Fed poprvé od roku 2023 zvedl sazby. Snížení nečekejte dřív než v roce 2028

Ještě v prosinci americká centrální banka sazby snižovala. O devět měsíců později je bere zpět. Fed ve středu zvedl základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4 % a poprvé od července 2023 tak zamířil nahoru. Hlasování dopadlo 12:0.

Pro ty, kdo sledují trhy jen po očku: sazba Fedu je cena, za kterou si americké banky půjčují, a odvíjí se od ní prakticky všechno ostatní. Hypotéky, výnosy dluhopisů, ocenění akcií i kurz dolaru. Když jde nahoru, zdražují peníze celému světu.

Ropa přes 100 dolarů a strašák z roku 2021

Za obratem stojí hlavně energie. Obnovené boje mezi USA a Íránem vyhnaly ropu WTI nad 100 dolarů za barel a to se okamžitě propsalo do cen. Spotřebitelská inflace v srpnu dosáhla meziročně 3,4 %, přičemž samotný benzin zdražil za jediný měsíc o 3,9 %. K tomu se přidávají dozvuky cel a mohutné investice firem do umělé inteligence, které ekonomiku dál rozehřívají.

Ještě před pár lety by Fed takový výkyv nejspíš přešel. Ropný šok je dočasný, argumentuje i ministr financí Scott Bessent, a centrální banka by ho neměla léčit dražšími úvěry. Guvernéři ale mají v čerstvé paměti rok 2021, kdy inflaci označili za přechodnou a pak museli zvedat sazby nejrychlejším tempem za čtyřicet let. Podruhé stejnou chybu udělat nechtějí.

Sám Warsh si přitom inflaci rozebírá po svém. Na sympoziu v Jackson Hole popsal, že z 199 položek v cenovém indexu PCE jich za posledních dvanáct měsíců 54 % zdražilo o více než 3 %. Před pandemií to bývalo 32 %. Podle něj to znamená, že inflace není problém pár drahých položek, ale plošný jev.

"Musíme si být jisti, že se jádrová inflace k našemu cíli blíží jasně a dostatečnou rychlostí. Jinak máme práci."

Kevin Warsh, předseda Fedu, Jackson Hole, 28. srpna 2026

Dvanáct ku nule: Trumpův muž hlasoval proti Trumpovi

Nejpozoruhodnější na celém rozhodnutí není samotná čtvrtka procenta, ale jednomyslnost. Warsh nastoupil do čela Fedu v květnu jako kandidát prezidenta Donalda Trumpa, který od něj otevřeně čekal nižší sazby. Trump v posledních dnech dokonce hrozil, že pokud Fed sazby nesníží, zastaví obchod se zeměmi, které mají s USA přebytek. Warsh místo toho hlasoval pro zvýšení. Sedm týdnů před volbami do Kongresu.

Přitom ještě v červenci byl výbor rozštěpený: devět hlasů pro ponechání, tři proti, protože Beth Hammacková, Neel Kashkari a Lorie Loganová chtěli zvedat už tehdy. Tentokrát se za zvýšení postavili všichni, včetně guvernérů, kteří se dřív klonili k mírnějšímu postupu. Podle ekonomů si Warsh svým srpnovým projevem sám zavřel cestu k jinému výsledku.

"Warsh se tak trochu zahnal do situace, kdy by data musela být hodně slabá, aby Fed se zvýšením nepřišel."

Stephen Juneau, hlavní americký ekonom Bank of America $BAC, pro agenturu Reuters

Jednu zvláštnost si přesto Warsh ponechal. Už podruhé nedodal vlastní odhad budoucího vývoje sazeb do takzvaného tečkového grafu, protože nechce být svázán něčím, co považuje za pouhý odhad. Celý formát prognóz navíc nechal prověřit zvláštní pracovní skupinou. Do grafu tak přispělo 18 členů z 19.

Tečkový graf: ještě jednou nahoru a pak dva roky ticha

Právě tečkový graf je pro investory to hlavní. Ukazuje, kde jednotliví členové výboru vidí sazby na konci každého roku. A z nové verze plyne, že středeční krok je začátek, ne konec:

• Konec roku 2026: medián 4,1 %, tedy ještě jedno zvýšení. Dvanáct z 18 členů počítá právě s jedním, čtyři by šli dvakrát a jen dva by teď skončili.

• Rok 2027: medián stále 4,1 %. Žádné snížení. Osm z 18 členů dokonce vidí sazby ještě výš.

• Rok 2028: medián 3,9 %, tedy první opatrné snížení.

• Inflace PCE: letos 3,7 % (v červnu čekali 3,6 %), jádrová 3,4 %. Na cíl 2 % se Fed podle vlastního odhadu dostane až v roce 2029.

• Ekonomika: růst HDP letos 2,3 %, nezaměstnanost 4,1 % místo červnových 4,3 %.

Zajímavý detail: 17 z 18 členů výboru označilo rizika pro inflaci za vychýlená směrem nahoru. Jinými slovy, pokud se prognóza zmýlí, čekají, že spíš směrem k vyšším cenám, ne nižším. Proto tak krátké a nekompromisní prohlášení, které bankéři vydali. Vešlo se do tří odstavců.

"Inflace zůstává zvýšená. Dnešní krok podpoří rychlejší návrat k cíli výboru ve výši 2 %. Výbor cenovou stabilitu dodá."

Prohlášení Federálního výboru pro volný trh (FOMC), 16. září 2026

Proč akcie nespadly

Kdo čekal paniku, nedočkal se. Trhy měly zvýšení naceněné s pravděpodobností přes 90 %, a tak index S&P 500 po oznámení mírně rostl a Nasdaq přidával téměř procento. Výnos amerického desetiletého dluhopisu dokonce klesl k 4,95 %. Ještě tento týden se přitom dostal na nejvyšší úroveň za 19 let a americké hypotéky se blíží 7 %.

Vysvětlení je jednoduché. Nejistota bolí trhy víc než špatná zpráva. Před zasedáním se spekulovalo, že se výbor rozhádá a několik členů bude hlasovat proti. Jednomyslný verdikt naopak dal investorům jasný vzkaz: Fed má plán a drží ho. Warsh sice dál odmítá naznačovat, co udělá příště, ale tečkový graf to za něj řekl dost srozumitelně.

Další zasedání je na programu 27. a 28. října, ještě předtím dorazí zářijová inflace. Pokud energie dál porostou, bude druhé zvýšení hotová věc. Otevřená zůstává jediná otázka: jestli Fed dražšími penězi inflaci opravdu zkrotí, nebo jen přidá další účet ekonomice, která už platí za válku i za cla. Odpověď na ni bude Warsh hledat po zbytek svého mandátu.