Americké dluhopisy jsou na nejvyšší úrovni za 19 let. Úroky jsou druhý největší výdaj státu.

Třicetiletý výnos amerických státních dluhopisů dosáhl 5,2 %, nejvyšší úrovně od roku 2007. Desetiletý výnos, benchmark pro hypotéky a spotřebitelské úvěry, vzrostl na 4,667 %. Pro běžného Američana to znamená dražší hypotéku, pro akciový trh přehodnocení firem postavených na levných penězích a pro Washington rostoucí náklady na refinancování dluhu. Za těmito čísly ale nestojí jeden faktor, který by šlo izolovat, ale tři, které se navzájem posilují.

Írán

Válka v Íránu, která vypukla v únoru 2026, uzavřela Hormuzský průliv. Ceny WTI dosáhly v dubnu a květnu vrcholu kolem 94 dolarů za barel.

Írán je čtvrtým největším producentem ropy v OPEC a Hormuzský průliv je jeho nejsilnější pákou. Uzavření průlivu odřízlo přibližně 20 % světového obchodu s ropou, náhradní kapacita neexistuje. Saúdská Arábie produkci navýšila, ale ne dost rychle na to, aby výpadek kompenzovala. Výsledkem byl ropný šok, který trhy neviděly od roku 2022.

Průměrné ceny benzinu vzrostly od začátku konfliktu o více než dolar za galon na aktuálních 4,06 dolaru. Letecké palivo zdražilo o více než dva dolary za galon, což se propisuje do cen letenek a nákladů na logistiku. Spotřebitelský cenový index v březnu dosáhl 3,3 % na roční bázi. Studie Dallas Fed odhaduje, že íránský konflikt může přidat dalších 1,8 procentního bodu k roční inflaci. To je nejviditelnější kanál. Ale ani zdaleka ne jediný.

Deficit, který roste rychleji než ekonomika

Rozpočtový deficit USA dosáhl bilionu dolarů za prvních pět měsíců fiskálního roku 2026, z toho pouze v únoru si vláda půjčila 308 miliard dolarů. To je průměrně přes 50 miliard týdně.

Kongresový rozpočtový úřad (CBO) odhaduje celkový deficit roku 2026 na 1,9 bilionu dolarů, což odpovídá 5,8 % HDP. Do roku 2036 má deficit vzrůst na 3,1 bilionu, tedy 6,7 % HDP. Historický průměr posledních padesáti let přitom byl 3,8 % HDP. Tato čísla nejsou prognózou pesimistů, jsou to čísla vládního úřadu vycházející z aktuálních zákonů.

Deficit neroste jen kvůli válce. Výdaje na Medicare a sociální zabezpečení rostou spolu se stárnutím populace. Výdaje na obranu po vypuknutí konfliktu rostou také. A Trumpovy daňové škrty z roku 2025 příjmy federální vlády nenavýšily. Válka to započala, ale rozpočtová díra tu byla už dříve.

Veřejný dluh dosáhl letos 101 % HDP. Do roku 2036 má vzrůst na 120 % - nejvyšší úroveň v celé historii USA, překonávající rekord z roku 1946. Tehdy ale svět výnosy držel uměle nízko přímou intervencí. Dnes to nikdo nedělá.

Úroky předběhly obranu i zdravotnictví

Úroky z dluhu jsou položka v rozpočtové tabulce - výdaje, které rostou bez ohledu na to, co Kongres schválí.

CBO odhaduje, že úrokové platby vzrostou z 1 bilionu dolarů v roce 2026 na 2,1 bilionu do roku 2036. Úrokové náklady překonaly výdaje na obranu a staly se jednou z největších výdajových položek federální vlády.

"Je to skutečný problém."

Jim LaCamp, senior viceprezident Morgan Stanley Wealth Management

V roce 2007 byl americký veřejný dluh na přibližně 62 % HDP. Dnes je na 101 % a roste. Každý procentní bod navíc na výnosech znamená desítky miliard dolarů ročně navíc na úrocích. A protože deficit sám o sobě financuje nový dluh, kruh se uzavírá: vyšší výnosy zdraží refinancování, to prohloubí deficit a větší deficit vyžaduje další emise za ještě vyšších výnosů.

Trh sází na 6 %

Průzkum Bank of America ukázal, že 62 % globálních správců fondů očekává, že třicetiletý výnos dosáhne 6 %. To by byla nejvyšší úroveň od konce roku 1999.

Globální charakter trendu potvrzuje i situace v zahraničí: japonský třicetiletý dluhopis zaznamenal historické maximum, britský gilt dosáhl nejvyšší úrovně od roku 1998.

Trhy přestávají věřit tomu, že Fed bude sazby snižovat. Naopak část obchodníků začíná vsázet na jejich zvýšení.