Akcie, které zvyšují dividendu, vynesly 10 % ročně. Ty bez dividendy jen 4 %

Nejnudnější graf na Wall Street

Analytická společnost Ned Davis Research rozdělila akcie z indexu S&P 500 podle toho, co dělají s dividendou, a sledovala je od roku 1973 do konce roku 2025. Výsledek je tak jednoznačný, že se mu skoro nechce věřit:

• firmy, které dividendu zvyšovaly nebo nově zavedly: 10,22 % ročně

• firmy, které ji držely beze změny: 6,87 % ročně

• firmy, které žádnou dividendu neplatí: 4,21 % ročně

• firmy, které dividendu snížily nebo zrušily: -0,96 % ročně

A teď to nejlepší. Skupina s nejvyšším výnosem měla zároveň nejnižší kolísavost. Směrodatná odchylka u firem, které dividendu zvyšují, činila necelých 16 %, u firem, které ji škrtly, skoro 25 %. Jinými slovy vyšší výnos a klidnější spaní zároveň. To je v investování kombinace, která se skoro nevyskytuje.

Nejslavnější investor světa to zažil na vlastní peněžence. Warren Buffett v dopise akcionářům za rok 2022 popsal, co se stalo s jeho investicí 1,3 miliardy dolarů do Coca-Coly, kterou dokončil v roce 1994:

"Hotovostní dividenda, kterou jsme od Coca-Coly dostali v roce 1994, činila 75 milionů dolarů. Do roku 2022 vzrostla na 704 milionů dolarů. Růst přicházel každý rok, stejně jistě jako narozeniny. Jediné, co jsme s Charliem museli dělat, bylo inkasovat čtvrtletní dividendové šeky od Coca-Coly."

Warren Buffett, předseda představenstva Berkshire Hathaway, dopis akcionářům za rok 2022

Dividenda je test, který se nedá ošidit

Proč to funguje? Dividenda je jediná věc, kterou firma nemůže vykouzlit účetní kreativitou. Zisk lze přikrášlit, výhled lze namalovat narůžovo, ale hotovost, která každý kvartál odejde na účty akcionářů, musí reálně existovat. Firma, která dividendu desítky let zvyšuje, vám tím posílá zprávu, jakou žádná prezentace pro investory nenahradí.

A platí to i obráceně. Když management dividendu sníží, obvykle to není dobrovolné rozhodnutí, ale přiznání, že peníze chybí. Proto poslední skupina v tabulce výše prodělávala i v době, kdy zbytek trhu rostl.

Učebnicovým příkladem je Coca-Cola $KO. Letos v únoru zvedla dividendu už po 64. v řadě, na 2,12 dolaru na akcii ročně. Jen za loňský rok poslala akcionářům 8,8 miliardy dolarů a od roku 2010 celkem 101,9 miliardy. Právě tenhle mechanismus proměnil Buffettovu investici za 1,3 miliardy v 704 milionů dolarů ročně. Vůči původní pořizovací ceně tak Berkshire Hathaway $BRK.B inkasuje dividendový výnos přes 50 % ročně. Každý rok znovu.

Třetina výnosu, kterou v grafech nevidíte

Když se díváte na graf indexu S&P 500, vidíte jen cenu. Dividendy v něm nejsou. A to je zásadní problém, protože od roku 1940 tvořily v průměru 33 % celkového výnosu amerických akcií. Pokud jste je navíc reinvestovali, od roku 1960 jste jim vděčili za 85 % konečného zisku. Většina toho, co dlouhodobý investor vydělá, jsou tedy úroky z úroků, které začaly jako "nudná" dividenda.

Nejlíp je to vidět na takzvané ztracené dekádě. Mezi lety 2000 a 2009 skončil index S&P 500 v mínusu. Dividendy za tu dobu přinesly 1,8 % ročně a byly jediné, co investorům z těch deseti let zůstalo.

Howard Silverblatt, který v S&P Dow Jones Indices sledoval americký trh 49 let a letos v lednu odešel do penze, na to má jednoduchý recept:

"Musíte umět udělat krok zpátky a vidět za stromy celý les. Vidět velký obraz, to je pořád klíč k investování."

Howard Silverblatt, dlouholetý senior analytik S&P Dow Jones Indices

Ten velký obraz vypadá takhle. Za dobu jeho kariéry, od května 1977 do konce roku 2025, vynesl index S&P 500 9,2 % ročně z růstu cen, ale 12,1 % ročně včetně dividend. Rozdíl tří procentních bodů vypadá nevinně. Za necelých padesát let z něj ale vznikl rozdíl mezi 6 894 % a 25 492 %. Dividendy konečný výsledek zhruba zčtyřnásobily.

Past, do které padá většina začátečníků

Logická reakce zní: tak koupím akcie s nejvyšší dividendou. Přesně tohle je chyba. Studie Wellington Management rozdělila dividendové akcie od roku 1930 do pěti skupin podle výše výnosu. Nejlépe nedopadla ta s nejvyšším výnosem, ale druhá nejvyšší. Ta porazila index v šesti z deseti dekád, všechny ostatní jen v polovině případů.

Důvod je prostý. Firmy s extrémně vysokým dividendovým výnosem vyplácejí v průměru 72 % zisku, druhá skupina jen 49 %. Když přijde horší rok, první skupině nezbude než dividendu seknout. A akcie se rázem přesune do nejhoršího řádku tabulky.

Letos v březnu to potvrdila i analýza Schwab Center for Financial Research na datech za posledních dvacet let:

"Náš výzkum ukázal, že za posledních 20 let akcie, které zvyšovaly dividendu, překonávaly trh v průměru o 3,1 % ročně, zatímco akcie, které dividendu snížily, za trhem zaostávaly v průměru o 12,5 %."

Adam Lynch, ředitel akciového modelování, Schwab Center for Financial Research

Hledáte tedy ne nejvyšší číslo, ale nejdelší řadu zvýšení. Americké firmy, které zvedají dividendu alespoň 25 let v kuse, mají dokonce vlastní označení: dividendoví aristokraté. Kdo nechce vybírat jednotlivé tituly, najde tyhle strategie i v podobě ETF, v Evropě ve verzi UCITS.

Proč zrovna teď

Férově je třeba dodat, že poslední roky dividendovým akciím nepřály. Mezi lety 2020 a 2025 vydělaly akcie s nejnižší dividendou přes 20 % ročně, zatímco index 15 % a dividendové skupiny 10 až 13 %. Trh odměňoval růst, ne stabilitu. Drobní investoři podle toho jednali: od roku 2008 vybrali z dividendových fondů téměř 130 miliard dolarů, zatímco instituce tam ve stejné době 42 miliard přidaly. Profesionálové a amatéři šli opačným směrem.

Dvě věci se ale mezitím změnily. Americké firmy sedí na téměř rekordní hotovosti a vyplácejí jen 32 % zisku, zatímco stoletý průměr je 56 %. Prostor pro zvyšování dividend je tak největší za celé generace. A S&P Dow Jones Indices očekává, že firmy z indexu letos poprvé rozdělí přes 700 miliard dolarů na dividendách.

Pro začínajícího investora z toho plyne jedno. Dividendové akcie nejsou cesta k rychlému zbohatnutí a v roce, kdy letí umělá inteligence, budou vypadat nudně. Naučí vás ale to, co trh jinak učí nejdráž: rozlišit firmu, která zisk jen slibuje, od firmy, která ho každé tři měsíce posílá na účet.