Co je tržní a co limitní pokyn. V srpnu 2015 se ukázalo, kolik nevědomost může stát

Než se dostaneme k tomu, co se stalo, je potřeba rozumět jedné věci. Bez ní ten příběh nedává smysl.

ETF je jenom obal. Když si koupíte fond na index S&P 500, nekupujete si nic magického. Kupujete si podíl na koši, ve kterém leží pět set amerických akcií. Cena toho koše se odvíjí od toho, co stojí akcie uvnitř.

Z toho plyne něco, co si málokdo uvědomí: cena ETF dává smysl jen tehdy, když se s akciemi uvnitř normálně obchoduje. Když ne, obal se obchoduje dál, ale nikdo pořádně neví, co je v něm.

Přesně tohle se stalo v pondělí 24. srpna 2015.

Pondělí ráno, kdy burza otevřela jen napůl

Ještě než se ten den v Americe otevřelo, propadla se šanghajská burza o téměř devět procent, nejvíc od roku 2007. Panika z čínského zpomalení, která se stupňovala od srpnové devalvace jüanu, tak dorazila do New Yorku ještě před startem obchodování.

Znát to bylo okamžitě. Nejobchodovanější americký fond SPDR S&P 500 $SPYspadl už před otevřením o víc než pět procent pod páteční závěr. Futures na index klesly na svůj denní limit a od 9:25 do 9:30 bylo obchodování s nimi zastavené.

Pak udeřilo devět třicet. A tady je potřeba jeden technický detail: newyorská burza neotevírá akcie čistě elektronicky. Její otevírací proces obsahuje ruční prvek, kdy titul rozjíždí konkrétní člověk. Na klidných dnech se to neprojeví, v panice se to zadrhne.

Čísla z analýzy americké Komise pro cenné papíry:

• V 9:35 měla newyorská burza otevřených jen 38 % akcií z indexu S&P 500, které kotuje

• Do 9:45 se to zvedlo na 86 %

Neznamená to, že se s těmi akciemi nedalo obchodovat vůbec, obchodovaly se na jiných burzách. Ale chyběla jim otevírací cena z domovské burzy, tedy ten záchytný bod, od kterého se všechno ostatní odvíjí.

Fondy, které ty akcie drží, se přitom otevřely přesně na čas.

Proč se z toho stala díra

Aby ETF mělo v každou chvíli slušnou cenu, stojí za ním firmy, kterým se říká tvůrci trhu. Jejich práce je jednoduchá: pořád nabízet, že od vás fond koupí za jednu cenu a prodají za o kousek vyšší. Z toho rozdílu žijí.

Funguje jim to proto, že se umí zajistit. Když od vás koupí podíl ve fondu na S&P 500, okamžitě prodají odpovídající balík akcií uvnitř a riziko je pryč.

To ráno jim ale obojí přestalo fungovat naráz. Nevěděli, co fond stojí, protože většina akcií uvnitř neměla cenu. A nemohli se zajistit, protože ty akcie nešlo obchodovat.

Tak udělali jedinou rozumnou věc. Stáhli se.

V takzvané knize objednávek, což je prostě seznam všech příkazů čekajících na spárování, po nich zbylo skoro prázdno.

A tohle není odhad. SEC to změřila. Množství peněz čekajících v knize kolem aktuální ceny bylo v prvních minutách u fondů o víc než 90 % nižší než v běžných dnech. U velkých jednotlivých akcií to bylo o 70 %.

Zůstalo tam pár nabídek hluboko pod skutečnou hodnotou fondu, protože jen tak nízko byl někdo ochotný riskovat. A do téhle díry padaly příkazy lidí, kteří se ráno rozhodli prodat.

Tržní pokyn znamená "cena mě nezajímá"

Když zadáváte objednávku, broker se ptá na typ pokynu. Většina lidí to proklikne, protože tržní pokyn bývá předvyplněný.

Tržní pokyn říká burze: vezmi, co je zrovna v knize. Nepíšete žádnou cenu. Máte jistotu, že obchod proběhne, ale žádnou jistotu, za kolik.

Toho rána to bylo doslova: vezmi ty zbytky hluboko pod hodnotou.

Limitní pokyn říká něco jiného: chci maximálně tuhle cenu, jinak nic. Napíšete konkrétní číslo. Máte jistotu ceny, ale ne toho, že se obchod uskuteční. Kdo měl to ráno zadaný limit, prostě neprodal a přišel o nic.

Regulátor si dal práci a spočítal, jaké pokyny za tím tlakem stály. V aukcích, kterými burza NYSE Arca po každé pauze rozjížděla obchodování znovu, tvořily tržní pokyny 94 % veškeré prodejní nerovnováhy. Na nákupní straně jen devět procent.

"Souhrnně řečeno, tržní pokyny byly významným zdrojem prodejního tlaku v obnovovacích aukcích burzy NYSE Arca, ale mnohem méně významným zdrojem tlaku nákupního."

Research Note: Equity Market Volatility on August 24, 2015, U.S. Securities and Exchange Commission

Za zmínku stojí i pokyny stop-loss, které si spousta lidí nastaví jako pojistku. V základní podobě totiž stop-loss není samostatný druh pokynu, ale tržní pokyn se samospouští. Když cena klesne pod nastavenou hranici, odpálí se a prodá za to, co je zrovna v knize. Pojistka proti propadu se tak v takové chvíli mění v příkaz prodat do díry.

Za dvacet minut bylo po všem

A teď to podstatné pro klid v duši. SPY otevřelo 5,2 % pod pátečním závěrem, v 9:35 se propadlo až na minus 7,8 %, ale už v 9:40 bylo zpátky nad otevírací cenou a den zavřelo na minus 4,2 %.

Jakmile se akcie dootevřely, tvůrci trhu se vrátili a ceny fondů naskočily zpět. Kdo ráno nic nedělal, do oběda o ničem nevěděl. Osmdesát procent fondů toho dne neprošlo ani jedním zastavením obchodování.

Rozdíl mezi minus 7,8 % v 9:35 a minus 4,2 % na konci dne si rozdělili ti, kdo prodali do díry, a ti, kdo v ní nakoupili.

Co si z toho odnést

Nejde o to bát se ETF ani obchodovat s kalkulačkou v ruce. Ve většině situací je tržní pokyn naprosto v pořádku. Když v půl čtvrté odpoledne kupujete za deset tisíc korun největší světový indexový fond, limitní pokyn vám ušetří tak korunu.

Za pozornost stojí čtyři situace:

• První a poslední minuty obchodního dne, kdy se ceny teprve hledají

• Menší a méně obchodované fondy, kde je mezera mezi nabídkou a poptávkou širší

• Rozšířené hodiny. Frankfurtská burza obchoduje od prosince 2025 od osmi ráno do desíti večer, ale svůj ukazatel kvality trhu počítá dál jen pro 9:00 až 17:30. Kupovat evropský fond na americký index v 8:15, kdy je New York zavřený, není totéž co v šestnáct hodin.

• Dny, kdy se trhem něco žene. Tedy přesně tehdy, kdy má člověk největší nutkání kliknout rychle.

Napsat do objednávky konkrétní cenu trvá pět vteřin. Ve většině dnů je to zbytečné. V tom jednom dnu za deset let je to rozdíl mezi tím, že se nic nestalo, a tím, že jste prodali na dně dvacetiminutové díry.