Nafta zlevnila o 1,45 koruny. Rafinerie si z každého litru dál nechávají skoro deset korun
Cenové stropy a nižší daň srazily ceny u českých pump. Pumpaři ani stát však nejsou těmi, kdo na palivové krizi skutečně vydělává. Zisk vzniká v rafineriích a akcie evropských zpracovatelů ropy letos rostou o 40 až 87 procent.

Foto: ChatGPT
Klíčové body článku
- Od 1. října platí stropy na pohonné hmoty a nafta zlevnila o 1,45 Kč na 47,99 Kč za litr.
- Rafinérská marže na naftu dosáhla 1. září rekordních 98 dolarů na barel oproti necelým 45 dolarům v červnu.
- Orlen, majitel rafinerií v Litvínově a Kralupech, vydělal ve 2. čtvrtletí 7,68 miliardy zlotých, pětkrát víc než loni.
Od čtvrtka 1. října platí v Česku znovu cenové stropy na benzin a naftu. Výsledek se dostavil rychle: v neděli stál litr nafty v průměru 47,99 Kč a benzinu 45,27 Kč, tedy o 1,45 koruny, respektive o necelých 60 haléřů méně než před startem regulace. Pro řidiče je to samozřejmě dobrá zpráva. Pro investora je ale zajímavější, co se při tom zlevnění nestalo.
Zlevnění, které zaplatil stát, ne trh
Vláda sáhla na dvě věci. Marži prodejců zastropovala na 2,50 Kč za litr a u nafty na měsíc odpustila část spotřební daně ve výši 1,939 Kč na litr, což po připočtení DPH dělá 2,35 Kč. Ministerstvo financí počítá, že ho to bude stát zhruba 1,1 miliardy korun měsíčně. Nafta navíc ještě zlevňovat bude, protože pumpy teprve doprodávají zásoby nakoupené s vyšší daní.
Všimněte si, kde se škrtalo: úplně na konci řetězce. Marže pumpy a daň. Cena ropy se přitom nehnula, Brent se drží kolem 101 dolarů za barel, zatímco před únorovým útokem USA a Izraele na Írán stál asi 72 dolarů. A nehnula se ani ta část ceny, která dnes rozhoduje nejvíc: rafinérská marže.
"Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v ČR na nejpříznivějších úrovních v EU."
Alena Schillerová, ministryně financí, tisková zpráva ministerstva financí
Deset korun, o kterých se u stojanu nemluví
Rozložme si litr nafty za 47,99 Kč. DPH z něj ukrojí zhruba 8,30 Kč, snížená spotřební daň 8,01 Kč a pumpa si smí nechat nejvýš 2,50 Kč. Zbývá přibližně 29 korun, což je velkoobchodní cena hotové nafty. A právě v ní je schovaný rozdíl mezi cenou ropy a cenou paliva, kterému se v branži říká crack spread. Česky prostě rafinérská marže.
Ta je letos na úrovních, jaké Evropa nepamatuje. Fyzická marže na naftu v přístavech Amsterdam, Rotterdam a Antverpy dosáhla 1. září rekordních 98 dolarů na barel. Ještě v červnu to bylo necelých 45 dolarů. Odborníci Evropské centrální banky odhadují, že v eurozóně dnes rafinérská marže tvoří 0,41 eura z každého litru nafty, tedy zhruba deset korun a skoro pětinu ceny u stojanu. Samotná ropa přitom podle ECB tvoří méně než čtvrtinu ceny.
Důvody jsou tři a sešly se najednou. Uzavření Hormuzského průlivu odřízlo Evropu od nafty z rafinerií v Perském zálivu. Rusko po ukrajinských útocích na své rafinerie zakázalo vývoz nafty. A Evropa sama za posledních patnáct let zavřela zhruba třetinu své rafinérské kapacity, takže chybějící objemy nemá čím nahradit. Ropy je na světě dost. Chybí továrny, které z ní umí udělat naftu.
"Kdybych s vámi před šesti měsíci mluvila o rafinérských maržích, nevěděli bychom, o čem vlastně mluvíme. Teď, ať už tomu říkáte crack spread nebo rafinérská marže u kapalných paliv, všichni víme, o co jde. A všichni víme, že naftu používá určitá kategorie ekonomických subjektů. A dnes už víme, že je to další úzké hrdlo."
Christine Lagarde, prezidentka ECB, tisková konference 10. září 2026
Akcie, které se vezou na drahé naftě
Tzv. úzká hrdla (z anglického bottleneck) mívají své vítěze. Španělský Repsol $REP letos posílil o 87 procent, finská Neste $NESTE o 76 procent a polský Orlen $PKN o 55,6 procenta. Orlen ve druhém čtvrtletí vydělal čistých 7,68 miliardy zlotých, tedy přes 40 miliard korun a více než pětinásobek loňského výsledku. Jeho modelová rafinérská marže vyskočila už v prvním čtvrtletí na 17 dolarů za barel z 8,9 dolaru o rok dříve.
Pro českého čtenáře je Orlen zajímavý z jednoho prostého důvodu: patří mu obě tuzemské rafinerie, v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou, i síť pump Orlen. Český cenový strop mu omezuje marži na konci řetězce, tedy na pumpě. Marže v rafinerii, kde se dnes tvoří většina zisku, se regulace nedotýká. Orlen sám přiznává, že mu k rekordnímu kvartálu pomohly právě zahraniční čerpací stanice.
Jak vypadá sezona rafinerií v číslech:
Repsol: průmyslová divize včetně rafinace vydělala v prvním pololetí 1,68 miliardy eur, loni ve stejném období 235 milionů
Neste: provozní zisk EBITDA ve druhém čtvrtletí rekordních 1,20 miliardy eur oproti 341 milionům před rokem
TotalEnergies $TTE: evropská rafinérská marže 13,5 dolaru za barel, rok předtím 4,7 dolaru
Orlen: tržby ve druhém čtvrtletí 76,5 miliardy zlotých, výsledky za třetí kvartál zveřejní už 5. listopadu
Stát si jde pro svůj díl
Vláda to vidí podobně, a proto vedle stropů chystá i mimořádnou sektorovou daň pro rafinerie. Má platit v letech 2026 a 2027 a činit polovinu z nárůstu hrubé rafinérské marže oproti roku 2025. Ministerstvo si od ní letos slibuje asi 5,5 miliardy korun, tedy zhruba pětinásobek toho, co ho stojí měsíční sleva na naftě. V Česku se daň prakticky týká jediné firmy, a to Orlen Unipetrolu.
"Zisky z paliv pomáhaly petrochemii přežít, což daně omezí. Důsledkem bude nutnost snížit nebo odložit investice, které v Orlen Unipetrolu činí ročně kolem 10 miliard korun."
Mariusz Wnuk, generální ředitel Orlen Unipetrol, rozhovor pro Hospodářské noviny
Polsko jde ještě dál a projednává šedesátiprocentní daň z mimořádné marže. Pro akcionáře Orlenu to znamená jediné: část rekordního zisku si státy vezmou zpět, a to dřív, než se marže samy vrátí k normálu. Rafinérský byznys je politicky nejviditelnější odvětví v Evropě a tahle viditelnost má svou cenu.
Kdy tahle párty skončí
A marže se k normálu vrátí, to je u rafinerií historická jistota. Crack spread patří k nejrychleji se otáčejícím číslům v celém energetickém byznysu: v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu vyletěl podobně a během několika měsíců spadl zpět. Odborníci ECB čekají, že marže na naftu dosáhnou vrcholu v říjnu, benzinové ho mají za sebou už od srpna. Americká agentura EIA počítá s Brentem v průměru 91 dolarů letos, ale jen 74 dolarů v roce 2027. A u Repsolu, letošního evropského šampiona, analytici pro příští rok čekají propad tržeb o 17 procent.
Kdo dnes kupuje akcie rafinerií, sází na to, že úzké hrdlo vydrží: že se Hormuz hned tak neotevře, Rusko neobnoví vývoz nafty a Evropa nezačne stavět rafinerie, které před lety zavřela. Zatím to tak vypadá, do zimy se evropské zásoby nafty plnit nestihnou. Jen je dobré vědět, co přesně kupujete.
Než uděláš další krok
Tenhle článek ber jako jeden dílek skládačky, ne jako pokyn k akci. Neinvestuj podle jediné zprávy - udělej si vlastní analýzu. A jestli nevíš, jak na ni, krok za krokem tě to naučíme v naší Akademii.
Otevřít AkademiiTento článek byl vytvořen v souladu s redakčními standardy Warengo.



