Svět potřebuje víc proudu než kdy dřív. Tyhle tři firmy dodávají kov, bez kterého to nejde

Deset let nic, teď najednou skok

Poslední dekáda byla z pohledu spotřeby elektřiny nudná. Ekonomiky rostly, ale poptávka po proudu se v podstatě zasekla na místě - úspornější spotřebiče, efektivnější průmysl, žádné velké dramatické skoky. To je teď minulost.

Podle analytiků Bank of America $BAC vedených Michaelem Widmerem má globální poptávka po elektřině v následujících dva a půl letech růst výrazně rychleji než světové HDP. Poprvé za dlouhou dobu tak elektřina "předhání" samotnou ekonomiku, ze které vychází.

Zní to jako detail pro energetiky, ale má to přímý dopad na úplně jiný trh - na kovy, bez kterých se žádná elektrárna, rozvodná síť ani datacentrum nepostaví.

AI datacentra spotřebují elektřinu jako celé státy

Elektrifikace sama o sobě není nic nového - odstartovala ji už v polovině minulé dekády snaha o zelenější technologie. Teď ale nastupuje úplně nová vlna: elektromobily a především boom datacenter pro umělou inteligenci.

Podle Goldman Sachs $GS má globální spotřeba elektřiny datacenter vzrůst do roku 2030 o 165 % oproti úrovni z roku 2023. Jen americká datacentra by přitom měla do roku 2027 zdvojnásobit svůj příkon, a to především díky AI výpočtům.

Podle S&P Global by americká datacentra mohla do roku 2030 spotřebovávat až 14 % veškeré elektřiny v zemi, zatímco v roce 2025 to bylo jen 5 %. V Irsku, kam si giganti jako Microsoft nebo Amazon stavějí evropské datacentrové huby, by to mohlo být přes 20 %.

Kovy se vracejí do centra zájmu investorů

Na trhu se pro tento posun vžilo označení "HALO trade" - z anglického "heavy assets, low obsolescence", tedy sázka na těžký fyzický majetek, který neztrácí na hodnotě ani za pár let. Myšlenka je jednoduchá: pokud se ekonomika přesouvá směrem k fyzické výstavbě energetiky a AI infrastruktury, vydělávat by měly firmy, které vyrábějí těžké stroje a suroviny za tím vším.

A trh na to reaguje. Ceny mědi za poslední rok vzrostly o 21 %, a to i přes zmatky kolem amerických cel na kovy. U hliníku je vidět, jak jiný charakter může mít stejně vypadající rally: na jaře vystřelil nahoru kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu, ale jakmile se napětí kolem Íránu uklidnilo a Hormuzský průliv se znovu otevřel, v červnu se propadl o 16 % a smazal většinu letošních zisků. Měď si naproti tomu svá maxima držela mnohem lépe - její poptávka totiž není poháněná jednorázovým geopolitickým šokem, ale dlouhodobým trendem kolem AI a elektrifikace. Ještě výrazněji zdražily méně dostupné kovy jako lithium a kobalt, o zhruba 150 %, respektive 85 %.

Na ceny mědi možná budeme brzy potřebovat dalekohled - tak vysoko by mohly vyletět.

Frank Holmes, generální ředitel U.S. Global Investors

Proč je zrovna měď v centru pozornosti

Ze všech kovů je nejvíc na očích právě měď - používá se v elektromobilech, v solárních a větrných elektrárnách i v samotné kabeláži datacenter. Podle S&P Global by globální poptávka po mědi měla vzrůst z 28 milionů tun v roce 2025 na 42 milionů tun do roku 2040 - nárůst o zhruba polovinu.

Výroba jednoho elektromobilu vyžaduje téměř třikrát více mědi než auto se spalovacím motorem. Podle odhadů JPMorgan $JPM by přitom jenom poptávka od datacenter měla v roce 2026 dosáhnout 475 tisíc tun, což je více než čtyřnásobek objemu z roku 2025.

Cena mědi se aktuálně pohybuje kolem 13 500 dolarů za tunu a od začátku roku si připsala desítky procent. V lednu 2026 se přitom na burze na chvíli vyšplhala až na 14 527 dolarů za tunu, což byl jeden z nejsilnějších výkyvů v historii tohoto trhu.

Situaci ještě zhoršuje fakt, že nabídka nedokáže tempo AI a elektrifikace kopírovat. Vytěžit nové ložisko mědi dnes trvá v průměru 15 až 19 let od objevu po první tunu vytěženého kovu - a nových velkých nalezišť je čím dál míň. Právě tahle nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou žene do centra pozornosti největší těžaře mědi na světě:

• Freeport-McMoRan $FCX - americký těžař, jehož akcie v poslední době kolísaly kolem 60-70 dolarů poté, co výpadky na dole Grasberg omezily produkci

• Southern Copper $SCCO - firma, jejíž byznys stojí a padá přímo na cenách mědi

• Rio Tinto $RIO - diverzifikovaný těžařský gigant s podílem v mongolském dole Oyu Tolgoi, jednom z největších podzemních ložisek mědi na světě

Přibližně jednou za 25 let procházíme velkou generační proměnou ekonomiky. Teď se AI, elektromobily a obnovitelné zdroje spojily a poptávku po mědi táhnou společně.

Steve Schoffstall, Sprott Asset Management

Geopolitika dolévá olej do ohně

K poptávce po kovech přispívá i geopolitika. Války a obchodní spory posledních let - včetně napětí kolem Íránu a amerických cel na kovy - přesvědčily řadu vlád, že spoléhat na dovoz energie i surovin je riziko. Odpověď je stavět si vlastní výrobu a úložiště energie doma, což je podle Bank of America další faktor, který bude tlačit poptávku po kovech nahoru.

Nejde jen o samotnou těžbu surovin do baterií nebo elektrických vodičů. Elektrická síť, kterou musí každá země rozšiřovat, aby zvládla nové zdroje i nová datacentra, se sama skládá z obrovského množství transformátorů, kabelů a dalších komponent - a ty se bez mědi, hliníku a dalších kovů prostě nedají postavit.

Výsledkem je paradoxní situace: čím víc se svět snaží osvobodit od závislosti na fosilních palivech a jejich dovozu, tím větší závislost vzniká na kovech, jejichž těžba a zpracování mají svá vlastní geopolitická a kapacitní omezení. Pro trh s mědí, hliníkem i lithiem to znamená, že současný cyklus vysokých cen nemusí být krátkodobou epizodou, ale spíš novou normou, na kterou si budou muset zvyknout výrobci, vlády i investoři.