Warren Buffett skončil jako předseda představenstva Berkshire Hathaway, nahradil ho jeho syn Howard

Warren Buffett v pátek 18. září opustil poslední vedoucí funkci, kterou v Berkshire Hathaway zastával. Konglomerát z Omahy oznámil, že s okamžitou platností přechází do role čestného předsedy představenstva a v jeho čele ho nahradí jednasedmdesátiletý syn Howard G. Buffett.

Překvapení to není. Berkshire ve své tiskové zprávě uvádí, že změna odpovídá dlouhodobému plánu nástupnictví. Symbolicky jde ale o zlom: Buffett firmu ovládl v roce 1965, předsedou představenstva byl od roku 1970 a generálním ředitelem přestal být teprve letos v lednu, kdy ho vystřídal Greg Abel.

Svůj krok vysvětlil v krátkém dopise akcionářům. Napsal, že Abel převzal funkci ředitele ve všech ohledech a že o jeho rozhodnutích už delší dobu nemusí přemýšlet dvakrát. Proto považuje za správné přechod dokončit.

"Čas nakonec vždycky vyhraje."

Warren Buffett, čestný předseda představenstva, Berkshire Hathaway

Tři role, které se nedají zaměňovat

Pátečním rozhodnutím se struktura vedení Berkshire vyjasnila do tří úrovní.

• Greg Abel je generální ředitel. Řídí provoz, rozhoduje o akvizicích a o tom, kam poputují peníze firmy.

• Howard Buffett předsedá představenstvu. Nemá výkonnou pravomoc, jeho rolí je dohled a udržení firemní kultury.

• Susan Deckerová, bývalá prezidentka Yahoo, zůstává vedoucí nezávislou členkou představenstva a zastupuje v jeho vedení nezávislé členy.

Warren Buffett zůstává řadovým členem představenstva. Titul čestného předsedy je ale čestný doslova, žádné rozhodovací pravomoci s sebou nenese.

Sám rozdělení rolí v dopise popsal úsporně: Abel firmu řídí, Howard hlídá její kulturu a hodnoty, které jsou podle něj cennější než cokoliv v rozvaze. Syna přirovnal k pojistce, kterou akcionáři vlastní a doufají, že ji nikdy nebudou muset uplatnit.

Kdo je Howard Buffett

Pro investora, který sleduje hlavně akcie, je to neznámé jméno. V představenstvu Berkshire přitom sedí od roku 1993, tedy už třiatřicet let. Sám Warren Buffett to v dopise akcionářům okomentoval poznámkou, že jde o delší průpravu, než jakou měl on sám, když ve čtyřiatřiceti letech firmu přebíral.

Jeho hlavní profesí investice nejsou. Od roku 1999 vede vlastní nadaci zaměřenou na potravinovou bezpečnost a zmírňování následků konfliktů, téměř deset let byl velvyslancem dobré vůle OSN pro Světový potravinový program a sám hospodaří na farmě. V minulosti seděl ve správních radách několika velkých firem, mimo jiné v Archer Daniels Midland $ADM a Coca-Cole $KO, odkud odešel v roce 2016 po sedmnácti letech.

Že mu nová funkce zamíchá životem, tušil dlouho. V rozhovoru pro Yahoo Finance z roku 2024 popisoval, že navštívil kolem 155 zemí a jen na Ukrajinu jezdil pětkrát ročně. Takové cesty podle svých slov omezí, protože musí být k dispozici.

"Firmu řídit nebudu. Mým úkolem bude podporovat Grega, jak jen to půjde."

Howard G. Buffett, předseda představenstva, Berkshire Hathaway

Šedesát let ve dvou číslech

Když Buffett v roce 1965 přebíral kontrolu, kupoval upadající novoanglickou textilku. Předává firmu, jejíž tržní hodnota přesahuje bilion dolarů a která zaměstnává téměř 400 tisíc lidí.

Mezi těmi dvěma body leží složené roční zhodnocení 19,7 procenta, proti 10,5 procenta ročně u indexu S&P 500 včetně dividend. Obě čísla pocházejí přímo z výroční zprávy Berkshire za rok 2025.

Devět procentních bodů ročně zní nenápadně, dokud si člověk nespočítá, co udělají za šest desetiletí. Ze sta tisíc korun by při zhodnocení 10,5 procenta ročně bylo po šedesáti letech zhruba 40 milionů. Při Buffettových 19,7 procenta by z téže stovky tisíc bylo bezmála pět miliard.

Za takovým výsledkem nestojí jen několik mimořádně úspěšných investic. Důležitou roli hrály tři principy, které Buffett používal po desítky let.

Zaprvé trvalá konkurenční výhoda. Začínal podle školy Benjamina Grahama nákupem firem tak levných, že vydělat šlo i na průměrném byznysu. Charlie Munger ho v šedesátých letech přesvědčil, že lepší je kupovat skvělé firmy za rozumnou cenu. Rozdíl je zásadní: levná průměrná firma vydělá jednorázově, až trh chybu napraví. Firma, která má díky značce nebo postavení na trhu možnost zdražovat bez ztráty zákazníků, vydělává dál každý rok. Buffett pro to používá obraz hradu s vodním příkopem, anglicky moat. Čím je příkop širší, tím hůř se konkurence dostane dovnitř. Prvním takovým nákupem byl výrobce bonboniér See's Candies v roce 1972, nejslavnějším podíl v Coca-Cole vybudovaný do roku 1989.

Zadruhé pojišťovny. Tohle je nejméně pochopená část celé konstrukce. Pojišťovna vybere pojistné dopředu a plnění vyplácí až později, často o roky. Mezitím drží peníze, které ekonomicky patří pojistníkům, ale může s nimi nakládat. Buffett si toho všiml už v šedesátých letech u pojišťovny National Indemnity a Berkshire pak skupovala další, včetně automobilové pojišťovny Geico. Objem tohoto plovoucího kapitálu dosahoval podle odborného serveru Insurance Business začátkem letošního roku zhruba 177 miliard dolarů.

Kdo si půjčí peníze na investování, obvykle platí úrok. Berkshire za tyhle peníze neplatí nic. A pokud její pojišťovny navíc vyberou na pojistném víc, než vyplatí na škodách a nákladech, vydělá firma ještě dřív, než vůbec začne investovat. Takovou výhodu běžný investor nemá a je to hlavní důvod, proč se Buffettovy výsledky nedají jednoduše kopírovat.

Zatřetí čas. Miliardářem se Buffett stal až v pětapadesáti, drtivou většinu majetku vydělal po šedesátce. Složené úročení totiž roste exponenciálně, takže největší část výnosu vzniká na konci období. Žebříček Forbesu dnes odhaduje jeho jmění na 144,7 miliardy dolarů.

Co teď řeší Wall Street

Akcie Berkshire na páteční zprávu prakticky nezareagovaly. Třída B uzavřela pátek na 509,49 dolaru, tedy prakticky na stejné úrovni jako ve čtvrtek, kdy se zavírala na 509,20 dolaru. O skutečné výměně v čele trh rozhodl už loni v květnu, kdy Buffett oznámil odchod z pozice ředitele.

Zajímavější je stav samotné akcie. Berkshire letos zaostává: titul je podle údajů serveru Axios zhruba jedno procento v plusu, zatímco S&P 500 přidal kolem dvanácti procent. Pokud to vydrží, půjde o páté zaostání za indexem za posledních deset let.

Otázka, která akcionáře zajímá víc než jméno na dveřích předsedy, zní jinak: dokáže Abel rozumně naložit s horou hotovosti, kterou zdědil?

Podle výsledků za druhé čtvrtletí Berkshire snížila zásobu hotovosti na 365,5 miliardy dolarů z rekordních 397,4 miliardy o tři měsíce dříve. Vlastní akcie vykoupila zhruba za 4,5 miliardy dolarů, zatímco v prvním čtvrtletí to bylo pouhých 235 milionů.

Berkshire nevyplácí pravidelnou dividendu, jedinou v historii poslala akcionářům v roce 1967 ve výši deseti centů na akcii, takže odkupy jsou jedním z mála způsobů, jak vrací kapitál přímo majitelům.

Konglomerát se navíc poprvé po čtrnácti čtvrtletích stal čistým kupcem akcií. Nakoupil tituly za 23,5 miliardy dolarů a prodal jen za 3,7 miliardy. Mezi nákupy figuruje podíl v Alphabetu $GOOG, který do konce června narostl na téměř 38 miliard dolarů a stal se třetí největší akciovou pozicí v portfoliu. Za tímto nákupem přitom stál sám Buffett, který si rozhodnutí veřejně připsal.

Jeden kvartál tedy nestačí k závěru, že Abel zásadně mění Buffettův přístup. Druhé čtvrtletí ale ukázalo, že Berkshire po letech hromadění hotovosti znovu našla příležitosti, kam desítky miliard dolarů nasadit. A právě podle toho, ne podle jména předsedy představenstva, se bude Abelovo období posuzovat.