725 miliard dolarů letos zmizí v AI. Tyto akcie si berou největší podíl

Když se řekne "AI akcie", většina lidí si vybaví jedno jméno - Nvidia $NVDA. Realita je ale mnohem vrstevnatější. Peníze, které do umělé inteligence sype hrstka nejbohatších firem světa, protékají skrz několik pater dodavatelského řetězce, a ne všechna jsou stejně výnosná ani stejně riziková.

Letos půjde o sumu, která nemá v historii technologického průmyslu obdobu. Microsoft $MSFT, Amazon $AMZN, Alphabet $GOOG (mateřská firma Googlu) a Meta $META společně plánují na kapitálové výdaje vynaložit přibližně 725 miliard dolarů, což je meziroční nárůst o 77 procent oproti loňským 410 miliardám. Amazon si na účet dává 200 miliard, Microsoft se blíží 190 miliardám, Alphabet plánuje 175 až 185 miliard a Meta 115 až 135 miliard.

Kam se ty hory peněz reálně nalévají

Naprostá většina té sumy nekončí v mzdách nebo marketingu. Jde o GPU clustery, vlastní čipy typu TPU nebo Trainium a stavbu datových center, které mají výpočetní výkon, aby vůbec dokázaly velké jazykové modely trénovat a provozovat. Podle odhadů jde přes 60 procent těchto investic jen na elektřinu a energetickou infrastrukturu - ne na samotné čipy.

To je detail, který se v titulcích ztrácí, ale pro pochopení celého byznysu je klíčový: energetika je dnes stejně velké omezení jako dostupnost čipů. Firmy jako Microsoft nebo Amazon proto uzavírají dlouhodobé kontrakty na dodávky elektřiny a stavějí vlastní zdroje, protože bez proudu žádný datacenter nepojede.

AI ekonomika je zdravá. Medvědí teze o prasklé bublině je nesmysl.

Brent Thill, analytik Jefferies, pro Financial Times

Patro první: firmy, které dodávají lopaty do zlaté horečky

Nejviditelnější vrstvou je hardware. Nvidia zůstává králem - její čipy pohánějí trénování i provoz AI modelů uvnitř datových center a mezi jejími klienty jsou právě Microsoft, Amazon, Alphabet i Meta. Firma aktuálně drží tržní kapitalizaci kolem 4,7 bilionu dolarů a ve druhé polovině roku 2026 chystá spustit novou generaci čipů s kódovým označením Rubin.

Méně vidět, ale stejně důležitý je Broadcom $AVGO. Firma vyrábí zakázkové AI čipy a síťové prvky, které propojují servery uvnitř obřích datacenter, a její tržní kapitalizace se pohybuje kolem 1,78 bilionu dolarů. Broadcom navíc nedávno prodloužil dlouhodobé partnerství s Applem do roku 2031, což trh přijal s povděkem - akcie po zprávě přidaly přes pět procent.

Třetím hráčem v této vrstvě je tchajwanská TSMC $TSM, která fyzicky vyrábí většinu nejpokročilejších čipů na světě a ovládá přes 90 procent produkce té nejmodernější výroby. Firma v prvním čtvrtletí 2026 vykázala tržby 35,9 miliardy dolarů, meziročně o 41 procent výš, přičemž segment vysoce výkonného počítání tažený poptávkou po AI tvořil 61 procent tržeb.

Poptávka je tak silná, že AMD $AMD i Intel $INTC mají podle analytiků prakticky vyprodanou kapacitu serverových procesorů na celý letošní rok a chystají se zvednout ceny o 10 až 15 procent.

• Nvidia: tržní kapitalizace $4,7 bilionu, dominance v GPU pro trénování AI

• Broadcom: $1,78 bilionu, zakázkové čipy a síťová infrastruktura

• TSMC: tržby +41 % meziročně, 61 % z AI výpočetní zátěže

Patro druhé: kdo prodává umělou inteligenci jako službu

Nad vrstvou hardwaru stojí cloudové platformy, které AI pronajímají firmám i vývojářům po kouscích. Tady vévodí Microsoft - Azure v posledním čtvrtletí vzrostl meziročně o 39 procent a AI byznys firmy překročil roční tržní tempo 37 miliard dolarů, což je meziročně o 123 procent víc. Microsoft navíc těží z toho, že AI nemusí prodávat jako samostatný produkt - vměstnává ji do Copilotu, GitHubu i Office balíčku, tedy do nástrojů, které firmy už roky používají.

Podobnou strategii mají Amazon s AWS a Google s Cloudem - obě firmy do vlastních datacenter cpou vlastní čipy (Trainium, respektive TPU), aby snížily závislost na Nvidii a zlevnily si provoz. Tahle vrstva je z celého řetězce nejméně cyklická, protože firmy platí za AI jako za předplatné, ne jednorázově za krabici hardwaru.

Do konce roku zůstaneme v dodávkách omezení, ve druhém pololetí ale čekáme mírné zrychlení růstu Azure.

Amy Hood, finanční ředitelka Microsoftu, na konferenčním hovoru k výsledkům

Riziko, které visí nad celou pyramidou

Celý tenhle systém stojí na jednom předpokladu: že hyperscaleři budou v investicích pokračovat. Analytici sice čekají, že kapitálové výdaje velkých technologických firem překročí v roce 2027 hranici jednoho bilionu dolarů, ale právě tahle kruhová logika - firmy si navzájem prodávají čipy, cloud a software v jednom uzavřeném kole - je hlavním zdrojem obav.

Stačí, aby jeden z velkých hráčů oznámil zpomalení investic, a celý dodavatelský řetězec se v řádu dnů přecení. Přesně tohle se dělo začátkem července, kdy vlna obav o udržitelnost AI výdajů srazila čipové akcie dolů a pomohla Applu - firmě, která do AI investuje mnohem opatrněji - přiblížit se Nvidii v souboji o titul nejcennější firmy světa.

Rozdíl mezi jednotlivými patry přitom není jen kosmetický. Hardware roste nejrychleji, ale je nejcitlivější na výkyvy nálady kolem AI. Cloudová vrstva roste pomaleji, ale s příjmy, které připomínají spíš předplatné než jednorázový prodej. Který přístup se ukáže jako odolnější, ukáže až to, jak dlouho těch 725 miliard dolarů ročně vydrží proudit.