Nový šéf Fedu chce, abyste o inflaci přestali mluvit. Pro trhy je to horší zpráva, než zní

Když centrální bankéř začne měnit definice, obvykle to není jazykové cvičení. Nový šéf americké centrální banky Kevin Warsh už od svého nástupu opakuje jednu myšlenku: cenová stabilita podle něj znamená stav, kdy o inflaci nikdo nemluví. A přesně tenhle zdánlivě neškodný obrat teď rozhoduje o tom, jestli nejdražší akciový trh v historii poletí dál, nebo dostane brzdu.

Warsh, kterého do čela Fedu prosadil Donald Trump jako náhradu za Jeroma Powella, minulý týden vystoupil před Sněmovním výborem pro finanční služby a svůj postoj ještě přitvrdil. Jeho poselství se dá shrnout jednoduše: éra předvídatelného, transparentního Fedu končí.

Definice, která zní jako z 80. let

Na papíře Warsh neříká nic revolučního. Fed má i nadále cílovat dvouprocentní inflaci. Jenže způsob, jakým o ní mluví, je záměrný krok zpátky k érám Paula Volckera a Alana Greenspana.

Moje širší definice cenové stability je taková změna cen, o kterou se domácnosti a firmy nemusí starat, nemusí na ni myslet.

Kevin Warsh, předseda Fedu, slyšení ve Sněmovně reprezentantů, 14. července 2026

Volcker, který Fed vedl v letech 1979 až 1987 a proslul tím, že zlomil dvoucifernou inflaci brutálně vysokými sazbami, mluvil o stavu, kdy očekávání rostoucích cen nejsou "všudypřítomným vlivem na ekonomické chování". Greenspan to formuloval podobně. Warsh se k téhle tradici hlásí naprosto vědomě a odkazem na Volckera, který si vysloužil pověst nekompromisního bojovníka s inflací, dává jasně najevo, kam chce Fed vrátit.

Problém je, že "dokud o tom nikdo nemluví" není číslo. Nedá se změřit, nedá se předpovědět a hlavně se s ním nedá počítat dopředu. A právě předvídatelnost byla to, co trhy poslední dekádu od Fedu dostávaly.

Proč z toho mají obchodníci s dluhopisy husí kůži

Fed za Powella a Yellenové fungoval jako otevřená kniha. Dopředná komunikace, tečkové grafy, detailní zápisy - investoři věděli, na čem zhruba jsou. Warsh tenhle přístup otevřeně nesnáší a chce ho zredukovat. Pro akciové i dluhopisové trhy to znamená jediné: víc nejistoty.

Když nikdo přesně neví, podle čeho bude Fed reagovat, roste volatilita. Nejcitlivěji to pocítí trh s americkými státními dluhopisy, kde se výnosy odvíjejí právě od očekávání ohledně sazeb. Mlhavá definice inflace = hůř čitelný Fed = nervóznější výnosy. A výnosy amerických "treasuries" jsou kotvou, podle které se přeceňuje prakticky každé aktivum na světě, akcie nevyjímaje.

K tomu se přidává druhá, ještě nepříjemnější věc, a je čerstvá. Warsh nechal ustavit pět pracovních skupin, které mají projít fungování Fedu, přičemž jedna z nich se má zaměřit přímo na to, jak centrální banka inflaci měří a jak na ni reaguje. Sám přitom otevřeně zpochybňuje tradiční ukazatele jako CPI a PPI a podle zpráv z minulého týdne odmítl i některé alternativy, třeba "trimmed mean" ukazatel dallaského Fedu. Jinými slovy: nejen že mění definici cíle, on chce měnit i měřidlo. Podle analýzy CNBC tím Warsh vstupuje do testu vlastní důvěryhodnosti hned na začátku mandátu.

Jenže o inflaci teď mluví úplně každý

Tady je ta ironie. Kdyby platila Warshova definice doslova, Fed by měl daleko k úspěchu. O inflaci se totiž nebavil málokdy tak nahlas jako právě teď.

Spotřebitelské ceny v červnu podle dat amerického statistického úřadu zpomalily na 3,5 % meziročně z 4,2 % v květnu, přičemž v samotném měsíci ceny klesly o 0,4 %, což byl vůbec největší měsíční pokles od roku 2020. Zásluhu na tom má hlavně levnější palivo. Jádrová inflace, která ceny energií a potravin vynechává, sice zpomalila na 2,6 %, pořád je ale nad dvouprocentním cílem. A pět let zvýšené inflace se do hlav domácností i firem zarylo hluboko.

Warsh přitom nedává trhu žádnou naději na uvolnění. Naopak:

Členové našeho výboru nemají žádnou toleranci vůči trvale zvýšené inflaci. Sdílíme rozhodný závazek obnovit cenovou stabilitu.

Kevin Warsh, předseda Fedu

Fed drží základní sazbu v pásmu 3,50 - 3,75 % a po sérii škrtů z konce roku 2025 se odmlčel. Nejbližší zasedání výboru padne na 28. a 29. července a tady je ta zajímavá zápletka. Ještě týden před červnovými čísly trh sázel na zvýšení sazeb zhruba ze 40 %, protože po kolapsu příměří mezi USA a Íránem začátkem července vyskočila ropa a s ní i obavy z inflace. Jenže slabý report CPI tyhle sázky srazil na patnáct procent. Trh si oddechl, na červenec teď čeká spíš klid.

Warsh ale odmítl couvnout. Kdo by prý v datech viděl "splněnou misi", nesdílí jeho pohled. A právě proto zůstává živé zejména zářijové zasedání, kde investoři pravděpodobnost zvýšení sazeb odhadují stále na zhruba 63 %. Jinými slovy: hrozba zvednutých sazeb se nerozplynula, jen se posunula o pár týdnů dál.

Rekordní trh, který stojí na dluhu

A právě v tuhle chvíli přichází jestřáb. Americké indexy S&P 500, Dow Jones i technologický Nasdaq Composite se od začátku léta drží u historických maxim. Celou rally přitom táhne masivní, z velké části dluhem financovaná výstavba datacenter pro umělou inteligenci. Firmy jako Nvidia $NVDA se staly symbolem trhu, který sází na to, že peníze zůstanou levné a dostupné.

Warshův svět je ale přesně opačný. Jestřábí rétorika, netolerance vůči inflaci, možné zvýšení sazeb a k tomu záměrně nečitelná komunikace - to je koktejl, který drahým akciím historicky nesvědčí. Čím dráž je zafinancovaná expanze AI, tím citlivěji reaguje na každý náznak, že sazby půjdou nahoru místo dolů.

Zajímavé je, že sám trh zatím Warshovu hru nebere úplně vážně. Nižší inflace investory uklidnila, akcie se drží nahoře, jako by "regime change" ve Fedu byl jen slovní cvičení. Otázka je, jak dlouho. Warsh dal jasně najevo, že jednu příznivou statistiku za výhru nepovažuje. Pokud v září sazby skutečně zvedne, nebo to dostatečně zřetelně naznačí, narazí předražený trh na realitu velmi rychle.

Nový šéf Fedu tak vlastně říká dvě věci najednou. Chce, aby lidé přestali o inflaci mluvit. A přitom dělá přesně to, co zaručí, že se o ní bude na Wall Street mluvit ještě dlouho.