Předčasný výběr z penzijka: proč přijdete i o desítky tisíc korun?

Odbytné: vrácení státních příspěvků a 15% daň navrch

Kdo ukončí penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření (DPS) dřív, než dosáhne 60 let věku, dostává takzvané odbytné. Nárok na něj vzniká po 12 měsících spoření u starého penzijního připojištění, u novějšího DPS až po 24 měsících. Jenže odbytné rozhodně neznamená vyplacení celé naspořené částky bez následků.

Stát si nejprve bere zpět úplně všechny státní příspěvky, které za dobu trvání smlouvy vyplatil. V roce 2026 může tento příspěvek činit až 340 korun měsíčně při vlastní úložce 1 700 korun, minimálně pak 100 korun od úložky 500 korun. Při spoření trvajícím několik let se tak jedná o desítky tisíc korun, které se musí vrátit zpátky.

K tomu se navíc zdaňuje 15% sazbou daně z příjmu příspěvek, který na účet posílal zaměstnavatel, a veškeré výnosy, které smlouva za dobu trvání vygenerovala. Zde záleží na datu uzavření smlouvy: u smluv sjednaných od 1. ledna 2024 daní klient sám ve vlastním daňovém přiznání příspěvky zaměstnavatele zaplacené za posledních 10 let, starší příspěvky (11 let a více) za něj zdaňuje přímo penzijní společnost.

„U fondů s kratší historií je potřeba jejich aktuální výkonnost nepřeceňovat ani nepodceňovat.“

Václav Šimek, partner ve společnosti Freedom Financial Services

Součet těchto dvou položek - vrácených státních příspěvků a zdanění zaměstnavatelského vkladu i výnosů - tvoří základní část ztráty při předčasném výběru. Třetí a často nejbolestivější položka přichází až v daňovém přiznání.

Zpětné dodanění odpočtů za posledních 10 let

Kdo si za dobu spoření uplatňoval roční daňový odpočet ze základu daně, musí při předčasném ukončení smlouvy tyto částky zpětně zdanit, a to za posledních 10 zdaňovacích období. Nejde přitom o podání dodatečných daňových přiznání za jednotlivé roky zpětně - všechny odpočty se sečtou a zahrnou jako takzvaný ostatní příjem podle zákona o daních z příjmů do jediného přiznání, které se podává za rok, kdy smlouva zanikla.

Roční odpočet u penzijních produktů - společně s DIP a životním pojištěním - činí maximálně 48 000 korun, což při 15% sazbě daně znamená úsporu až 7 200 korun ročně. Pokud tedy někdo po dobu 10 let uplatňoval odpočet 20 000 korun ročně, dostal na daních zpět celkem 30 000 korun (10 x 3 000 korun při 15% sazbě). Při předčasném ukončení smlouvy se ale těchto 200 000 korun odpočtů (10 x 20 000 korun) zahrne do základu daně najednou, což při 15% sazbě znamená doplatek 30 000 korun, u vyšších příjmů podléhajících 23% sazbě dokonce 46 000 korun.

Součet vrácených státních příspěvků, zdanění příspěvku zaměstnavatele a výnosů a zpětného dodanění odpočtů dohromady tvoří reálnou cenu předčasného výběru. U dlouhodobě vedené smlouvy s pravidelnými odpočty se tak částka, kterou si klient odnese, může snížit o desítky tisíc korun oproti tomu, co by dostal při řádném čerpání po 60. roce věku.

Modelový příklad: rozdíl mezi výběrem v 45 a čekáním do 60 let

Představme si smlouvu s měsíčním vkladem 1 700 korun, na kterou klient spořil 20 let a průběžně uplatňoval maximální daňový odpočet. Pokud peníze zůstanou uložené ve fondu s dynamičtější strategií - podobně jako Conseq Globální akciový účastnický fond, který od svého založení v roce 2013 do října 2025 dosáhl celkového zhodnocení přes 200 procent, tedy průměrně 9,1 procenta ročně po odečtení poplatků - naroste částka za dvě dekády výrazně jinak než v konzervativním fondu, jehož průměrná dlouhodobá výkonnost se podle Penize.cz pohybuje kolem 1,3 procenta ročně.

Při řádném čerpání po dosažení 60 let klient dostává celou naspořenou částku včetně státních příspěvků, zhodnocení i příspěvků zaměstnavatele bez dalšího zdanění. Při odbytném v 45 letech se ale od stejné částky odečítají všechny tři popsané položky - vrácené státní příspěvky za 20 let spoření, 15% daň z příspěvku zaměstnavatele a výnosů, a zpětné dodanění odpočtů za posledních 10 let. Výsledný rozdíl se tak u dlouholeté smlouvy s aktivním čerpáním daňových výhod běžně pohybuje v řádu desítek tisíc korun v neprospěch předčasného výběru.

Problém navíc zhoršuje typ fondu, ve kterém peníze leží. V České republice je stále 1,77 milionu lidí v takzvaných transformovaných fondech penzijního připojištění, jejichž výsledky jsou po odečtení inflace dlouhodobě ztrátové - u NN penzijní společnosti klesla reálná hodnota prostředků od roku 2013 o 29,7 procenta, jak vyplývá z dat Penize.cz. Kdo tedy zvažuje předčasný výběr ze starého konzervativního fondu, měl by počítat i s tím, že reálná hodnota peněz mezitím mohla klesat, nikoli růst.

Novela od srpna 2026: šance pro zamčené důchodce

Od 1. srpna 2026 platí novela, která řeší specifickou skupinu lidí - poživatele starobního důchodu, kteří od poloviny roku 2024 přišli o nárok na státní příspěvky, ale zároveň zůstali ve smlouvě „zamčení“ bez možnosti ji bez sankcí ukončit. Podle informací Penize.cz jim nová pravidla umožňují nechat si tyto příspěvky vyplatit zpětně, nebo smlouvu ukončit bez dosavadních sankcí spojených s předčasným výběrem.

Týká se to konkrétně lidí, kteří již pobírají starobní důchod a v posledních letech jim penzijní společnost přestala vyplácet státní příspěvek, přestože nadále na smlouvu přispívali. Novela jim dává možnost volby - buď si nechat příspěvky doplatit zpětně, nebo z produktu odejít, aniž by museli řešit standardní odbytné se všemi jeho důsledky popsanými výše. Kdo se v této situaci nachází, měl by kontaktovat svou penzijní společnost a ověřit, zda se na jeho smlouvu novela vztahuje.

DIP jako alternativa: proč nejde o přímý převod

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se často zmiňuje jako moderní náhrada penzijního spoření, přímý převod naspořených prostředků z penzijního připojištění nebo DPS do DIP ale možný není. Jediná cesta vede přes ukončení stávající penzijní smlouvy se všemi popsanými sankcemi a až následné vložení zbylých peněz do DIP.

DIP nabízí stejný roční daňový odpočet do 48 000 korun jako penzijní spoření, ale bez přímých státních příspěvků. Podmínkou pro zachování daňových výhod je investovat minimálně 10 let a nevybrat prostředky před 60. rokem života - stejná lhůta tedy platí i zde. Výhodou DIP je širší investiční volnost, protože umožňuje nakupovat akcie a ETF fondy podle vlastního výběru, zatímco penzijní fondy nabízejí omezenější paletu strategií od konzervativních po dynamické.

„Tyto fondy se zaměřují na akcie vyspělých trhů západní Evropy a USA.“

Václav Šimek, partner ve společnosti Freedom Financial Services

Kdo tedy zvažuje přechod z penzijka do DIP, musí počítat s tím, že cesta vede přes jednorázové zdanění a ztrátu státních příspěvků popsanou výše. Rozhodnutí by mělo vycházet z porovnání očekávaného zhodnocení a poplatkové struktury obou produktů, ne jen z touhy po větší investiční volnosti.

Kdy se výběr přesto vyplatí a jak si spočítat reálný zůstatek

Ne každá situace je stejně nevýhodná. Kdo spořil krátkou dobu, nikdy neuplatňoval daňové odpočty a jeho zaměstnavatel na smlouvu nepřispíval, přichází při odbytném pouze o vrácené státní příspěvky - tedy o relativně menší částku bez dodatečného zdanění výnosů či zpětného dodanění odpočtů. V takovém případě může být ztráta zanedbatelná ve srovnání s tím, kdo smlouvu vedl 15 nebo 20 let a pravidelně čerpal daňové výhody.

Místo úplného ukončení smlouvy existuje i možnost ji jednoduše „zakonzervovat“ - přestat na ni přispívat, nechat peníze zhodnocovat dál a případně si souběžně založit novou smlouvu DPS s aktivnějším přispíváním. Na 4 miliony lidí v Česku mají v penzijním připojištění a DPS dohromady uloženo 604 miliard korun, jak vyplývá z dat Penize.cz, a řada z nich nikdy nemusí sáhnout k odbytnému, pokud nemá akutní potřebu hotovosti.

Před jakýmkoliv rozhodnutím se vyplatí požádat penzijní společnost o přesný výpočet čistého zůstatku po odečtení všech tří položek - vrácených státních příspěvků, zdanění příspěvku zaměstnavatele a výnosů a zpětného dodanění odpočtů. Pohled na aktuální zůstatek na účtu totiž zdaleka neodpovídá částce, kterou by člověk skutečně dostal na bankovní účet po předčasném ukončení smlouvy.