Nová daň na obzoru. Ministerstvo zemědělství chce vybírat poplatek za déšť ze střech rodinných a bytových domů

Firmy platí za déšť od roku 2001, domácnosti zatím chrání výjimka

Když zaprší na střechu supermarketu, vodárna majiteli vyúčtuje každý kubík, který odteče do kanalizace. Když zaprší na střechu rodinného domu vedle něj, neplatí se nic. Zákon o vodovodech a kanalizacích 274/2001 Sb. osvobozuje od platby za srážkovou vodu plochy k trvalému bydlení a domácnosti, a vedle nich silnice, železnice, zoologické zahrady a hřbitovy.

Ministerstvo zemědělství chce tohle osvobození pro bydlení zrušit. Zařadilo to do rozsáhlé novely vodního zákona, která mění i zákon o vodovodech a kanalizacích. Stav k 13. 11. 2026: meziresortní připomínkové řízení skončilo 24. září 2026, připomínky poslalo až 50 úřadů a organizací a resort je teď vyhodnocuje. Na vládu návrh zatím nedoputoval, do Sněmovny tím méně.

Resort to zdůvodňuje čtyřmi věcmi: lidé mají dešťovku zadržovat a používat, stokám a čistírnám se má ulevit, při přívalových deštích má do řek téct méně nečistot a náklady na odvádění srážek se mají rozdělit spravedlivěji mezi všechny, kdo kanalizaci používají.

Model ministerstva: 4 100 korun za dům se 150 m², 800 korun na byt

Podle modelových propočtů, které ministerstvo poskytlo Seznam Zprávám, by rodinný dům se 150 m² odvodňovaných ploch platil zhruba 4 100 korun ročně. Na jeden byt v modelovém bytovém domě by připadlo asi 800 korun.

Déšť nikdo neměří vodoměrem. Vodárna ho počítá podle přílohy 16 vyhlášky 428/2001 Sb.: plocha × odtokový součinitel × dlouhodobý srážkový úhrn v místě × cena stočného. Střecha s nepropustnou krytinou, asfalt nebo zámková dlažba mají součinitel 0,9, štěrk 0,4, trávník 0,05. Zelená střecha podle tloušťky souvrství 0,6, 0,3 nebo 0,1.

Ministerstvo zároveň tvrdí, že stočné za kubík může díky novým plátcům zlevnit, protože se náklady čistíren rozpočítají na víc fakturované vody. Jeho modelový výpočet s tímto předpokladem vychází čtyřčlenné domácnosti v rodinném domě o 1 550 korun ročně levněji než dnes a dvoučlenné domácnosti v bytě o 375 korun.

„Myslíte si, že dojde k reálnému snížení vodného stočného? Já tomu nevěřím, skoro bych se s vámi vsadil. A myslím, že je to celé nedomyšlené."

Milan Krček, předseda Občanského sdružení majitelů domů, pro Seznam Zprávy, 7. 11. 2026

Propočet Warengo: střecha 80 m² v Praze 3 907 korun, 200 m² až 9 768 korun ročně

Vzorec z vyhlášky jsme dosadili do skutečných cen. Zjednodušení redakce: počítáme jen střechu s nepropustnou krytinou (součinitel 0,9), bez dvora a chodníků. Srážky bereme podle celostátního normálu za roky 1991 až 2020, který ČSÚ uvádí ve výši 684 mm. Stočné v Praze činí podle ceníku PVK od 1. 1. 2026 79,34 Kč/m³ s DPH, v Ostravě podle ceníku OVAK pro rok 2026 56,59 Kč/m³ s DPH.

Proč vychází víc než 4 100 korun z modelu ministerstva: počítáme s dnešní plnou cenou stočného, ne se slibovaným zlevněním kubíku, a s celostátním srážkovým normálem. Na jižní Moravě nebo v severozápadních Čechách, kde podle ČSÚ spadne pod 500 mm ročně, by dům se 150 m² v pražských cenách platil zhruba 5 355 korun, tedy asi o čtvrtinu méně. Skutečnou částku by určila smlouva s vodárnou podle místního úhrnu srážek.

Nádrž nebo vsak sráží platbu na nulu, přepad do kanalizace ji vrací zpět

Platit by se podle návrhu mělo jen za vodu, která do veřejné kanalizace skutečně odtéká. Kdo svody vede do vsakovací jímky na zahradě nebo do nádrže bez přepadu do kanalizace, neplatil by nic. Sud pod okapem s přepadem do kanálu platbu nezruší, jen ji zmenší o to, co v něm zůstane. Zelená střecha sníží součinitel z 0,9 na 0,6 až 0,1, a s ním i účet.

Tahle možnost ale neplatí pro každého. Starší činžák v centru města často stojí skoro na celém pozemku a pod dvorem mu vedou inženýrské sítě, takže na nádrž ani vsakování není místo. Občanské sdružení majitelů domů na to upozornilo v připomínkách, které poslalo ministerstvu v září 2026, a dodává, že novela sice převádí do českého práva evropskou směrnici o čištění městských odpadních vod, zrušení výjimky pro bydlení ale Evropská unie nepožaduje.

„Pokud vlastník nemá kam vodu bezpečně odvést, platba ho k jinému chování nemotivuje."

Občanské sdružení majitelů domů, písemné připomínky k novele vodního zákona, září 2026

Původně od července 2027, ministerstvo teď mluví nejdřív o roce 2030

Pro zrušení výjimky dlouhodobě lobbuje SOVAK, sdružení vodáren: náklady na odvádění deště z osvobozených domů dnes podle něj nesou ostatní plátci stočného, tedy firmy a nepřímo i samotné domácnosti. Proti stojí Občanské sdružení majitelů domů, Sdružení místních samospráv, jehož předseda Petr Halada chce osvobození domácností a pohřebišť zachovat, i Svaz měst a obcí. Dan Jiránek ze Svazu upozorňuje, že obce by nově platily za vodu ze svých silnic a chodníků a že cena za kubík sice může dočasně klesnout, účet je ale pořád sazba krát počet kubíků: kdo vsakuje, zaplatí méně, ostatní víc.

Návrh musí projít vypořádáním připomínek, vládou, Sněmovnou, Senátem a k prezidentovi. Vodárny by pak musely přepsat smlouvy s každým odběratelem, a právě kvůli této administrativě ministerstvo podle vyjádření pro Seznam Zprávy zvažuje odložit účinnost nejméně o tři roky oproti původnímu 1. 7. 2027, tedy nejdřív na rok 2030. K 13. 11. 2026 za déšť z okapu neplatí žádná domácnost ani korunu.