Je vám přes 50 a myslíte si, že je na investování pozdě? Charlie Munger nabízí jednoduchý návod

99 % Buffettova majetku vzniklo až po 50. narozeninách

Warren Buffett dosáhl prvního milionu dolarů ve svém majetku ve věku 30 let. Miliardářem se ale stal až v 56 letech, tedy v roce 1986. Mezi těmito dvěma milníky uplynulo více než čtvrt století, a přesto podle propočtu, který cituje Yahoo Finance, vzniklo celých 99 % jeho současného majetku až po jeho 50. narozeninách.

Finanční novinář Morgan Housel tato čísla rozebral ještě podrobněji. Podle jeho propočtu, který zmiňuje CNBC, vzniklo z Buffettova majetku 84,2 miliardy dolarů až po jeho 50. narozeninách a dalších 81,5 miliardy dolarů až po jeho 65. narozeninách. Jinými slovy - naprostá většina bohatství se nahromadila v době, kdy už by leckdo uvažoval o odchodu do penze, ne o rozjezdu investiční kariéry.

Za touto křivkou nestál jen Buffett samotný. Charlie Munger ($BRK.B), jeho dlouholetý viceprezident v Berkshire Hathaway, byl architektem stejné strategie - dlouhého horizontu, trpělivosti a složeného úročení, které potřebuje hlavně čas, ne genialitu. Munger zemřel 28. listopadu 2023 ve věku 99 let s čistým jměním odhadovaným na 2,6 miliardy dolarů, jak tehdy uvedl The National. I jeho vlastní bohatství se z velké části budovalo v druhé polovině života.

Munger v 91 letech: „Dosáhnout úspěchu investováním bylo celkem snadné"

Na akcionářské schůzi Daily Journal v roce 2015 se Mungera zeptal jeden z účastníků, dvacátník nebo třicátník, jak dosáhnout finanční svobody investováním. Munger tehdy odpověděl, že to bylo v jeho životě relativně snadné - díky dlouhodobému průměrnému výnosu kolem 10 % ročně z pečlivě vybraných akcií, jak zaznamenal Forbes.

„Dosáhnout úspěchu investováním bylo v mém životě celkem snadné."

Charlie Munger, viceprezident Berkshire Hathaway, na akcionářské schůzi Daily Journal (2015)

Dodal ale důležitou výhradu: pochyboval, že se stejně příznivé podmínky budou opakovat i v budoucnu. To není důvod k rezignaci, spíš k realismu - desetiprocentní roční výnos není zaručený nárok, je to dlouhodobý průměr trhu, který se v jednotlivých dekádách liší. Podle dat, která shrnuje Fidelity, činí průměrný roční výnos S&P 500 za posledních 40 let 11,5 %, za posledních 20 let 11 % a za posledních 30 let 10,4 %. Trh tedy dlouhodobě drží podobný „tailwind", jaký popisoval Munger, i desítky let po jeho odpovědi na Daily Journal.

Důležitější než přesná výše budoucího výnosu je disciplína, se kterou investor zůstává v trhu bez ohledu na krátkodobé výkyvy. Munger sám dával přednost jednoduché matematice před složitým předvídáním - a to je princip, který funguje stejně dobře ve 30 i v 55 letech.

Medián úspor 45-54letých je jen 67 769 dolarů

Realita mnoha lidí kolem padesátky vypadá jinak než Buffettova křivka bohatství. Podle reportu Vanguard How America Saves, na který odkazuje 247 Wall St, činí medián zůstatku na účtu 401(k) pro Američany ve věku 45 až 54 let jen 67 769 dolarů. U lidí ve věku 55 až 64 let je to 95 642 dolarů - stále výrazně méně, než by mnozí potřebovali na klidný důchod.

Ešte výmluvnější je jiné číslo, které uvádí Kiplinger: 20 % lidí ve věku 50 a více let nemá žádné úspory na důchod. Průměrný věk, kdy lidé začnou formálně plánovat důchod, je přitom jen kolem 45 let - tedy jen pár let před touto věkovou hranicí, u které řada z nich cítí, že už je pozdě.

Mungerova odpověď na tato čísla by pravděpodobně nebyla panická. Jeho filozofie stála na principu, že nikdy není definitivně pozdě začít - jen je pozdě začínat špatně, tedy s neopodstatněným rizikem nebo bez plánu. Padesátka s nulovými úsporami je horší výchozí bod než padesátka s diverzifikovaným portfoliem, ale rozhodně to není konec hry.

Tři principy jednoduchosti: kompetence, chyby, málo rozhodnutí

Munger opakovaně zdůrazňoval, že bohatství se buduje hlavně vyhýbáním se chybám, ne sérií geniálních tahů. Tento princip má pro investora po padesátce praktický dopad - důležitější než najít příští raketu na burze je nedělat zbytečná rizika, která by mohla vymazat roky předchozí práce.

Druhý princip je zůstat v takzvaném kruhu kompetence - tedy investovat jen do toho, čemu člověk skutečně rozumí. Munger i Buffett dávali přednost menšímu počtu kvalitních rozhodnutí před neustálým obchodováním a honbou za trendy. Pro investora, který má do důchodu 10 nebo 15 let, to znamená méně spekulativních pozic a víc jednoduchých, dlouhodobě držených podílů, ideálně přes široce diverzifikované indexové fondy.

„Bohatým se musíte stát jen jednou. Nemusíte tu horu zdolávat čtyřikrát. Stačí to udělat jednou."

Charlie Munger, viceprezident Berkshire Hathaway, podcast Acquired

Třetí princip souvisí s tím, jak Munger sám odpovídal mladým lidem na otázky o načasování. Na výroční schůzi Berkshire Hathaway v roce 2017 před 40 000 posluchači řekl mladým, ať s tím, co opravdu chtějí udělat, nečekají do 93 let, jak popsal Yahoo Finance. Stejná logika platí obráceně pro investování - čekání na „dokonalý moment" je horší strategie než disciplinovaný, i když pozdější start.

Catch-up limity 2026: jak systém odměňuje pozdní starty

Americký penzijní systém počítá s tím, že řada lidí začíná spořit později, a proto nabízí takzvané catch-up příspěvky pro osoby nad 50 let. Pro rok 2026 se limit catch-up příspěvků do IRA zvýšil na 1 100 dolarů, což znamená celkový roční limit až 8 600 dolarů. Limit catch-up příspěvků do 401(k) plánu činí 8 000 dolarů, jak uvádí WalletGrower.

Ešte štědřejší je takzvaný super catch-up pro pracovníky ve věku 60 až 63 let, kteří mohou navíc uložit až 11 250 dolarů. Tato pravidla existují přesně proto, že tvůrci penzijního systému počítají s realitou popsanou výše - řada lidí se k intenzivnímu spoření dostane až v druhé polovině kariéry, kdy má obvykle vyšší příjem i menší výdaje na děti nebo hypotéku.

V českém prostředí sice tyto konkrétní americké limity neplatí, princip je ale přenositelný. Nástroje jako DIP nebo penzijní spoření se státním příspěvkem fungují na podobné logice - čím později člověk začíná, tím důležitější je maximálně využít každý dostupný daňový a spořicí nástroj, protože čas na kompenzaci nižších vkladů se krátí.

10 000 dolarů při 10,3 % ročně za 30 let = přes 189 000 dolarů

Síla složeného úročení je přesně ten mechanismus, na kterém stavěl Buffett i Munger celou svou kariéru. S&P 500 má od svého vzniku v roce 1957 průměrný roční výnos kolem 10,3 % včetně reinvestovaných dividend. Podle propočtu, který uvádí The Motley Fool, by tento výnos za 30 let proměnil 10 000 dolarů na více než 189 000 dolarů.

Následující tabulka ukazuje, jak dlouhodobý průměrný výnos S&P 500 vypadal v různých časových horizontech měřených k prosinci 2025.

Důležité je, že i patnáct nebo dvacet let do důchodu při těchto průměrných výnosech znamená výrazné zhodnocení, hlavně díky efektu, kdy se výnosy z výnosů postupně nabalují na sebe. Investor, kterému je dnes 50, má před sebou při běžné délce dožití klidně 15 až 25 let, kdy může kapitál nechat pracovat.

„Trpělivost není pasivní čekání, je to aktivní rozhodnutí nechat matematiku dělat svou práci."

Mungerovo motto o trpělivosti jako konkurenční výhodě běžného investora tak zůstává stejně platné bez ohledu na to, jestli člověk začíná ve třiceti, nebo v padesáti. Rozdíl mezi oběma starty je jen v délce doby, po kterou složené úročení stihne pracovat - ne v tom, jestli má vůbec smysl začít.