Mladí s hypotékou mají dostat až 7 500 korun ročně navíc. Schillerová zároveň hrozí bankám novou daní

Průměrná nabídková sazba hypoték vystoupala na začátku října na 5,79 procenta, nejvýš od ledna 2024. Jen od března podražily hypotéky o 0,9 procentního bodu, a to v době, kdy Česká národní banka drží svou základní sazbu na 3,75 procenta a od června ji nezměnila.

Do toho přišla ve středu ministryně financí Alena Schillerová se dvěma zprávami najednou. Jednou pro mladé lidi s hypotékou, druhou pro banky. A ta druhá má podobu nepříliš skryté výhrůžky.

Co přesně mladí dostanou

V televizi Nova Schillerová oznámila, že navrhne zvýšit daňový odpočet úroků z hypotéky až o 50 000 korun ročně. Opatření má platit pro lidi do 36 let, a to jak pro ty, kteří hypotéku teprve zvažují, tak pro ty, kdo ji už splácejí. Platit má od příštího roku, a pokud by se zákon stihl schválit až v průběhu roku 2027, mělo by jít uplatnit odpočet i zpětně za celý rok.

Dnes si domácnost může od základu daně odečíst zaplacené úroky až do výše 150 000 korun ročně (u smluv uzavřených od roku 2021). Při patnáctiprocentní sazbě daně to znamená úsporu maximálně 22 500 korun. Pokud by limit pro mladé stoupl na 200 000 korun, vypadala by matematika takto:

• úspora na dani navíc: 7 500 korun ročně při sazbě 15 procent, až 11 500 korun u vyšších příjmů zdaněných 23 procenty

• celková maximální úspora pro mladou domácnost: 30 000 korun ročně

• přepočteno na měsíc: zhruba 625 korun

A tady se vyplatí podívat na širší souvislosti. Modelová hypotéka na 3,5 milionu korun na 25 let stojí při říjnové sazbě 5,79 procenta měsíčně 22 095 korun. Oproti březnu, kdy byla průměrná sazba 4,89 procenta, je to o 1 855 korun měsíčně víc. Vyšší odpočet tedy mladé rodině vrátí zhruba třetinu toho, co jí letošní zdražení hypoték vzalo.

Zajímavé je i to, že u nové hypotéky za 3,5 milionu zaplatí dlužník v prvním roce na úrocích kolem 200 000 korun. Současný strop 150 000 korun je tak při dnešních sazbách pro spoustu mladých lidí skutečně omezující a zvýšení limitu by se jich reálně dotklo. Ironií zůstává, že před šesti lety ministerstvo financí pod vedením téže ministryně navrhovalo odpočet úroků pro nové hypotéky zrušit úplně. Sněmovna ho tehdy zachovala, jen limit snížila na polovinu.

Proč banky zdražují, když sazba ČNB stojí

Banky argumentují tím, že hypotéky se neřídí repo sazbou ČNB, ale cenou dlouhodobých peněz na trhu. Ta letos skutečně rostla: tříletá korunová swapová sazba od začátku roku do konce srpna stoupla zhruba o jeden procentní bod. Trh navíc počítá s tím, že ČNB bude muset sazby ještě zvyšovat, což dlouhé sazby tlačí nahoru.

Jenomže srovnání se sousedy tenhle argument komplikuje. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda spočítal, že v Polsku zdražily bankám zdroje jen o něco méně než v Česku (o 0,78 bodu proti 0,99 bodu), přesto tam průměrná sazba nových hypoték od ledna mírně klesla. V Česku naopak vzrostla nejvýrazněji z celé visegrádské čtyřky. Rozdíl podle něj dělá intenzita konkurence, cena vkladů a ochota bank stlačit vlastní marži.

"Banky tak nemusí každé zvýšení swapových sazeb okamžitě a v plné míře přenést na zákazníky. Část růstu nákladů mohou pokrýt snížením vlastní marže."

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Potvrzují to i čísla ze samotného sektoru. České banky vydělaly za posledních dvanáct měsíců po zdanění 130 miliard korun, což odpovídá zhruba 1,5 procenta HDP. Podle údajů České bankovní asociace přitom skutečně sjednané nové hypotéky stály v srpnu v průměru 5,00 procenta, čímž se vrátily na průměr roku 2024, a ilustrativní měsíční splátka se přiblížila 26 000 korunám.

Jinými slovy: letošní zdražování hypoték není jen pasivní přenos tržních sazeb na klienty. Část z něj zůstává bankám v marži. A právě to ministryni financí zjevně dráždí.

Struna, která může prasknout

Schillerová ve středu dopoledne napsala na síti X, že banky dál zdražují hypotéky, přestože základní sazba ČNB neroste, a že by byla škoda znovu otevírat debaty, které už vláda považovala za uzavřené.

"Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne."

Alena Schillerová, ministryně financí, na síti X

Na přímý dotaz, zda tím myslí daň z neočekávaných zisků, pak v televizi Nova odpověděla, že ministerstvo věc analyzuje a nemůže vyloučit vůbec nic. Ještě minulý týden přitom tvrdila, že na koaliční úrovni se nic takového nepřipravuje. Premiér Andrej Babiš se o víkendu v podcastu vyjádřil podobně vyhýbavě: banky podle něj vydělávají extrémně, velcí hráči budou muset být solidární a konkrétní návrhy, jak snížit deficit v roce 2028, má Schillerová za úkol připravit.

Kontext dodává fakt, že vláda už jednu sektorovou daň letos zavedla, a to na rafinerie. Banky by tak byly na řadě druhé.

Stojí za připomenutí, jak dopadl první pokus o zdanění bankovních zisků. Windfall tax z dílny Fialovy vlády měla podle původního odhadu ministerstva financí přinést od bank přes 30 miliard korun. Za rok 2023 vybral stát na této dani celkem 39,1 miliardy, jenže drtivou většinu zaplatily energetické firmy. Banky odvedly zhruba 700 milionů a za rok 2024 už jen 470 milionů korun. Daň jednoduše odhadly dopředu, zvýšily úročení vkladů, přesunuly náklady a základ daně jim zmizel. Schillerová to tehdy z opozice označila za výsměch. Pokud by teď přišla s vlastní verzí, musela by ji postavit jinak, nejspíš po vzoru Slovenska nebo Maďarska, kde se zvláštní odvod počítá z celého zisku bank, ne jen z jeho "nadměrné" části.

Burza hlasovala hned

Investoři dlouho nečekali. Index PX pražské burzy ve středu klesl o 2,45 procenta na 2 566 bodů, nejníž od letošního června, a ztrácely všechny finanční tituly. Akcie Erste Group $EBS odepsaly 5,65 procenta na 2 690 korun, Komerční banka $KOMB klesla o 1,56 procenta na 976,50 koruny a Moneta Money Bank $MONET o 1,43 procenta na 179,40 koruny. Index skončil v minusu v deseti z posledních jedenácti obchodních dní.

Spravedlivě je třeba dodat, že pod tlakem byly ve středu i západoevropské banky kvůli růstu výnosů dluhopisů, takže vinu nelze připsat jen Schillerové. Načasování ale investorům nemohlo uniknout. České banky patří mezi nejziskovější v Evropě, vyplácejí štědré dividendy a právě dividendy jsou to první, co by nová daň ohrozila.

Pro akcionáře bank je teď podstatné jedno: ministryně nedala bankám žádný konkrétní termín ani parametry. Dala jim jen signál, že pokud hypotéky zlevní, debata se neotevře. Trh s hypotékami se tak na pár měsíců mění v politickou hru, ve které nejde jen o splátku mladé rodiny, ale i o desítky miliard zisku a o to, kdo zaplatí za rozpočet roku 2028.