spustí dodanění deset let zpětně, i kdyby šlo o korunu. Že poplatky nejsou nijak omezené a u předplacených variant můžou spolknout celou daňovou výhodu na roky dopředu. A že pokud vám tohle dojde až po podpisu, převod k jinému poskytovateli je cesta ven, která o odpočty nepřipraví.