Proč běžný investor vydělává méně než index, do kterého investuje?

Mezera, která se táhne desítky let

Každý rok spočítá analytická firma DALBAR stejné číslo - jak si vedl průměrný investor ve srovnání s indexem, do kterého vlastně investoval. A skoro každý rok vyjde to samé: hůř. V roce 2025 činil tento rozdíl "jen" 0,72 procentního bodu, jak ukazuje čerstvá zpráva DALBAR - S&P 500 vydělal 17,88 %, průměrný akciový investor 17,16 %. Zní to jako drobnost, ale rok předtím byla mezera přes osm procentních bodů, a v historii DALBAR sahá běžně k pěti až sedmi procentům ročně.

Na první pohled je to zvláštní. Vždyť kdo si koupí fond kopírující index, měl by dostat přesně výnos toho indexu, mínus pár setin procenta na poplatcích. Realita je jiná - lidé index nedrží klidně, ale neustále do něj vstupují a vystupují, obvykle v tu nejhorší možnou chvíli. Právě tohle chování, ne špatný výběr cenných papírů, vysvětluje většinu propasti mezi tím, co trh nabízí, a tím, co si investoři skutečně odnesou.

Prodej v panice, nákup z FOMO

Nejdražší chyba má jednoduchý vzorec: prodat, když trh padá, a koupit zpátky až po velkém růstu. Přesně tomu se říká "prodej v panice" a podle propočtů, které cituje Yahoo Finance, dělá dlouhodobě obrovský rozdíl. Investor, který zůstal v trhu nepřetržitě od roku 1980 do začátku roku 2025, by dosáhl průměrného ročního výnosu 12 %. Ten, kdo po každém propadu vystoupil a čekal na dva po sobě jdoucí ziskové roky, než se vrátil, skončil jen na 10 % ročně. Při pravidelné investici 5 000 dolarů ročně to znamená rozdíl mezi 6,1 milionu a 3,6 milionu dolarů na konci.

Největší chyba, kterou kdy uděláte a pravděpodobně ji děláte nebo jste ji už udělali - je, když přestanete investovat. Prodáte, vystoupíte, necháte strach řídit svá rozhodnutí. Pokud tohle uděláte, nikdy nezbohatnete.

Suze Orman, finanční poradkyně a autorka knih

Podobně nebezpečný je opačný extrém - honba za horkou akcií, o které mluví celý internet. Kdo nakupuje až ve chvíli, kdy o titulu píší všechna média, obvykle kupuje na vrcholu, ne na začátku růstu. Časování trhu navíc nefunguje ani opačným směrem: kdo minul jen deset nejlepších obchodních dní za posledních dvacet let, přišel o víc než polovinu celkového výnosu, který by jinak získal.

Všechno na jednu kartu

Druhá velká skupina chyb se netýká emocí, ale konstrukce portfolia. Začátečníci mají tendenci nakoupit dvě nebo tři akcie, o kterých náhodou slyšeli, a považovat to za investování. Chybí jim rozložení mezi sektory, geografie i typy aktiv - takže když padne jedno odvětví, padá celé portfolio najednou.

Podobně častá je chyba opačná: přílišná diverzifikace bez ladu a skladu, kdy si člověk postupně nakoupí patnáct překrývajících se ETF, aniž by věděl, co přesně vlastní a proč. Výsledkem je portfolio, které kopíruje trh, ale platí se za něj zbytečně vysoké poplatky za "aktivní" přístup, který ve skutečnosti žádnou přidanou hodnotu nepřináší.

My se prostě snažíme být opatrní, když jsou ostatní chamtiví, a chamtiví jen tehdy, když jsou ostatní opatrní.

Warren Buffett, dopis akcionářům Berkshire Hathaway, 1986

Buffettova věta se necituje náhodou - popisuje přesně opak toho, jak se chová většina začínajících investorů. Nakupují, když je nadšení na vrcholu, a prodávají, když je strach nejsilnější. Je to lidsky pochopitelné, ale statisticky nákladné.

Investování bez plánu je jen sázka

Poslední velká kategorie chyb nesouvisí ani tak s konkrétním obchodem, jako s celkovým přístupem. Řada začátečníků vstupuje na trh bez jasné odpovědi na základní otázky - na jak dlouho peníze investují, kolik si mohou dovolit ztratit a co budou dělat, když hodnota portfolia klesne o třetinu.

Bez takového plánu se z investování snadno stává sled impulzivních rozhodnutí poháněných zprávami, náladou trhu nebo tím, co zrovna dělají ostatní. Data DALBAR to potvrzují i z jiného úhlu - v roce 2025 dosáhly celkové výběry z akciových fondů 6,91 % veškerých spravovaných aktiv, s rekordním měsíčním výběrem 2,30 % v červenci. To jsou statisíce jednotlivých rozhodnutí "teď radši vystoupím", z nichž velká část se později ukáže jako předčasná.

Zajímavé přitom je, že mezera mezi trhem a průměrným investorem se v posledních letech postupně zužuje - hlavně proto, že čím dál víc lidí drží peníze v pasivních indexových fondech místo aktivního obchodování jednotlivých akcií. Nejlevnější a nejúčinnější způsob, jak se vyhnout vlastním emocím, se tak ukazuje jako ten nejnudnější: koupit široký index a nedělat s ním nic zbytečného.