Nejmocnější bankéř světa varuje: inflaci jsme neporazili a úroky mohou jít ještě výš

Tři roky se americká centrální banka sazeb směrem vzhůru nedotkla. Ve středu to skončilo. Fed zvedl základní sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4 % a naznačil, že do konce roku přidá ještě jedno zvýšení. Akcie zareagovaly poklesem, index Dow Jones odepsal víc než procento.

Jen pár hodin po rozhodnutí se ozval muž, který řídí největší banku ve Spojených státech. Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase $JPM, nemluvil o tom, jestli Fed udělal správně. Řekl něco méně pohodlného: že zvýšení sazeb nemusí stačit.

"Chápu ty, kdo za to platí vyšší cenu, ale nepřijde mi, že už je po všem. Nepřijde mi, že jsme inflaci porazili."

Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase, v rozhovoru krátce po rozhodnutí Fedu

Čtvrt bodu, které ukončilo tříletý klid

Poslední zvýšení sazeb přišlo v červenci 2023. Od té doby Fed sazby držel nebo snižoval a trh si zvykl, že směr je jasný. Středeční krok tuhle jistotu zboural. Rozhodnutí bylo jednomyslné a nový předseda Fedu Kevin Warsh ho zdůvodnil bez okolků.

"Prostá skutečnost je, že inflace je příliš vysoká a je taková příliš dlouho. Letní údaje o inflaci mi neříkají, že by se základní trendy výrazně zlepšily."

Kevin Warsh, předseda Federálního rezervního systému, na tiskové konferenci po zasedání

Z prognóz členů měnového výboru vyplývá, kam se situace posunula. Ještě v červnu půlka výboru počítala s tím, že sazby letos vůbec zvedat nebude. Teď medián ukazuje dvě zvýšení v roce 2026, pak držení sazeb po celý rok 2027 a první snížení až v roce 2028. Návrat inflace k cíli 2 % Fed nečeká dřív než po roce 2028.

Zajímavý je i politický rozměr. Prezident Trump na Fed dlouhodobě tlačí, aby sazby snižoval, a středeční hlasování bylo prvním okamžikem, kdy se Warsh od Bílého domu veřejně odklonil. Sedm týdnů před volbami do Kongresu to není maličkost.

Proč Dimon nevěří letnímu zlepšení

Na první pohled vypadají inflační čísla smířlivě. Spotřebitelské ceny v srpnu rostly meziročně o 3,4 %, jádrová inflace bez potravin a energií dokonce jen o 2,4 %. Proti květnovému vrcholu, kdy celková inflace dosáhla 4,2 %, jde o zlepšení.

Háček je v tom, odkud tlak přichází:

• Benzin v srpnu zdražil o 3,9 % za jediný měsíc, průměrná cena u pumpy je 4,28 dolaru za galon

• Ropa se vrátila nad 100 dolarů za barel kvůli válce s Íránem a napětí v Hormuzském průlivu

• Jádrová inflace meziměsíčně rostla o 0,3 %, tedy rychleji, než Fed potřebuje vidět

• Zdražují i počítače a čipy (+8,4 % meziročně), letenky (+23,4 %) a mobilní služby

Ministr financí Scott Bessent tvrdí, že jde o dočasný šok z drahé ropy a cel, který ekonomikou postupně proteče. Dimon vidí přesně opačný scénář. V dubnovém dopise akcionářům napsal, že "smraďochem na večírku" roku 2026 může být inflace, která místo pomalého klesání začne pomalu stoupat. A připomněl, že kombinace prudce rostoucích cen ropy a inflace stála za hlubokými recesemi v letech 1974 a 1982.

Tři síly, které Fed neovládá

Tady se Dimonův pohled liší od běžné debaty o tom, kolikrát Fed ještě zvedne sazby. Podle něj totiž o dlouhodobých úrocích nerozhoduje jen centrální banka, ale obrovská poptávka po kapitálu. Jmenuje tři zdroje:

• Umělá inteligence a masivní investice do datových center, které Dimon odhaduje na víc než polovinu letošního růstu firemních investic

• Remilitarizace, tedy zbrojení Spojených států i Evropy

• Rozpočtové deficity vlád po celém světě

Když si o peníze říká tolik hráčů najednou, jejich cena roste bez ohledu na to, co dělá Fed. A přesně to se děje: výnos desetiletého amerického dluhopisu se tento týden znovu dostal nad 5 %. Pro investory je to klíčové číslo, protože právě od něj se odvíjí, kolik stojí hypotéky, firemní úvěry i to, jak drahé jsou akcie ve srovnání s bezpečným výnosem státních dluhopisů.

Warsh k tomu na srpnovém setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole dodal, že by jen těžko označil současné finanční podmínky za restriktivní. Jinými slovy: sazby kolem 4 % podle něj ekonomiku ještě nebrzdí. Dimon říká totéž jinou cestou, když radí, že "každá firma by měla být připravená na volatilitu" úrokových sazeb.

Číslo, které Dimon sleduje místo inflace

Přes všechna varování Dimon netvrdí, že se blíží recese. Naopak vyjmenovává, co ekonomiku drží: nízkou nezaměstnanost, ziskové firmy a rostoucí počet nově zakládaných podniků. Fed sám zvedl odhad letošního růstu HDP na 2,3 % a nezaměstnanost čeká na 4,1 %. V srpnu navíc americká ekonomika přidala 162 tisíc pracovních míst, výrazně víc, než trh čekal.

Právě trh práce je podle Dimona jediný ukazatel, který skutečně rozhodne, jestli se rizika promění v problém.

"Až když stoupne nezaměstnanost, přijdou ztráty na spotřebitelských úvěrech, ztráty na firemních úvěrech a lidé omezí výdaje. To je pro všechny ta jediná nejdůležitější věc."

Jamie Dimon, generální ředitel JPMorgan Chase

Logika je jednoduchá. Dokud mají lidé práci, splácejí hypotéky i kreditní karty a utrácejí, i když je benzin dražší. Jakmile o práci přijdou, celý řetězec se zadrhne najednou. Proto Dimon říká, že "venku je spousta věcí, které jsou docela nebezpečné", ale nedokáže říct, jak se vyřeší.

Banka, která na vyšších úrocích vydělává

Je dobré si uvědomit, kdo tohle všechno říká. JPMorgan Chase má tržní hodnotu kolem 937 miliard dolarů a její akcie se obchodují blízko 352 dolarů, zhruba 9 % nad úrovní ze začátku roku. Banka za poslední rok vydělala víc než 63 miliard dolarů čistého zisku a obchoduje se s P/E kolem 15.

Vyšší sazby velkým bankám obvykle pomáhají, protože rozšiřují rozdíl mezi tím, za kolik půjčují, a tím, kolik platí za vklady. Dimon tedy nevaruje před scénářem, který by jeho banku poškodil. Varuje před tím, který by poškodil dlužníky, a tedy nakonec i banky přes nesplácené úvěry.

Pointa jeho vzkazu není v tom, že přijde krize. Je v tom, že trh si po třech letech odvykl počítat s tím, že peníze mohou dál zdražovat. Fed ve středu ukázal, že to myslí vážně. A Dimon dodává, že tenhle příběh ještě nemusí být u konce.