Tři roky bez daně z akcií: jak funguje časový test a proč ho investoři často prošvihnou

Tříletý časový test: co přesně říká zákon a proč nahradil 6měsíční lhůtu z doby před 2014

Základní pravidlo zdanění kapitálových zisků fyzických osob v Česku je jednoduché: pokud mezi nabytím a prodejem cenného papíru uplyne více než tři roky, je příjem z prodeje osvobozen od daně z příjmu. Platí to pro akcie i ETF nakoupené přes běžný investiční účet, tedy i pro tituly obchodované u brokerů jako eToro, XTB nebo Trading 212.

Takto štědré ale pravidlo nebylo vždy. Do konce roku 2013 stačilo držet cenný papír pouhých šest měsíců, aby byl prodej osvobozen. Od 1. ledna 2014 se lhůta prodloužila na tři roky, což byla reakce na časté spekulativní obchodování s krátkou dobou držení, kterému starý šestiměsíční test prakticky nekladl žádné bariéry.

Klíčová je otázka, od kdy se tři roky vůbec počítají. U zaknihovaných cenných papírů, což je naprostá většina akcií a ETF držených přes moderní brokery, běží lhůta ode dne zápisu na majetkový účet investora. U listinných cenných papírů rozhoduje den jejich převzetí. Tento výklad potvrzuje pokyn Generálního finančního ředitelství D-59 k paragrafu 4 zákona o daních z příjmů, a je proto potřeba mít přesné datum nákupu doložené výpisem z brokera, nikoli jen matně v paměti.

Limit 100 000 Kč ročně: hodnotový test funguje na tržby, ne na zisk

Kromě tříletého časového testu existuje ještě druhá cesta k osvobození, která se často mylně vykládá. Pokud úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za kalendářní rok nepřesáhne 100 000 Kč, je tento příjem osvobozen bez ohledu na to, jak dlouho byly akcie drženy. Zásadní detail: limit se počítá z tržeb, tedy z celkové prodejní ceny, nikoli ze zisku.

Modelový příklad z praxe ukazuje, jak snadno se dá limit nechtěně překročit. Investor koupil v dubnu 2020 akcie Erste Group ($EBS) a Monety ($MONET), které v prosinci 2021 prodal za 97 000 Kč. Ve stejném roce navíc prodal akcie ČEZ ($CEZ) koupené už v roce 2017 za 35 000 Kč. Součet obou prodejů činí 132 000 Kč, takže limit 100 000 Kč není splněn ani u jednoho z obchodů, přestože každý zvlášť by se pod hranici vešel.

„Není tedy pravda, že prvních 100 000 Kč je vždycky osvobozeno."

citováno na Penize.cz, GFŘ – vyjádření k výkladu limitu 100 000 Kč

Důležité je i to, že hodnotový a časový test nelze kombinovat podle vlastní úvahy. Finanční správa postupuje tak, že nejprve se posuzuje hodnotový test na 100 000 Kč, a teprve pokud ho poplatník nesplní, přichází na řadu časový test tří let pro jednotlivé cenné papíry.

Zrušení stropu 40 milionů Kč od 1. ledna 2026 a co znamená pro velké investory

Pro zdaňovací období 2025 platilo omezení, podle kterého bylo osvobození příjmů z prodeje akcií a ETF po splnění časového testu limitováno stropem 40 000 000 Kč. Nad tuto hranici se zisk musel danit i při dodržení tříletého držení.

Od 1. ledna 2026 byl tento strop zrušen a osvobození po splnění tříletého testu je nyní bez horní hranice. Prakticky to znamená, že i velmi vysoké kapitálové zisky z dlouhodobě držených pozic zůstávají mimo daň z příjmu, pokud investor drží akcie dostatečně dlouho.

Zrušení stropu ale nezbavuje investory jedné administrativní povinnosti. Pokud osvobozený příjem z prodeje akcií po splnění tříletého testu přesáhne 5 000 000 Kč, musí se tato skutečnost oznámit finančnímu úřadu, přestože samotná daň je nulová. Nesplnění oznamovací povinnosti může být sankcionováno bez ohledu na to, že daňová povinnost jako taková nevznikla.

FIFO metoda: jak dokoupení stejné akcie rozdělí pozici na osvobozenou a zdanitelnou část

Nejčastější a nejméně pochopenou past představuje situace, kdy investor postupně dokupuje stejnou akcii v různých časových okamžicích. Pro určení, které konkrétní kusy se při prodeji považují za prodané, se v Česku standardně používá metoda FIFO, tedy first in, first out. Jinak řečeno: první nakoupené kusy se považují za první prodané, bez ohledu na to, kolik jich investor koupil později a za jakou cenu.

Modelový příklad to dobře ilustruje. Investor koupil 10 akcií v lednu 2023 za 1 000 Kč za kus a dalších 10 akcií v červnu 2024 za 1 500 Kč za kus. V březnu 2026 prodal 15 kusů za 2 000 Kč za kus. Metodou FIFO se prvních 10 kusů z ledna 2023 spáruje s prodejem jako první - tyto kusy splňují tříletý časový test (leden 2023 až březen 2026 je víc než tři roky) a jsou osvobozeny od daně. Zbylých 5 prodaných kusů se přiřadí k nákupu z června 2024, který tříletý test nesplňuje, a zdaňuje se rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, tedy 5 × (2 000 - 1 500) = 2 500 Kč.

„Druhá kritická situace nastane, pokud máte u svých investic cenné papíry téhož druhu nakoupené v různých časech - některé splňují časový test, jiné nikoliv."

ARROWS (arws.cz), analýza zdanění investičních příjmů 2026

Metody LIFO nebo průměrné pořizovací náklady, které jsou u fyzických osob v jiných zemích běžnější, se pro cenné papíry v Česku standardně nepoužívají. Pokud investor drží stejnou akcii u dvou různých brokerů, například část u eToro a část u XTB, posuzují se tyto účty z hlediska FIFO samostatně, což může výpočet dále komplikovat a vyžaduje pečlivou evidenci u obou platforem zvlášť.

Nejčastější chyby, které restartují nebo přeruší časový test

Kromě chybného párování prodejů s nesprávným nákupem existuje několik dalších situací, které dokážou tříletý test zhatit i u investorů, kteří akcie drží dlouhodobě a nijak s nimi jinak neobchodují.

Jednou z nich je navýšení jmenovité hodnoty akcií, ke kterému dochází například při navýšení základního kapitálu společnosti ze zisku spojeném s výměnou starých akcií za nové. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 8 Afs 246/2019-67 taková operace přerušuje běh časového testu, a to i v případě, že investor fyzicky nic neprodal ani nekoupil - z pohledu daně jde o nabytí nového cenného papíru s novým počátkem tříleté lhůty.

Další riziko představují frakční, tedy zlomkové akcie, které nabízí řada moderních brokerských aplikací umožňujících investovat i menší částky než cena jedné celé akcie. U frakčních akcií hrozí, že finanční správa neuzná splnění tříletého časového testu, protože jejich právní povaha z hlediska nabytí cenného papíru není jednoznačně vyjasněna. Bezpečnější je proto z daňového hlediska držet celé kusy akcií.

Stojí za zmínku i to, že investor se nemůže dobrovolně vzdát osvobození, například pokud by mu to z nějakého důvodu vyhovovalo účetně - k tomuto závěru dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 Afs 229/2022. Osvobození platí automaticky ze zákona, pokud jsou splněny podmínky, a poplatník si nemůže vybrat, že bude raději danit.

Praktické tipy: jak se vyhnout prošvihnutí testu a co dělat před koncem roku

Základem je pečlivá evidence všech nákupů a prodejů s přesnými daty a částkami, ideálně formou výpisů přímo od brokera. Bez tohoto podkladu je téměř nemožné zpětně prokázat, které konkrétní kusy akcií byly prodány a zda splnily tříletý test, obzvlášť pokud investor dokupoval stejný titul opakovaně v průběhu let.

U pozic, které se blíží hranici tří let, se vyplatí zvážit odložení prodeje o pár týdnů či měsíců, pokud to obchodní strategie umožňuje - rozdíl mezi zdaněním a osvobozením může být citelný, zejména u větších pozic. Stejně tak dává smysl rozvrhnout prodeje mezi více kalendářních let tak, aby součet příjmů z prodeje cenných papírů v jednom roce nepřekročil 100 000 Kč, pokud investor testu tří let ještě nevyhovuje.

Je potřeba také odlišovat zdanění kapitálových zisků od zdanění dividend. Dividendy se zdaňují odděleně a tříletý časový test se na ně vůbec nevztahuje - u dividend vyplácených českými společnostmi se uplatňuje srážková daň 15 %, která je strhávána přímo u zdroje bez ohledu na to, jak dlouho investor akcie drží.

Povinnost podat daňové přiznání kvůli neosvobozeným příjmům z prodeje akcií vzniká při překročení 20 000 Kč u zaměstnanců, respektive 50 000 Kč u ostatních poplatníků. I malý neosvobozený zisk z prodeje tak může znamenat povinnost podat přiznání, což je další důvod, proč mít přehled o všech obchodech v průběhu roku a nespoléhat na dodatečné rekonstruování z výpisů na poslední chvíli.