Intel hlásí nejlepší čísla za 15 let. Proč se akcie propadly o 40 %?

Před rokem se o Intelu $INTC mluvilo v minulém čase. Akcie se propadly pod 19 dolarů, výrobní divize pálila peníze bez zákazníků a v kuloárech se řešilo, jestli firma foundry byznys prostě nezavře. Dnes má Intel tržní kapitalizaci 435 miliard dolarů, roste nejrychleji od roku 2011 a jeho slévárnu si chce nechat vyrábět čipy Apple $AAPL .

A akcie? Od svého maxima z konce června spadly téměř o 40 %.

Intel udělal skoro všechno, co se od něj čekalo. A trh ho stejně prodává.

Z 19 dolarů na 142 a zase dolů

Zlom nastal v srpnu 2025. Nejdřív SoftBank upsal 2 miliardy dolarů za akcie po 23 dolarech. O čtyři dny později přišla zpráva, která neměla obdobu: americká vláda získala 9,9% podíl v Intelu za 8,9 miliardy dolarů, tedy 433,3 milionu akcií po 20,47 dolaru.

Zajímavý detail, který zapadl: vláda za akcie nezaplatila novými penězi. Konvertovala do nich dotace, které už Intelu dřív přiklepla z programu CHIPS Act a z vojenského programu Secure Enclave, ale ještě je nevyplatila. Podíl je pasivní, bez křesla ve správní radě. Trumpova administrativa tím fakticky prohlásila Intel za strategickou infrastrukturu, kterou nenechá padnout.

V září pak přišla rána, kterou nikdo nečekal: Nvidia $NVDA investovala do Intelu 5 miliard dolarů a domluvila společný vývoj čipů pro datacentra a PC. Akcie ten den vyskočily o 22 %, nejlepší den za téměř 38 let.

Od té chvíle šel Intel jedním směrem. Do 142 dolarů na konci června 2026. Vláda tak nakupovala v době, kdy o Intel nikdo nestál, za cenu, která je dnes zhruba čtvrtinová oproti tržní.

Jenže červenec všechno otočil. Nasdaq 100 spadl do korekce, čipařský sektor dostal na frak kvůli zprávám o čínském pokroku ve výrobě pamětí a pokročilých procesů, a Intel se ze 142 dolarů propadl na aktuálních zhruba 86 dolarů. To je pokles téměř o 40 % za necelý měsíc.

Čísla, jaká Intel neviděl patnáct let

Přitom výsledky za druhý kvartál, které firma zveřejnila 23. července, byly nejlepší za dlouhou dobu:

• Tržby 16,13 miliardy dolarů, meziročně o 25 % výš (analytici čekali 14,4 miliardy)

• Divize datacenter a AI (DCAI): 6,3 miliardy, růst o 59 % - podle vedení nejsilnější meziroční růst serverového byznysu v historii firmy

• Intel Foundry: 5,8 miliardy, meziročně o 31 % výš

• Upravený zisk 0,42 dolaru na akcii proti vlastnímu výhledu 0,20 dolaru

• Provozní cash flow 7 miliard dolarů, na účtech zhruba 30 miliard v hotovosti a krátkodobých investicích

Pětadvacetiprocentní růst tržeb je pro Intel číslo, které naposledy viděl v roce 2011. Šlo o sedmý kvartál v řadě, kdy firma překonala vlastní výhled - u společnosti, která roky cíle spíš míjela, je to samo o sobě zpráva.

„Naše výsledky za druhý kvartál představují nejsilnější růst tržeb za více než patnáct let, umožněný vyšší rychlostí, odpovědností a zaměřením na zákazníka."

Lip-Bu Tan, generální ředitel Intelu

Do třetího kvartálu firma vede tržby v pásmu 15,8 až 16,8 miliardy, tedy opět nad konsensem. A zvedla investiční výdaje na letošek nad 20 miliard dolarů s tím, že příští rok přijde další výrazné navýšení.

Ztráta, kterou způsobil růst akcie

Tady přichází nejzvláštnější detail celého kvartálu. Zatímco upravený zisk byl kladný, účetní ztráta podle US GAAP činila 2,16 dolaru na akcii. Za posledních dvanáct měsíců se tak Intel dostal na účetní ztrátu 11,3 miliardy dolarů.

Odkud se vzala? Z akcií, které Intel dluží americké vládě.

Součástí dohody s americkým ministerstvem obchodu je balík akcií držených v escrow, které se firmě uvolňují postupně podle toho, jak plní podmínky a dostává peníze. Účetně jde o derivátový závazek, který se každý kvartál přeceňuje podle tržní ceny akcie. A protože akcie Intelu za rok vyletěly z 19 na 142 dolarů, hodnota toho závazku se nafoukla také. Výsledek: nepeněžní ztráta z přecenění ve výši 12,5 miliardy dolarů v jediném kvartálu, s dopadem 2,45 dolaru na akcii.

Jinými slovy: Intel vykázal miliardovou ztrátu proto, že jeho akcie příliš vyrostly. Žádné peníze firmu neopustily, na provozu se to neprojevilo. Ale ve výkazu to vypadá dramaticky - a část investorů čte hlavně titulky.

Foundry konečně dostává jména

Klíčová otázka posledních tří let zněla, jestli si někdo nechá u Intelu skutečně vyrábět. Odpověď se konečně rýsuje.

V květnu napsal Wall Street Journal, že Apple a Intel se dohodli na předběžné smlouvě o spolupráci na čipech pro applovská zařízení. Detaily nikdo nezveřejnil, akcie Intelu na tu zprávu vyskočily o 19 %. Apple by se tak přidal k Microsoftu $MSFT , který si u Intelu objednal výrobu na 18A, a k Amazonu $AMZN . V samotném druhém kvartálu pak Intel oznámil spolupráci s Fortinetem $FTNT na bezpečnostním procesoru Security Processor 6, což je krok do byznysu se zakázkovými čipy.

Technologicky to vypadá slušně. Výroba na procesu 18A překonala interní cíle zhruba o 25 % a mezikvartálně vzrostla o víc než 50 %. Verze 18A-P vstoupila do rizikové výroby a u budoucího uzlu 14A hustota defektů i výkon tranzistorů podle firmy překonávají tempo, jaké mělo ve vývoji 18A. Náklady na hlavní variantu čipu Panther Lake klesly letos zhruba o polovinu.

Háček je jinde. Externí tržby slévárny byly za kvartál 293 milionů dolarů a provozní ztráta Intel Foundry činila 2,1 miliardy. Zákazníci přicházejí, ale byznys je zatím hluboko v červených číslech.

„Kdybyste teď něco orazítkovali a nazvali to procesorem, pravděpodobně by se to prodalo."

David Zinsner, finanční ředitel Intelu

Co už je v ceně

A tady se dostáváme k tomu, proč akcie padají i po skvělých číslech.

Intel se i po čtyřicetiprocentním propadu obchoduje kolem 50násobku očekávaných zisků. Nevyplácí dividendu. Beta 2,19 znamená, že se hýbe zhruba dvakrát prudčeji než trh. To není profil defenzivní hodnotové akcie, ale růstového titulu, u kterého musí všechno vyjít.

Analytici to reflektují mixem, který stojí za pozornost. Po výsledcích několik domů upravilo své cíle: Wells Fargo zvedl cílovku ze 110 na 120 dolarů, Baird ze 75 na 125, Mizuho ji naopak snížilo ze 135 na 109. JP Morgan posunul cíl z 45 na 85 dolarů - a přitom si nechal doporučení k prodeji. Průměrný cíl 48 analytiků vychází na 115 dolarů, konsensuální doporučení je „držet".

Rozpor mezi zvednutým cílem a doporučením k prodeji shrnuje celou situaci. Spor se nevede o to, jestli je obrat reálný, ale o to, kolik za něj dává smysl zaplatit.

„Tento kvartál jsme na naší cestě k transformaci Intelu udělali dobrý pokrok, ale máme před sebou ještě spoustu práce."

Lip-Bu Tan, generální ředitel Intelu

Intel je dnes v pozici, kdy musí několik čtvrtletí po sobě dokazovat, že čísla z léta 2026 nebyla jednorázový výkyv tažený AI serverovým cyklem. Slévárna potřebuje z 293 milionů externích tržeb udělat miliardy a dostat se ze ztráty. Kapitálové výdaje nad 20 miliard ročně, které mají v roce 2027 dál výrazně růst, musí někdo zaplatit.

Firma, kterou trh před rokem odepsal, tak najednou čelí opačnému problému: očekávání jsou nastavená vysoko. A trh, který se právě přestal bavit AI příběhem, nemá s vysokými očekáváními trpělivost.