Michl říká, že zdrtí ekonomiku. Babiš chce levné hypotéky. Oba mají problém s tím, kdo za co může.

Babiš si stěžuje, že ČNB drží repo sazbu o procentní bod výše než ECB. Bankovní rada ČNB drží od května 2025 dvoutýdenní repo sazbu na 3,50 %. ECB má ve stejném období základní sazbu na 2,00 %, rozdíl je tedy reálných 1,5 procentního bodu. Babišův argument zní jednoduše: proč jsou české sazby výše než v Evropě, když jsme součástí jednotného trhu? Ale právě tahle zdánlivá jednoduchost je nejslabším místem celého argumentu.

Michlova logika

Guvernér svůj postoj nezakrývá. Jeho pohled sice dráždí politiky, ale ekonomicky dává smysl. Mandát ČNB je primárně cenová stabilita - ne dostupnost bydlení, tempo ekonomického růstu, ne výše splátek u Agrofertu. Michlova logika stojí na jedné premise: sazby musí být nad inflací, aby reálná úroková míra zůstala kladná a ekonomika nevytvářela nové cenové tlaky. Před covidem držela ČNB sazby nízko déle, než bylo zdravé. Spolu s oslabením koruny to přivodilo inflační vlnu a tuto chybu Michl nemíní opakovat.

"Nejsem tady od toho, abych podporoval levné hypotéky. Náš mandát je nízká inflace."

Aleš Michl, guvernér ČNB

Babišův argument má ale háček

Babišova kritika by dávala smysl, kdyby česká ekonomika fungovala jako ekonomika eurozóny, ale nefunguje. Česká republika má vlastní měnu, vlastní inflační dynamiku a jiné strukturální podmínky. Průměrná míra inflace v ČR za rok 2025 dosáhla 2,5 % - přesně uprostřed inflačního cíle ČNB. To zní dobře, jenže inflace v eurozóně se ve stejném období pohybovala níže, a ECB proto mohla snižovat agresivněji. Kopírovat sazby ECB bez ohledu na domácí podmínky by bylo jako jet podle auta na jiné silnici.

https://x.com/MarketaMala_/status/2058819503471911155

Co se v Babišově kritice neřekne: Michl byl původně jmenován s jasnou politickou podmínkou - nesmí zvyšovat sazby. Sám Babiš přitom jako lídr opozice vystupoval proti drahým penězům a motivace byla zřejmá: Agrofert měl tehdy úvěry ve výši 53 miliard korun. Člověk, který kdysi lobboval za nulové sazby pro vlastní holding, dnes protestuje, že sazby jsou moc vysoké.

Hypotéky: problém je jinde

Babišův argument o hypotékách je emotivně silný, ale číslům neodpovídá. Průměrná sazba hypoték se v roce 2025 postupně posunula k 4,5 %, z dřívějších hodnot přes 5 %. Pokles probíhá, jen pomaleji, než by si dlužníci přáli. A tady přichází podstatný detail: průměrná hypoteční sazba v lednu 2026 ležela o celý procentní bod výše, než odpovídá aktuální repo sazbě ČNB. To znamená, že banky si berou nadstandardní marži, a to je jejich rozhodnutí, ne Michlovo. Guvernér to ostatně říká bez obalu: ať lidé tlačí na konkurenci mezi bankami. Centrální banka není od toho, aby za ně vyjednávala slevu.

Kdo má pravdu?

Ani jeden z nich úplně. Michlův postoj má solidní makroekonomické základy - sazby byly roky výrazně nižší, než měly být, a veřejné finance jsou permanentně v deficitu. Dohromady to opodstatňuje vyšší sazby po delší dobu. Zároveň platí, že ČNB se pohybuje v politicky citlivém prostoru, kde každé rozhodnutí má přímý dopad na miliony domácností. Babišova kritika u voličů zabírá, ale přichází od člověka, jehož holding má přímý zájem na levných penězích a jehož vláda v pandemických letech přispěla k inflaci schodky přes 400 miliard korun ročně.

Co by znamenalo, kdyby ČNB skutečně kopírovala ECB a snížila sazby na 2 %? Levnější hypotéky ano, ale také slabší koruna = dražší importované zboží a nižší reálné výnosy z konzervativních investic.